Oculus

Po podprůměrným Absentia jsem Flanaganovy moc šancí nedával, a navíc den předtímhle jsem zkoukl Lord of tears na který jsem se neskutečně těšil a nakonec mě taky zklamal, takže jsem od moderní duchařiny už moc nečekal. Nakonec jsem si ale musel dát facku. Tohle je rozhodně jeden z nejlepších hororů za posledních 5 let. (což s porovnání s konkurencí není moc těžký). Je pravdou že dvě věci mě teda taky celkem zklamaly a to začátek který mi přišel roztahaný a asi dvakrát sem se přistihl jak se mi klíží oči. A druhá věc je konec který ať působí dobře tak jsem čekal větší finále. Nicméně tenhle film u mě vyhrál díky tomu že jakkékoliv lekačky tu jsou minimální, asi tak 2, a film se soustřeďuje spíše na hlavní dvojici která je parádně jak napsaná tak sehraná. Atmosféra filmu jen houstne a některé scény byly opravdu mindfuck, Tak o 10 minut zkrátit a nebál bych se dát 5*, takhle dávám hodně silný 4*. (30.06.2014)

Sympatická hororová záležitost, jež není nikterak originální a její konec odhadnete již po patnácti minutách. Solidní atmosféra to ale vynahrazuje, propojení dvou časových linií po většinu času funguje na jedničku a na rozdíl od většiny kolegů se zde režie nespoléhá na očekávané a trapné lekačky. Jen škoda, že ke konci už se to Flanaganovi až příliš vymkne z rukou a divák má co dělat, aby se v tom guláši událostí vůbec orientoval. Stále ovšem jeden z těch lepších hororových kousků poslední let. A Karen Gilian chci doma. 70% (24.06.2014)

Zimomriavky - dokonalý barometr děsu, který nelze ošálit. Buď tam jsou, nebo ne a Flanagan ze mě dělal husu docela často.. Dovedně zakomponovaná struktura vyprávění, kdy se četnost flashbacků zintenzivňuje až do splynutí s realitou, hudební podkres zvěstující něco zlověstného (ten hluboký, opakující se tón je geniální), koncentrovaná, plíživá hrůza a na konci žádný okulus, kterým by prosvítalo denní světlo. Holt, jsou druhy zrcadel, u kterých střepy přinášející štěstí nikdy nepřijdou.. Ocultus! (10.06.2014)

Ne, ani takhle to nepůjde. Slibná zápletka kolem zlobícího zrcadla, které dohání lidi k šílenství a nehezkým činům z toho vyplývajících, sympatičtí, na horor velmi dobří herci (v čele s „trhlou“ Pondovkou) a zajímavě flashbacky gradovaný děj, ale co ta přítomnost? Vždyť v té není prakticky žádné napětí, žádná atmosféra. A nakonec člověk zjistí, že i ta gradace je ve skutečnosti klam, protože ve skutečnosti jsou hrdinové absolutně pasivní, jakkoliv se nám film snaží tvrdit opak. Totiž ty postavy samotné by rády pasivní nebyly, to jsem si jistý (kdo by chtěl skončit jako maso do mlýnku, obrazně řečeno), ale scénář jim opravdu nic nedovolí. A tak i přes zajímavé nápady ve finále, i když někdy trochu příliš překombinovaných, se vše mění v další typicky nudné klišé s typickou pointou. Škoda, první polovina vypadala nadprůměrně. (15.01.2015)

O režisérovi jménem Mike Flanagan se mluví jako o nástupci Jamese Wana, jestli bude jeho další film dosahovat kvalit alespoň stejné úrovně, jako měl tento horor Oculus, tak by se klidně mohl stát jeho následovníkem. Oculus vůbec neoplývá lekačkami podpořené zvuky pro zvýšení lekavosti, což já mám u filmů rád, zde mi to chybělo, ale na druhou stranu jsem byl rád, protože jsem nemusel býti v pohotovosti a nemusel jsem si vzít bezpečnostní hnědé trenky. :D Prostě to bylo něco jiného, než na co jsem byl zvyklý, proto nemohu dát plný počet, ale jinak jsem zvědavý, co se z tohoto režiséra nakonec vyklube. (01.06.2014)