Není čas zemřít

Velmi důstojné loučení. Craiga to celé očividně baví mnohem víc než Spectre a Cary Joji Fukunaga se ukázal být pro režii ideální. Není čas zemřít má skvělý úvod a výtečný konec a to mezi tím sice trošku dře, ale ne tak, aby to bolelo. Fukunaga má smůlu, že dostal za úkol dovyprávět příběh, který tak mizerně načal Sam Mendes ve Spectre a nebyla asi žádná sranda dát tomu všemu smysl a vydojit z toho posledního bondovského marastu nějaké emoce. Naštěstí to Fukunaga celkem zvládá, navzdory tomu, že Léa Seydoux je nesmírně nezajímavá herečka a hraje asi nejnudnější bondgirl vůbec. Bohužel zbavit se jí Fukunaga nemohl, takže to beru tak, že dělal, co mohl.  Mnohem lépe mu to jde ve scénách, kdy může vymýšlet nové věci a ne pracovat s tím, co na něj zbylo. Akce je přehledná, nápaditá a pokaždé jiná. A celé Není čas zemřít nečekaně často a nečekaně hodně mění svůj styl, takže chvíli připomíná craigovské bondovky, jindy si u ní člověk vzpomene na doby, kdy byl agentem 007 Roger Moore nebo Connery a v některých scénách umí film být zase až překvapivě drsný a nekompromisní. Celé to sice mohlo být kratší, mít výraznějšího zloducha a ta střední část se občas opravdu lehce táhne, ale celkově je to film, který rozhodně stojí za to vidět. A Craig může být spokojený s tím, jak se s povolením zabíjet rozloučil. (29.09.2021)

Lepší rozlučku si nemohl nikdo přát - Bond, Craig, my... Nikdo. Po Danielu Craigovi jako 007 se mi bude stýskat, ale jsem děsně rád, že natočil pět tak skvělých filmů (ne, nepochyboval jsem, že po Spectre přijde ještě jeden, ať se říkalo cokoliv), které si tak krásně hrály s notoricky známými bondovskými atributy (tentokrát konečně dostáváme pořádnou padoušskou superzákladnu) i s námi a které byla prostě radost sledovat. Není čas zemřít je víc než jen poslední díl jedné série, je to velmi fanouškovská záležitost, na kterou nemá smysl chodit bez znalosti předchozích Craigových filmů a kterou si ještě více užijete, když znáte i starší filmy, hlavně asi Ve službách jejího veličenstva. Scénář zužitkoval všechno, co mu poslední čtyři filmy nabídly, a ještě k tomu přidal něco nového, Fukunagova režie je v akčních scénách dravá i hravá, v těch ostatních scénách se spoléhá hlavně na herce (rád bych vyzdvihl rozkošnou Anu de Armas, se kterou bych chtěl vidět samostatný film), osudovou atmosféru dokresluje a tempo udává burácející Hans Zimmer, který si dal záležet a odkazu Johna Barryho určitě ostudu nedělá. Tak díky za záchranu světa i za ty bijáky, Bonde. Jamesi Bonde. (30.09.2021)

Těžkotonážní bondovka. Dlouhá, dějově obsáhlá, patřičně robustní, se skvělým hereckým výkonem Craiga. Nelze se ubránit dojmu určité podobnosti s předešlou Spectre, především co se tempa a formální opulentnosti týče, avšak režijní kumšt a cit pro set-up scén Mendese střídá pracovitý Fukunaga, který se nezalekne předlouhé stopáže, další 00sedmičky na place, ani velkolepého vrstvení motivů důmyslně poskladané příběhové mozaiky. Tentokrát se do kina nepůjde na akčního Bonda, ale na hrdinu z masa a kostí, plného emocí a trápení. (29.09.2021)

Opatrná revoluce a důstojné zakončení další bondovské etapy. Po více než roce a půl odkladů kvůli pandemii byla očekávání na maximu, což je pro mě trochu problém: Stále se totiž jedná „jen“ o bondovku, čili korálek na nekonečném a nutně stále třpytivém diamantu. Formálně i vypravěčsky se tedy Fukunaga i jeho tým scenáristů drží poměrně na uzdě a styl se neodchyluje od předchozích Craigových dobrodružství. Občas zaujme příjemně sestříhanou akcí či žánrově nejednoznačnými scénami, především je však patrná snaha konečně ukončit Bondovo trápení – Craig se totiž od Casina Royale propadá do větších a větších depresí, každý další snímek nachází nové dno jeho ztrápené duše a završení pentalogie není výjimkou. V rámci nutných, jakkoli poměrně konzervativních mantinelů představuje Fukunagův příspěvek podařenou bondovku, kterou výrazněji sráží snad jen značně přepálená stopáž a nedostatečně využitý Rami Malek, jenž do kánonu bondovských záporáků sice bez problémů zapadne, ale vzpomínat se na něj nebude. Celý film je na tom ale o něco lépe a kvalitativně se pro mě zařazuje na poctivou bronzovou příčku Craigových bondovek. (30.09.2021)

AŤ TO STOJÍ ZA TO. Zapomeňte na revoluci v Casinu Royale nebo vhled do Bondova života v Skyfallu, TOHLE je to nejskutečnější povýšení Jamesova univerza, jaké si dokážeme představit. Začátek jak ze severské detektivky, vymazlená akce (motorka) i spousta hračiček (vybavené auto), humor, stále stejně zaťatý i nemilosrdný hlavní hrdina a spousta odkazů na starší filmy. Na druhé straně mnoho nového, něco, na co možná není připraven ani fanoušek, ani "jen obyčejný" divák Bonda a něco, o čem se bude ještě dlouho hovořit a rozebírat to do poslední nitky. A nakonec závěr, který si nepřeje téměř nikdo, ale který (bohužel?) po všem výše vypsaném dává smysl. Nový Bond je trochu jízda nahoru dolů, začátek i finále na ostrově šlapou, romantická a rozervaná linka lehce nudí a je z ranku těch, kteří konzervativci těžce zkousnou, ale já, který jsem na půl cesty mezi fanouškem a divákem, jsem ji přijal, i když o ní budu muset ještě hodně přemýšlet a minimálně další zhlédnutí je pro mě nezbytností. Moje sympatie k snímku oscilovaly v průběhu sledování mezi 90% a 70% a výsledné hodnocení je kompromis. V dalším Bondově dobrodružství nás čekají dost zajímavé věci a já jsem zvědav, jak je tvůrci vyřeší. Zkrátka a dobře - hlavní hrdina vyspěl. Povedlo se tohle i lidem, kteří film doopravdy sledovali? (02.11.2021)