Fízlové, hajzlové

Nevím, jak to vysvětlit. Slova mi šla do uší, ale nedostala se k procesoru. Smrděl jsem potkany i rybinou, marně hledal mezi retardy zasazenými do reálného světa vypointovaný humor a olizován pekelnými plameny jsem osmdesát minut vyhlížel ráj. Záměr, nebo neschopnost? No Reason historky z útvaru Los Angeles Police Dements mi přišly stejně svojsky podhuštěné, jako Dupieuxova pneumatika, co odmítala umřít na skládce. Třetí hvězda je za hudbu, která připomíná pohled na přejetou kočku, z níž vytékají vnitřnosti a střeva. Odpudivý zážitek, ale nemůžete jej dostat z hlavy.. (14.06.2016)

"Los Angeles. Rok 16. Kriminalita klesla. Príliš. Policajti sú znudení. A naštvaní." - hlása v úvode Wrong Cops: Chapter 1. Nasleduje pár nesúvislých poznámok (potrebné niekedy prepracovať do riadneho komentára): V disciplíne karikovania americkej spoločnosti a kinematografie je francúzsky zmetek a l'intrus na pôde strýčka Sama, Quentin Dupieux alias Mr. Oizo mojim osobným favoritom. Jeho zverská parafráza na kultový postmoderný opus Pulp Fiction si berie na paškál opačnú stranu zákona - políciu. Pokým vo svojom meta-filmovom experimente Rubber balansoval na hrane nudy a jej košatej reflexie, udávanej prítomnosťou nudiacich sa divákov pozorujúcich senzačný príbeh, tentoraz zámerne tancuje okolo hraníc trápnosti a vulgárnej demencie. Figuratívnosť neokázalej estetiky absurdity, intertextuality a inšpirácie pokleslou campovou kinematografiou 70. a 80. rokov ilustruje ako obsadenie (Eric Roberts, Grace Zabriskie z filmov Davida Lyncha, Eric Wareheim a Marilyn Manson v zastúpení hudobného sveta), tak zámerne podradný treťotriedny vizuál a unylé tempo, vyvažované elektrizujúcou hudbou Mr. Oizo, ako i konkretizované odkazy (zrelé obdarené ženy cvičiace jogu, homosexuálny podtext, rozhovory o kvalitnej hudbe). Film navyše vďaka "zastaveniam" deja a prechodu k inej postave či (nerozlíšiteľným) využívaním a zapájaním diegetickej/nediegetickej hudby pripomína mixovanie na DJ pulte. Okrem toho je zaujímavý i z hľadiska uvedenia - na VOD platforme ho je možné zhliadnuť v podobe 8 epizód, ktoré predstavujú jednotlivé dni, už od roku 2012, do kín prišiel v celistvej podobe, ktorá medzi týmito epizódami kľučkuje, vracia sa k nim v retrospektíve či vynecháva určité scény a radikálne tak mení systém distribúcie informácií divákovi, až v roku 2014. 100% (03.02.2015)

S nevtipnými komediemi se roztrhl pytel a tak musím před tímto snímkem smeknout. Ve velké konkurenci je pro mne jasným vítězem. Nezasmál jsem se ani jednou a za třešničku na dortu považuji to, že mi za naprostou většinu postav bylo po celou dobu trapně. Velká gratulace panu režisérovi Dupieuxovi. Pokusím se zapamatovat si jeho jméno, abych se s jeho dalšími díly nikdy nesetkal a abych tak zabíjel čas poněkud humánněji. (01.03.2015)

Hodně nadneseně Policejní akademie alá Dupieux. Za mě asi nejslabší Dupieuxův film co jsem od něho zatím viděl. Což ale vůbec neznamená, že je špatnej. Lepší 3hvězdy. Jsou tu určitý spojitosti s Dupieuxovým filmem Wrong(2012). PS. Kdyby do toho někdo šel čistě jen kvůli MM tak ten se tu všeho všudy ukáže na 2minuty. (05.06.2023)

Jestli to dr.horrible nazval antikomedií, tak já tomu říkám rovnou antifilm, nihilismus ve svý ryzí podobě, aneb natočili jsme si film, kde si (ne)děláme prdel z cajtů (protože už každý malý děcko ví, že EjSíEjBí), je nám úplně ukradený, co na tenhle film bude kdo říkat, vlastně je nám jedno úplně všechno, protože i když se snažíte sebevíc, stejně se vždycky najde nějakej arcidick, co vám to vomlátí o ksicht. A ani to nemusí být fízl. Jinak nejlepší na celým tomhle... filmu je, jak jinak, sám God of Fuck, Marilyn Manson, jehož retardovanej teenager posouvá herectví do novýho kosmíru, che. A já teď nevím, co s tím, že se mi něco takhle weird zatraceně líbilo... (27.09.2014)