Knězovy děti

Udělat si téma z propíchaných šprcgum ještě nikoho nenapadlo a Chorvati z toho dokázali udělat celý film. Příliš horlivý kněz, hříchem zatížený trafikant a lékárník nacionalista se rozhodli zvýšit porodnost v chorvatském přímořském městečku. Naprosto pohodová komedie, která místy citlivě hraje na smutnější notu, ale přesto má nakonec člověk pocit, že všechny bylo tak, jak mělo být. 80% (29.11.2013)

Divadelní drama plné archetypických figur zasazené do prosluněné středomořské vesničky. Vinko Brešan opět nechává promlouvat postavy do kamer, pohrává si s perspektivou a neotřele propojuje dvě příběhové roviny. K rozdmýchání děje mu slouží banální, ale poměrně originální zápletka, kterou s pomocí nadaného dramatika Matišiće rozvíjí logickým, avšak z žánrového hlediska nečekaně tragickým směrem. (06.11.2013)

Tohle bylo hodně zajímavé! Hlavní hrdina měl charisma a mně se celý ten scénář o zázračném zalidnění jednoho vymírajícího ostrůvku kdesi v Dalmácii moc líbil. Jenže od poloviny skončily dobré nápady a začalo se to táhnout. Konec mírně klesal k trapnému protahování (zpívající opilec na sloupu) stopáže. Po posledním záchvěvu humoru návštěvou biskupa se ,,komedie'' z ničeho nic stočí do tragična a na konci se fakt nebudete smát. Ta hlavní myšlenka mi asi ulétla, ale co musím uznat, těch několik desítek minut návštěvy na ostrůvku plném svérázných lidiček celkem bavilo a byl to myšlenkově takový celkem svěží mořský závan do našich luhů a hájů... Dávám za tři prezervativy - ty od Petara! * * * (12.07.2016)

Na prvni pohled se zda balkansky humor blaznivejsi a temperantnejsi nez ten nas, jsem ale presvedceny, ze je ceskemu velmi podobny. Knezovy deti maji dobry namet a vybornou prvni polovinu filmu. Postupem casu dej bohuzel zacne trochu ubirat na tempu i humoru... Ztvarneni predstav v knezove hlave jsou uzasne (hlavne s albanskou rodinou). Hudba monotonni, filmu ale slusi. (09.08.2014)

Výborná první polovina, ale potom se Knězovy děti zvrtnou do stavu, kdy se nápady a kvalitní humor povážlivě vytrácejí a film se to snaží zakrýt (nebo spíše nahradit) překombinovaností (nemyslím tím nějakou tu násilnou/nenásilnou smrt, na to si člověk u balkánských filmů zvykne), množstvím zapojených postav a postupným odkrýváním či zakrýváním jejich motivací. Ještě dvacet minut před koncem by to bylo na čtyři hvězdy, ale...nemám rád překombinovanost, která se navenek snaží vypadat že naprosto ladně funguje a přitom uvnitř docela drhne - poprvé mě Matišičův scénář trochu zklamal. Každopádně skvělá hudba, pěkná kamera a z herců mě nejvíce bavil Niksa Butijer. (14.02.2014)