Není čas zemřít

Neříkám poslední slovo, 3 mi přijdou málo, protože jsem si to relativně užil v daném momentu a ani příliš necítil tu délku. Je to v mnoha ohledech strašně přihlouplé, Malekovy monology jsou něco šíleného a Bondova "rodina", kvůli níž je ochotný obětovat vše, je neskonale nudná. Většina "chyb" je ale v rámci žánru snesitelná a mnoho takových, které bych považoval za neodpustitelné, bych vyjmenovat nedokázal. Zároveň to ale příliš nepřekvapuje na nenachází zajímavá řešení. Pokud Spectre bylo selhání neskromně fascinující ambice, je No Time To Die účinné naplnění skromné ambice. Já se vždycky přikloním k tomu prvnímu.  Celý film působí dojmem, že opatrně recykluje předchozí filmy téhle 007 epochy (někdy protiřečícím si způsobem) jen proto, aby se Craig mohl rozloučit - jako by existovala nějaká potřeba, aby se bondovský herec najednou "loučil". Není třeba! Další! PS: Jak kontroverzní je tvrzení, že když se na to podívám z odstupu, tak žádní dva Bondové k sobě nemají tak blízko jako Brosnan a Craig? Craig má o něco míň nadsázky a o něco víc kontinuity, ale v obou případech jde o sebereflektivní tázání se po místě Bonda v dnešní společnosti, které nemá žádnou jasnou odpověď, tak se série radši opájí odkazy na vlastní minulost. Myslím, že když si vezmu jakoukoliv jinou dvojici Bondů, najdu mezi nimi víc rozdílů než mezi Craigem a Brosnanem (snad jen Dalton a Craig, i když Dalton toho nestihl dost, aby to bylo jasné), což nepůsobí, že by mohlo být správně, když si vezmu, jak moc se Craigův nástup tvářil, že staví Brosnana na hlavu a 007 vstupuje do nové éry. Přitom jsme teď ve stejném bodu, na jaký si stouplo Zlaté oko. (29.09.2021)

Technicky je to všechno super, ale chybí tomu pár dost zásadních věcí, jako třeba srdce, myšlenka a pořádný padouch. Vážně, záporák Rami Maleka je naprosto nudný, tuctový a zaměnitelný a to vše do takové míry, že kdyby místo něj ve všech scénách byla stojací lampa s blikající žárovkou, měla by zdaleka víc charisma. O moc lepší to není ani s jeho vrchním poskokem, na kterém je zajímavé leda tak to, že má jednu bulvu vlastní, druhou umělou, ó jak zajímavé a interesantní. Děj je šíleně předvídatelný a hlavní zápletka je odhalitelná po úvodu filmu a jakkoliv je závěr emotivní a vlastně super, nedokáže smýt hříchy předchozích minut a hlavně ani adekvátně uzavřít linky předchozích filmů. Je to dobrej film, dobrej bond, ale ne dobrej konec a není tu ani jedna veverka. Přitom taková veverka agent ....ps:  úvodní titulky jsou asi ty nejnudnější co jsem kdy viděl a písnička je zajímavá asi jako dřive popsaný padouch.  (05.07.2022)

Těžkotonážní bondovka. Dlouhá, dějově obsáhlá, patřičně robustní, se skvělým hereckým výkonem Craiga. Nelze se ubránit dojmu určité podobnosti s předešlou Spectre, především co se tempa a formální opulentnosti týče, avšak režijní kumšt a cit pro set-up scén Mendese střídá pracovitý Fukunaga, který se nezalekne předlouhé stopáže, další 00sedmičky na place, ani velkolepého vrstvení motivů důmyslně poskladané příběhové mozaiky. Tentokrát se do kina nepůjde na akčního Bonda, ale na hrdinu z masa a kostí, plného emocí a trápení. (29.09.2021)

S Boylem jsme mohli mít "novou studenou válku", místo toho máme obskurního Lutsifera (!) v Jedovaté zahradě, který chce zničit svět prostřednictvím nanobotů. Chápu, že Bond nemusí být seriózní, což tady stvrzuje nečekaně uvolněný Craig, ale uvést v roce 2021 po časových kejklích v Tenetovi a splétání dějů v libovolné Mission: Impossible něco tak scenáristicky líného a rutinně zrežírovaného, kdy je divák vždy několik kroků před postavami (ano, na tom ostrově se ASI něco děje), mi přijde jako už opravdu příliš velké retro. Ten film si toho asi je vědom, takže si musí vypomáhat vyhroceným, na můj vkus trochu potupným rodinným melodramatem, po němž jsem ještě víc docenil, jak si střeba Skyfall poradilo s loučením M, nebo Spectre s "prázdnotou" svého protagonisty. Za tohle by ale měli dostat producenti Cifrou přes kule. (29.09.2021)

Snad první Bondovka, ve které by se titulní píseň hodila i na konec filmu. Daniel Craig se ctí dopíji drink a na baru nechává zpropitné. Bez ohledu na to, jak je vám jeho 'emocionální' Bond sympatický, dotváří nejkompaktnější Bondovský celek. Až na jeden motiv tu doslova všechno už jednou bylo. Drobné upomínky ocení všichni, kdo těch 25 filmů poctivě odseděli. I ty hudební, protože Hans Zimmer sám o sobě je bezkonkurenčně nejslabším článkem filmu. Ať je svět jaký chce, pořád v něm jsou dobří, za které má smysl hrát a špatní, proti kterým má smysl se postavit. Jak staromilsky tuhle premisu Bond dnes ztělesňuje, vybočuje zcela ze současné produkce. Salut! Protože co s tímhle kolonialistickým dinosaurem bude dál, je ve hvězdách. (07.10.2021)