Jak vytrhnout velrybě stoličku

Bohužel mě nesedla postava resp. chování Vaška ve vztahu k mámě a posléze i k tátovi. Není to asi ničí chyba, Tomík Holý zahrál Vaška užasně a v podstatě se jeho postava sama starala o všechny emoce, takže fakt smekám. Tématicky mě to přišlo docela hodně dospělácký, skoro bych řekl, že je to klasický, dobře odehraný vztahový drama. Mám s pár věcma problém, hlavně se vztahem Janičky s Harapesem, to jsem vůbec nepochopil co ty dva od sebe vlastně chtěli ??? Pak mě docela vadilo, že Vašek slovně působil o deset let napřed. Myslím si, že by filmu prospěla větší scénaristické péče. (26.12.2014)

Tak dobiehanie zameškaného z detstva, tzv. povinných filmových jázd, nie je až tak bolestivé, ako som sa obával. Zároveň však nie je nad čím jasať. Minulý rok S tebou mě baví svět, tento Jak vytrhnout....Vždy som si myslel, že sa myslí normálna stolička na sedenie, ale tak všetci sme občas trochu prihoretí...Poledňákovej film nie je až tak komédia, základ filmu je skôr dramatický. Na maminku je vyvíjaný trochu nepochopiteľný tlak ohľadom hľadania si nového "tatínka", ako by sa rúcal svet. Holého hlášky pôsobia trochu vykonštruovaným dojmom, na nervy mi ale liezť počas filmu nezačal. Milo pôsobia po sebe nasledujúce scény, keď malý ledva pluhuje pri malom zjazde a hneď nato dáva veľké oblúky na nevyjazdenom svahu. Takzvaný druhý plán filmu (i keď tu skôr ten prvý), inteligentne vsunuté problémy nekompletnej rodiny a otázok ako z toho von, je samozrejme v rodinných filmoch ocenenia hodnou pridanou hodnotou. Touto cestou zdravím aj Ítího, ktorého som nedávno po čase videl. (30.12.2014)

"Tak ho svážeme do pytle a hodíme do řeky." Více se mi líbí letní pokračování, ale i díl o velrybě (zkomoleninu "verlyba" mimochodem děsně nesnáším) má co nabídnout, byť mi v dětském věku přišel hrozně tíživý (Prahu pod smogovou peřinou nedokázaly vyvážit ani zasněžené Krkonoše). Navíc tím, jak člověk stárne, vidí v Poledňákové filmech stále víc. Je fajn, že režisérka dokáže oslovit diváky několika generací (nebo aspoň dokázala, než přišla s Krokodýly). (258.) (23.06.2007)

Nemám rád filmy Marie Poledňákovej. Nepáči sa mi je režisérsky rukopis a nemám zmysel pre jej druh humoru. A všimol som si, že s každým ďalším titulom, pod ktorým je podpísaná ide kvalita krôčik po krôčiku nenápadne dole. Ak bude tento trend u nej takto pokračovať ďalej, a ja som presvedčený, že bude, tak to skončí až v odpade. Koncom sedemdesiatych rokov minulého storočia však natočila dve rodinné komédie, ktorým predsa len môžem s čistým svedomím dať tri hviezdičky. Jednou z nich je snímok z roku 1977 „Jak vytrhnout velrybě stoličku“. *** (14.01.2019)

Hlášky: Vašek: - "Na mě se můžeš spolehnout!" & Luboš: - "Každej člověk si myslí, že horolezec je šílenec." Vašek: - "To já jsem." Luboš: - "No to vidím. Sypeš si do čaje sůl." & Luboš: - "Jak jsi na to přišel, že jsem horolezec?" Vašek: - "Jsem detektiv Colombo." & Luboš: - "Když ty jsi mi vystrojila pohřeb, já ti vystrojím svatbu." & Vašek: - "Máma říkala, že máme počkat venku." Luboš: - "Tak jdeme dovnitř." & Vašek: - "Když jsem byl malej, tak jsem ti věřil, že sis mě koupila v hračkářství, ale teď už jsem velkej a moc dobře vím, jak se narodí dítě." Anna: - "Opravdu?" Vašek: - "Po svatbě." (12.06.2016)