Star Wars: Poslední z Jediů

stejně jako film přímo navazuje na svého předchůdce a je mu do jisté míry antitezí, i já přímo navážu na svůj starý komentář k sedmé epizodě a pokusím se popsat určitou změnu postoje, která nastala s oním dvouletým odstupem a ovlivnila mé vnímání epizody osmé. vlastně zde tedy opět zaznamenávám především své vlastní první dojmy a hlavně uvažování, které je umožnilo, ale doufám skrze to nabídnout i hrstku postřehů o filmu samém. /// na výhradách k Abramsově oživení značky pro stříbrná plátna, vycházejících zejména z jeho odklonu od určitých formálních standardů, trvám i nadále, a mohl bych k nim přidat ještě povzdech nad anachronistickým přístupem k filmové sáze, která se dosud vždy snažila dosahovat vrcholně fantastické vize skrze nejvyspělejší filmové technologie své doby. takové pocity nyní vzbuzují snímky jako například Strážci galaxie či Valerian a město tisíce planet, zatímco Star Wars vězí v nostalgické pasti vlastní slavné minulosti. /// o předchozím snímku filmové série, spin-off nepočítaje, se lidově hovořilo jako o nejdražším fan filmu všech dob. jedněm to označení připadalo velmi trefné, jiným zas zcela nemístné. souhlasím s první skupinou, chápu-li správně přirovnání k fan filmům v tom smyslu, ve kterém odvozená tvorba fanoušků staví sebe samu na nižší úroveň vzhledem k velebenému originálu. fan film poníženě ctí adorovaný vzor svou ne zcela neskromnou, poněkud nešikovnou, ale upřímnou a láskyplnou snahou o návaznost a nápodobu. Abramsův film se svému odkazu zdaleka nevyrovnal, ale nutno uznat, že dopadl nejlépe, jak jen za daných okolností mohl. byl to mistrovsky natočený, nádherný blockbuster, který doplácel jen a pouze na to, že si vytkl nemožný cíl. sequelová trilogie zřejmě není, nebude a ani nemůže být stejně skvělá jako původní filmová hexalogie... ovšem může být skvělá jinak. /// Poslední z Jediů, ačkoliv také na pohled překrásný, nedopadl nejlépe, jak za daných okolností mohl, tolik by se mu toho dalo vytknout, ať už zaváhání při snaze zvládnout vyprávění v tolika paralelních liniích či selhání psychologického realismu při vzpouře na povstalecké lodi a mnohé další, nicméně na většině takových výtek pramálo záleží, jelikož tento film - ostatně už v rámci tematizace "bourání starých pořádků" - vykročil odvážně novým směrem. a ještě jiná floskule se mi jeví výstižná - konečně stojí na vlastních nohou. stále v něm zuří zápas s odkazem minulosti, ale konečně v tomto boji nastává posun. /// ovšem nejen z tohoto důvodu, ale i kvůli práci s vlastním diváckým očekáváním necítím potřebu uplatňovat na film standardy platné pro šestici klasických filmů ságy. po dvou letech soupeření s předsudky, zlými předtuchami a více či méně smysluplnými fan teoriemi se mi konečně, den před zhlédnutím filmu podařilo dosáhnout určitého klidu a oprostit se od všech očekávání. z hlediska dlouholetého studenta expandovaného univerza se zde vlastně jedná o jakousi alternativní realitu a s tímto vědomím je i pro jinak přísně ortodoxního fanouška možné se filmu zcela otevřít, aniž by proud vjemů narážel na zeď z předsudků a vsugerovaných očekávání. ironicky jsem proto ve většině případů nebyl zasažen subverzivní strategií tvůrců, ale s odstupem oceňuji její důmyslnost. ještě radikálnější odklon od předlohy v oblasti stylu a zde dokonce i z perspektivy narace mě také kupodivu nepopudil. co je nakonec nejvíce podvratným, je fakt, že si dovedu představit i přijmout, že takto by Star Wars nové generace opravdu mohly vypadat a bylo by to dobré. (17.12.2017, 2D verze s českými titulky, skvělé komentáře: JFL, Lavran) (18.12.2017) (méně) (více)