Nemocnice Parkland

,,2. 10. 1963 J. F. KENNEDY, 35. PREZIDENT SPOJENÝCH STÁTŮ, NAVŠTÍVIL DALLAS V TEXASU TENTO PŘÍBĚH JE ZALOŽEN NA SKUTEČNÝCH UDÁLOSTECH, KTERÉ SE STALY BĚHEM TOHO DNE A TŘÍ DNÍ NÁSLEDUJÍCÍCH...…“ /// To tenkrát Kennedy nebyl v Dallasu ještě ani hodinu a v nemocnici PARKLAND dostali signál – 601 kód 3… Řek bych, že všichni asi tušej, vo co de. Ukázat trochu toho vztahu obyčejnejch lidí ke Kennedymu, ale hlavně předvýst ony bezprostřední okamžiky po střelbě. Práci doktorů, FBI, Zapruderův film, rodinu Oswaldovic… prostě trochu (nebo všechno?) o těch, kteří tehdy hráli hlavní role. Film, v němž je hodně pompézních gest, ale to asi nemá smysl řešit. Stejně nesdílím jejich emoce, což je - bych řekl normální. Přesto bych na Parkland upozornil jako na dost dobrej hranej dokument, ve kterým sesumírujou stohy článků a výpovědí (nebo jednu knihu) a vytáhnou z toho to nejdůležitější. /// NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) Knihu ,,Four Days in November: The Assassination of President John F. Kennedy“, kterou napsal Vincent Bugliosi, jsem nečetl. 2.) Mám na starosti prezidenta a chystáme se do Dallasu. (Nebo do Brna.) 3.) Jsem spíš na prezidentský mrtvoly než projevy. 4.) Thx za titule ,,Kenika“. /// PŘÍBĚH **** HUMOR ne AKCE ne NAPĚTÍ ne (29.11.2013)

Film jsem bohužel zatím neměl možnost vidět v kině, ale až se dostane do ČR (dostane-li se vůbec), velmi rád se na něj znovu podívám. Byl to takový jiný film, ani akčňák, ani thriller, bylo to takové docela psycho-drama. Líbilo se mi, že to bylo podle skutečné události, a natočené scény byly fajně sekvenčně prodlévány se skutečnými záběry. Ono ten děj nebyl nijak pestrý, ale byl zformulován tak pěkně, že dokázal diváka zaujmout. Takže na to, že to byla první práce Petera Landesmana, výborný kousek! Hodně se mi líbila forma natočení, to prostředí a vše okolo působení na diváka. Velmi dobře na mě zapůsobila atmosféra 70. let, ta byla opravdu unikátní, jako bych tam byl:-). Film byl zakončen tak, jak je to dáno, nic nebylo vymyšleno, a autoři nic nepřidávali ani nepřekrucovali. Skončilo to tak, jak to skončit mělo, tím, že nikdo nemá ani potuchy, kdo byl vrah. (teda pokud jsem to se svou nevalnou angličtinou dobře pochopil:-D). myslím, že svým způsobem suprový a originální film :-) 100% (22.10.2013)

Americký film natočen prakticky pouze pro americké občany. Koho jiného by také zajímal atentát na státníka jiné země? Já si troufnu říct, že to nebude velké kvantum. Nicméně chápu Hollywood, že tento film musel vzniknout. Přeci jen je to důležitý okamžik v jejich národní historii a také moment, který spojil a nadále spojuje lid. To ale nic nemění na faktu, že tento film, je pěkně nudný a nezáživný. Procítěné chvíle lidí oplakávající prezidenta mě tedy nebraly, a že jich tam bylo hodně. Bez žádného děje ani akce, tvůrci stavěli jen na "silném" příběhu, a to teda nic moc! 30% (01.04.2014)

Vynikající hraný dokument, který od začátku do konce působí velmi autentickým dojmem a je určený hlavně divákům, jimž téma JFK nedá spát. Postav je hodně, žádná není hlavní a téměř každá má nějaký svůj moment, řada scén je pekelně silných a oceňuji, jak scenárista a režisér dokázal vybalancovat truchlivě patriotistickou náladu filmu tak, že (alespoň na mě) nepůsobila lacině a neměl jsem pocit, že by mě citově vydírala. (21.10.2017)

Důstojnost. Udržet si ji, nebo ji někomu naposledy dopřát. To je osudný Dallas 1963 z perspektivy vedlejších postav. Na tom minimálním prostoru je jedinou zajímavou úlohou Oswaldův bratr Robert, jeho pošahanou matku nebo „filmaře“ Zaprudera, který trpí, jak kdyby mu odpravili jediného syna, bych v tomto podání klidně oželel. Ruční kamera měla přiživit tu atmosféru náhlého chaosu, ale mně spíš přišla jen jako tvůrčí berlička, která tu celkovou monotónnost nijak nenarušila. Škoda, že doktor Zac v rámci resuscitace nezazpíval. Kennedy by se zvedl a odešel po svých.. (03.07.2020)