Kdysi byli bojovníky

Vypjatá kiwi tragédie domácího násilí v prostředí maorských sociálů, kterou je určitě zajímavý vidět (přeci jen kulturně nevšední, plus samozřejmě uvědomit si, co se děje všude po světě z komplexu měněcennosti, slabošství a "vinou" alkoholu), ale o žádný must-see (jak mi to bylo podáno novozélanďanem) se zase nejedná. Téma sice nadčasové, ale film podezírám z toho, že se po všech dalších stránkách vůbec nepohnul s dobou a těžce zestárnul. (23.10.2015)

Iba nedavno som videl drsnu dramu o zbytocnom nasili medzi ziakmi v Estonskej drame ZKAZENA MLADEZ / KLASS (2007) a teraz z Noveho Zelandu dalsiu velmi silnu dramu tentokrat o rodine, kde alkohol a s tym spojene nasilie vyvolaju velmi dramaticke situacie, ktore nenechaju divaka chladnym. Cely film som sa drzal 80-tich %, hlavne vdaka skvelym, presvedcivym hereckym vykonom, ale to co sa odohralo poslednu polhodinu, sa to u mna vysplhalo na 100%, pretoze Lee Tamahori chcel sokovat a ukazat nieco, co sa deje aj v realnom zivote a podarilo sa mu to zobrazit velmi kvalitne. Ani sa necudujem, ze film mal na roznych festivaloch pozitivne reakcie a som rad, ze sa objavil aj v topke na CSFD, inac by som sa k tomuto filmu len tak lahko nedostal. Väcsinou sa o takychto podobnych situaciach, ked sa stane nejaka rodinna tragedia, ako v tomto filme dozviem zo sprav alebo z novin, ale to nie je to iste, ako to vidiet vo filme. Pripadalo mi to, akekeby bola niekde skryta kamera, ktora nahravala realny zivot nejakych Maorov, o ktorych nemam ani potuchy. ________ Rena Owen - (Beth Heke) +++ Temuera Morrison - (Jake Heke) +++ Mamaengaroa Kerr-Bell - (Grace Heke) +++ Julian Arahanga - (Nig Heke) +++ Taungaroa Emile - (Boogie Heke) +++ Rachael Morris Jr. - (Polly Heke) +++ Joseph Kairau - (Huata Heke) +++ Cliff Curtis - (Bully) +++ Pete Smith - (Dooley) +++ George Henare - (Bennett) +++ Hudba: Murray Grindlay, Murray McNabb +++ (09.09.2011)

Ty asociace na cikány se přímo nabízí, ale přeci jenom zatímco Maorové byli relativně donedávna vytlačováni na okraj společnosti, naše cikány se kdekdo snažil všelijak integrovat a podporovat. Oba přístupy skončily stejným nezdarem, jen s Maory se na jihu polokoule nikdo tolik nepárá. Tamahori tak podal nám ne neznamý obraz života etnické menšiny na městské periferii, kde v početných rodinách vládne násilí a alkohol, tedy obraz brutální a zalézající hluboko pod kůži. Pohřební haka mi zježila zátylek. Škoda teatrálního konce, ale v celkovém kontextu je to jen chybějící tečka na celkově vbezchybném diktátu. 95% (17.03.2013)

Nahliadnutie pod pokličku spolunažívania jednej Maorskej rodinky. Teda skôr prežívania. Drsné scénky násilia, len podtrhujú surovosť snímku, ktorá spočíva skôr v beznádeji a zobrazení života sociálne najnižšej skupinky, než v mlátení hlava nehlava, ako by sa s okolitých príspevkov mohlo zdať. Ako tu niekto správne poznamenal týmto filmom si Tamahori (zaslúžene) otvoril dvere do Hollywoodu, žiaľ svoj tieň zatiaľ neprekročil. (15.12.2005)

Film jsem viděla před lety a velmi silně na mě zapůsobil. Teď jsem si to zopakovala a zážitek stále stejný – krásný, ale drsný film. Náhled do života Maorů, pro nás trochu exotický. Natočeno velmi realisticky, skoro jsem se vžila do pocitů manželky, mlácené opilcem-manželem, která ho i přesto miluje. Dopadnout to dobře ani nemohlo, jak už to v životě chodí. Myslím, že podobné příběhy se odehrávají nejen na Novém Zélandu. (21.03.2010)