Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Rumunský barevný širokoúhlý film vypráví příběh z bojů mezi Dáky a Římany na konci prvního století n.l. Římský císař Domicián (Gyorgy Kovács) se vydává dobýt území Dáků. Dácký král Decebal (Amza Pellea) se snaží válce vyhnout a vykoupit mír zlatem, poté však obětuje svého syna Cotysa (Alexandru Herescu) bohům a pouští se do boje s přesilou. Římany vede generál Fuscus (Georges Marchal) a mladý generál Severus (Pierre Brice). Severus se dovídá, že jeho zavražděný otec byl původem Dák a snažil se válce zabránit. Poté, co Severus poznává Decebalovu dceru Medu (Marie-José Nat) a život Dáků, raději se obětuje, než aby bojoval proti své zemi. (jurak)

(více)

Recenze (48)

curunir 

všechny recenze uživatele

,,...NEMÁM RÁD VOJNY. MOHOL BY SOM BYŤ BÁSNIKOM, NEMAŤ NA PAMÄTI NERÓNOV OSUD." __ Tento dnes už nepríliš známy film, valcoval kedysi kiná v ČSSR naozaj vo veľkom, nakoľko Brice bol vtedy vďaka Winneutovi naozaj v kurze a tak sa aj Dákovia zviezli na vlne jeho popularity. Dalo by sa povedať, že v spojení s filmom stačilo spomenúť len jeho meno a úspech bol zaručený. Mňa dnes Dákovia zaujali predovšetkým z pohľadu konkurencie (či odpovede) na populárne veľkovýpravné hollywoodske spektákly 50. a počiatku 60. rokov, ktoré ak nepočítame niekoľko skôr značne béčkových talianskych snímok, ostali bez akejkoľvek odozvy v ostatných krajinách Európy (a vlastne aj vo svete). A Rumuni sa rozhodne nedali nijako zahanbiť. Aj napriek slabšej technickej kvalite a celkovej formálnej stránke, monumentálne davové scény udivujú dodnes a čo do grandióznosti by som ich v tej dobe prirovnal snáď len Bondarčukovej ,,Vojne a mieru". Oproti tomu slabších kvalít dosahuje predovšetkým spracovanie kostýmov, masiek a vlastne výpravy celkovo. To, či Dáci žili v takých veľkých kamenných mestách je myslím aspoň otázne. Za vyslovene šťastné nepovažujem tiež zainteresovanie Decebalového potomstva do deja a krátky, bezvýznamný románik Medy a Severa smeruje do prázdna. Film však radi uvidia ako pamätníci, ktorí si naň zaspomínajú, tak aj mladší diváci zaujímajúci sa o staršie historické filmy nielen americkej produkcie. 3.5* (154. hodnotenie, 19. komentár k filmu) ()

Divočák 

všechny recenze uživatele

První film Serigia Nicolaescua a jeden z prvních filmů reprezentujících specifický rumunsko-bulharský historický žánr zvaný „Národní epopej“. Děj se odehrává na konci prvního století před n. l.Římský císař Domiciánus vede výbojnou válku na území dáckého krále Decebala. Hlavním hrdinou filmu je mladý římský generál Severus, jehož Domiciánus vyšle k Dákům jako posla. Na jeho návštěvě mu ale Decebalos prozradí, že jeho otec byl tajným dáckým zvědem vyslaným do Říma a on sám tak nyní vlastně bojuje proti vlastnímu národu. Severa trápí mravní dilema a když v závěru filmu vede římská vojska do rozhodující bitvy proti Dákům, schválně podlehne v osobním souboji Decebalovi, aby zanechal své vojsko bez velitele a poskytnul tak svému národu strategickou výhodu. Spíše než složitým dramatem s hlubší myšlenkou jsou Dákové jednodušším filmovým spektáklem, který posloužil jako předehra pro Nicolaescuovo mistrovské dílo „Poslední křížová výprava.“ ()

