Podtrženo, sečteno!

První dvě třetiny filmu jsou docela zábavný, ale v poslední třetině se to začne brát nějak moc vážně a z pohodový komedie se stane jakási akční blbina. Od Zidiho jsem čekal teda větší zábavu. Jinak nechci to moc porovnávat s americkou předělávkou od Camerona, protože tu jsem viděl asi před 10 lety, ale řek bych, že verze s Arnoldem mě bavila asi o trochu víc. (18.03.2017)

Kdo neviděl, neuvěří. Odmyslete si z Pravdivých lží většinu akčních scén, zaměňte herce a přidejte humoru a budete mít před sebou Podtrženo, sečteno. A to je přesně ten důvod, proč nemám rád remaky. Díváte se na dva filmy a přesto je to vlastně jeden. Jedna pointa, podobné vtipy, stejný děj. Různá kvalita režie a herectví. Možná jsou lepší remaky, kde ten děj aspoň trochu upravili, protože tak na člověka čeká nějaké závěrečné překvapení. Jenže tady ne. Většinu neakčních scén Cameron do detailu okopíroval - kradení peněz potomkem, manžel se dozví o její nevěře, jeho návštěva prodavače ojetin, zajmutí cvrkajícího párečku, výslech manželky, propuštění prodavače, zajmutí zločinci v hotelu, zastřelení zloduchů z rotujícího kulometu, úplný závěr s prodavačem - dalo by se pokračovat opravdu hodně dlouho a pořád by to nebylo všechno. Rozdíly jsou hlavně v pojetí a vložených penězích. V Cameronově verzi jsou spektáklovité akční scény, humorné hlášky, hvězdy první velikosti. V Zidiho je zase kvalitní francouzský scénář, lepší herci a hodně humoru. Hudba je, i když rozdílná, dobrá v obou verzích. Nedá se říct, která z verzí je lepší, protože v každé je to uděláno trochu jinak. Je možné říct, že ani jedna nedělá té druhé ostudu (tedy kromě skoro doslovnýho Cameronova opisování). A proto je i tento komentář a hodnocení k oběma filmům stejné. (12.04.2007)

Asi jako většina diváků jsem jako první viděl Pravdivé lži a ani chvíli mě nenapadlo, že je to vykrádačka tohoto filmu. Je to převážně díky výrazně americkému rukopisu J. Camerona a také faktu, že špionážní filmy k USA přecejen patří víc. I proto nebude to srovnávání obou filmů fér...tedy určitě ne vůči Podtrženo, sečteno! Už když začneme s hlavními postavami. Kupodivu nemám v případě Arnolda a Thierry Lhermitta potřebu řešit zřejmou fyzickou odlišnost, ale spíš fakt, že Arnold mi byl svým projevem sympatičtější. V případě manželek je to ještě výraznější, ale tam je v tom Miou-Miou vcelku nevinně. Cameron využil herecký potenciál Jamie Lee Curtis mnohem lépe a dal její postavě větší prostor. Velmi to pomohlo zdůraznit chemii, která mezi ní a Arnoldem fungovala na jedničku. Že to bylo trochu na úkor Harryho parťáka je škoda, ale je to pochopitelné. Když budeme v tom srovnávání pokračovat, tak musím říct, že mě překvapilo jak moc se Cameron držel původního scénáře. V mnoha ohledech to bylo 1:1. A tady je to opět trochu nespravedlivé. Kdybych viděl Podtrženo, sečteno! jako první, ocenil bych těch pár opravdu dobrých nápadů a vlastně celý příběh víc. Takhle mám ovšem pocit, že Cameronovi se podařilo namíchat ten koktejl špionážního krimi a komedie přece jen lépe. A to podotýkám, že jsem Pravdivým lžím dal jen 3*. V čem vidím to lépe? Pravdivé lži dobře fungují jako komedie, ale doplácí na megalomanství Camerona. I když příběh sám je kompaktní, jako celek je potrhaný přepálenými akčními scénami. V tomto je originál umírněnější, což je jen dobře. S tou akcí souvisí i hudební podklad, který v prvním případě zdůraznil akci, takže dodal dynamiku i komediálním scénám, ale v tom druhém hudba podtrhávala tu špionážničinu...ovšem na úkor komedie. Aneb Zidiho koktejl mi připadal moc fádní. Pokud bych si v budoucnu mohl pustit jen jeden z těch dvou filmů, asi bych zvolil Cameronův "vulgárnější" remake. Podtrženo, sečteno! není špatný film, ale ani lepší, než Pravdivé lži. (04.03.2024)

Tak tady opisoval Cameron pri nataceni Pravdivejch lzi. Jenze, Pravdive lzi jsou o nekolik trid lepsi. Tady je zacatek dost o nicem, kdy jsem cekal, kdy se to konecne rozjede a to bohuzel pride az nekdy po pul hodine a pak uz je to ten starej znamej dej z Pravdivejch lzi, takze tu mame prodavace vydavajiciho se za agenta, manzelku vyslanou do hotelu v roli devky a unos teroristama. Problem je, ze to je tak nejak bez jiskry, obcas se sice pobavit da, ale bohuzel jen obcas a jelikoz se film zameruje hlavne na tu komedialni slozku a akci je venovano minimum, je to problem. Navic, ac Miou-Miou i Lhermitte hrajou slusne, ona celou dobu pusobi proste jak zenska od sporaku a on mi na agenta vubec nesed, na to je to velkej chcipacek. Filmu nepomuze ani dost nevyrazna hudba, takze ve vysledku se to cely drobet tahne. Nevim, mozna to je tim, ze mam Pravdivy lzi fakt rad, ale ja se tady kdovijak nebavil, takze jen 3*. (31.12.2009)

To, co od tohoto filmu můžeme čekat, Zidi nesporně nabízí. Jde však ještě dál: nabízí totiž nepoměrně více. Vlídný sarkasmus, jemný, v podstatě laskavý humor, připomínající větřík, čechrající vodní hladinu hřebínky nežně pěnících vlnek, to je film, v němž rozverně hravé přechází jakoby náhodou do až tragicky lidského. Hra na špionáž najednou asociuuje Al Kaidu, ocelová neprůstřelnost francouzských zpravodajců je náhle překvapivě křehká a zranitelná. Po tomto přelivu vlnky, měnící se ve vlnu, děj zase utichá. Partnerské hrátky skutečné lásky, v níž není nikdy nic dost lidské, se zklidňují. Řeka děje po překonání peřejí vyúsťuje do laskavého, mírného konce. Je to tedy i není lehký film. V každém případě se jedná o mistrovské dílko lehkého žánru, které si více než zdárně tyká s "velkým" uměním hraného filmu. Zásluhou nejen režisérovou, ale i hereckého obsazení. Zjišťujeme, že nadčasový dialog nemusí zvonit krví, hroucením, stresem, agonií. Že se může snést i s běžným lidským životem, který je nesamozřejmý svou čítankovou samozřejmostí. (06.05.2011)