Lucifer - Série 2

Přestože jsem z pilotu nijak nadšený nebyl, uplynulo pár dní a mám schroupanou i druhou řadu. Úroveň se postupně zvedala a i když detektivní zápletky nebyly tak úplně vymakané, pořád zbylo dost zajímavého ohledně rodiných trablů Lucifera. Přestože jeho postava vyměkla, v každém dílu se našel nějaký ten dobrý moment. Tom Ellis mi projevem a hlavně barvou hlasu připomíná Huga Haase ve filmu Andula vyhrála, kde hrál podobně sobeckého blba. Postava Lucifera jistě působí jinak na ženy a jinak na muže. Zatímco pro ženy má přidanou hodnotu v tom, že je fešák, vtipný, umí hrát na klavír, jezdí v kabriu a je bohatý, většina mužů má pro takového týpka vyhrazené pouze suché konstatování, že je to kokot. Nicméně z nějakého důvodu, se na to dívá dobře a člověka jen zamrzí, že to nefičí v eRkovém provedení s podstatně temnější atmosférou. Fajn oddechovka (01.12.2017)

Druhá série mi přišla zbytečně dlouhá a často nacpaná průměrnou vatou. Třeba díl s Candy bych úplně vynechala. Hlavní hrdinové se prakticky nezměnili - teda Chloe určitě ne - a vůbec mi přišli dost nudní. Silnější a zábavnější mi přijdou vedlejší postavy, protože s těma se aspoň něco děje a vyvíjejí se. (13.03.2020)

Pokračování naprosto vynikající úvodní série Lucifera neztrácí nic na svém lesku, i přestože víc ubírá na cool efektu a více se soustředí na příběhovou linku linoucí se celou řadou. Ta přesně navazuje na závěr první série a příběh se tak točí především okolo nově příchozí Luciferovi matky aka Charlotte, která si svoji roli nesmírně užívá a všechny její manipulativní kroky nebo vypořádávání se s nově nabitou životní rolí jsou celkem jízda.. Více "nebeských" zápletek než minule, což má samozřejmě dopad na jistou podřadnost kriminálních případů, ale i nadále platí, že právě skrze ně se Lucifer posouvá v tom, co řeší aktuálně v osobním životě.. Obzvlášť jsem si užil setkání s "Bohem". Nejlepší momenty: Candy, vztah Maze a "Deckerovic děvčat". 100% (23.01.2024)

U druhé řady seriálu jsem byl dost překvapen, čekal jsem těžký propad proti první sezóně, ale kvalita mi přišla prakticky stejná, pořád jde o pohodovou oddechovku, u níž se můžu solidně pobavit a nechat přitom 70% mozkových buněk odpočívat. Postavy Lucifera a Mazikeen u mě jasně vedou, v těsném závěsu se drží Linda a pak už je následuje nepřehledný peloton ostatních figur. (04.11.2017)

Nicotné zlepšení v porovnání s S1 vyvažuje větší přilnutí k postavám, které se více dostávají pod kůži (i když jejich dětinská umíněnost, vzdorovitost či ignorance dokážou pěkně otravovat). Jelikož nijak nápadité, zkratkovité "každoepizodní" vraždy slouží hlavně jako záminka k interakci Lucifera s detektivkou, jejichž citová přitažlivost se ovšem motá v kruhu, většinu kladných bodů si připisuje "nebeský" plán a manipulace bohyně Matky v podání dokonalé Tricie Helfer. (23.09.2021)