Reklama

buchli 

všechny recenze uživatele

Vzhledem k tomu, že informací o tom, jak vlastně skuteční Dákové žili, dnes příliš nemáme (jako třeba skoro vůbec nic), muselo se improvizovat – svojí hustností a drsností tak trochu připomínají Sparťany. V Dácích je všechno, co má správná historická epika mít: vojevůdce, který není tím, čím se zdá být, bratrovražedný boj, zapovězená láska, velké bitevní scény. A Pierre Brice stejně vždycky vypadal víc jako Říman než jako Apač. ()

salahadin 

všechny recenze uživatele

Vcelku dobrý film s charismatickým Pierrem a slušnou atmosférou. Bohužel trpí dobovými filmovými nešvary, které ale postupem času ztrácí na své negativitě...naopak po shlédnutí dnešních "historických" filmů (např. Gladiátor) se mi Nicolaescův počin začíná líbit víc a víc. Historie sice taky není úplně přesná, nicméně chtít hraný dokument je naivní. ()

Karlos80 

všechny recenze uživatele

Nedovedu si vůbec představit, jak silně musel film zapůsobit na tehdejší československé publikum v šedesátých letech. To se dnes určitě nedá srovnávat.. Rumunský válečný velkofilm (upozorňuji, že rumunština je krásný jazyk), který není široké veřejnosti tak známý, ale ve společných vodách s těmi nejznámějšími se může klidně měřit...Děj filmu zachycuje úsek dějin nejspíš v letech 85-88 našeho lepopočtu, tedy období několika římských válek (výpadů, později uzavření potupného míru, různých intrik i přerozdělení moci) proti starověkému národu Dáků (Dácie, dnešní oblast Rumunska). Dá se říct, že historické postavy seděly naprosto přesně až na diskutabilní (nejspíše smyšlenou) postavu Severa (viz níže), jinak jsem nepřesnosti opravdu nezaznamenal. V Říme v této době vládl nenáviděníhodný (především u senátu) císař Domitianus, přezdívaný "Plešatý Nero", na druhé straně poslední velmi zdatný dácký král Decebalus (Amza Pellea), mezi nimi stateční vojevůdci - mladý generál Septimius Severus (Piere Brice) a Cornelius Fuscus (Georges Marchal). Cornelius Fuscus ale ve skutečnosti padl v bitvě právě proti Dákům, tady zabit Septimiem. Naopak Septimius Severus, nevím přesně jestli nějaký existoval už za vlády Domitiana, je spíš člověku alespoň trochu historie znalého znám jako samostatný císař dynastie Severovců, který vládl v letech 193–211. Jinak to tedy opravdu šlo..Na filmu bych ocenil především jeho pestrost a ostrost (krasné syté barvy), velkolepost a výpravu bojových scén (divák měl možnost vidět celkem tři a to opravdu famózní), hudbu a nakonec i krásnou čistou nedotčenou přírodu nejen ve skaliských horách, to všechno přidalo snímku na celkové kráse... ()

Galerie (13)

Zajímavosti (8)

  • V rámci koprodukce měla francouzská strana právo obsadit některé klíčové role, mezi něž patří postavy římských generálů Severuse (Pierre Brice), Fusca (Georges Marchal) a Medy (Bernard Blier), dcery krále Decebala (Amza Pellea). Pro tyto role byli vybráni Pierre Brice, Bernard Blier a Alida Valli. Ještě před první klapkou došlo k přeobsazení posledních dvou jmenovaných, jejich party převzali Georges Marchal a Marie-José Nat. (AGAMENON)
  • Pierre Brice ve své autobiografii vzpomíná: „Miluji tento žánr, kde je kladen důraz na ctnost. Cítil jsem se v roli římského generála velmi dobře. Scény, které jsme točili ve studiu, byly silné, kulisy úchvatné, herci nadaní a kostýmy pompézní. Byly však i okamžiky, kdy mně tuhl při natáčení úsměv na tváři, když přišly prudké deště, Dunaj se rozvodnil a stanové městečko, jež bylo umístěno na jednom z ostrovů, pohltila voda. Statistům nezbývalo nic jiného, než se modlit, aby voda opadla, jelikož na sobě měli pouze lehké legionářské uniformy. Co by se stalo, kdyby se řeka neuklidnila, nechtěli jsme ani domýšlet. Přesto jsem měl pocit, že to bude dobrý film. Stav, ve kterém jsem se nacházel, se jedním slovem jmenuje štěstí.“ (Šuplík)

Reklama

Reklama