Vinnetou

Kdo by neznal náčelníka Apačů z pera Karla Maye a jeho přítele Olda Shatterhanda? Paradoxní je, že May prý nikdy v Americe nebyl. Přesto se mu to podařilo napsat celkem slušně. Navíc prostředí v okolí Plitvických jezer je pro film jako dělané. Člověk ani tu Ameriku k dokonalosti nepotřebuje. "Jsme bratři!" (07.02.2013)

Chorvátsky JADRAN ( Vtedy sa to nachádzalo v bývalej Juhoslávii, dnes tieto štátiky spadajú pod Bosnu a Hercegovinu ), supluje americkú divokú prériu ( WILD WEST ), s indiánmi, na čele s Winnetouom, ďalej so železničným inžinierom Greenhornom, z ktorého sa neskôr stane „pokrvný brat” Winnetoua, s prezývkou Old Shatterhand, lebo zachránil indiánskemu náčelníkovi kmeňa Apačov - holú kožu, ale On ani nevedel, že to bol práve Old Shatterhand ! Okrem týchto dvoch kladných postavách, tu máme klasického zlosyna - Santera, ktorý absolútne nedbá na to, že vedenie železnice má ísť cez územie Indiánov, ktorým sa to samozrejme nepozdáva, vzniká medzi nimi a Santerovou bandou - vojna, ktorá prinesie vzácne straty na životoch, z Winnetouovej strany. Táto klasika, z ktorej som už dávno vyrástol, je neporovnateľne lepšia, kvalitnejšia, ako remake, z roku 2016, ktorý je totálny shit ! Síce nachádza sa tu niekoľko divných strihov a scén, ktoré ma trochu rušili, ale napríklad, sú tu taktiež pekné pasáže, keď si poviem, ako by som pozeral staré americké westerny - Johna Forda. Vo filme, mám dve obľúbené scény : Jedna sa týka rozbehnutého vlaku, ktorý si to mieri k domu, kde sa skrýva Santer, s banditmi + ešte jedna scéna so Santerom, ako visí nad „oceľovými nabrúsenými hrotmi” ... Celkovo, po hlbšom zamyslení sa nad touto prvou mayovkou, z hľadiska filmových tvorcov, sa zatiaľ, z mojej strany jedná o dobrý priemer, kde opäť počuť veľmi známu - zvučku, stojí za to, lebo Pierre a Lex, nie sú žiadni : bogartovia, grantovia, stewartovia, ale úplne obyčajne - neobyčajní herci, ktorí už asi navždy budú nesmrteľní, pre určitú skupinu ľudí, ktorá nedá na nich dopustiť. Ja som nestranný, neobdivujem ich, ale ani mi neprekážajú ! Skrátka, stále je to klasika klasík, ktorú opäť oprášiť, už nie je možné ! To by tu museli byť digitálni predstavitelia, čo by taktiež asi nebolo príliš morálne, však ! Idioti, ktorí ich oživili prostredníctvom nových hercov, by sa nad sebou mali vážne zamyslieť, akí sú hlúpi, pretože toto si pôvodní borci - nezaslúžili ! (08.01.2017)

Pátou hvězdičku prostě nedokážu dát. A asi je to tím, že jsem film poprvé neviděl jako dítě a ani jsem na něj nestál fronty v letňáku jako řada zdejších pamětníků. Dokonce asi budu jeden z mála, který dřív byl na Plitvických jezerech, než jsem viděl první díl Vinnetua. Ale s roky na něj dostávám čím dál tím větší chuť a musím říct, že naprosto chápu, proč je pro mnohé Vinnetou takovou legendou. (05.07.2019)

Známý český cestovatel, sběratel kaktusů Alberto Frič měl jednou besedu se žáky pražské základní školy a když jim líčil své zážitky z pobytu mezi Indiány, přišlo mu z publika několik dotazů, kterým neporozuměl a připadaly mu absurdní. Jal se napravovat pokřivené představy školních dítek o životě indiánských kmenů, jenže narazil na hradbu opovržení. Byl odhalen jako drzý podvodník, protože každé z těchto dětí mělo už jasnou představu o Indiánech z románů Karla Maye. Ten sice nikdy v Americe ani na Balkáně a v Asii, kam situoval své dobrodružné romány, nebyl (vlastně to není úplně pravda, ke stáru právě na základě kritiky, že všechno napsal bez znalosti reálií, aniž by vystrčil nos z Německa, vycestoval na místa, kde se pohybovali jeho literární hrdinové), ale dokázal naplnit představu nejen školní mládeže o tom, jak má vypadat romantický dobrodružný hrdina a zábavný příběh. Nejde mi ani tak o to, že Mayovy příběhy nemají s realitou indiánských společenství a Divokého západu prakticky nic společného, jako spíš o to, že jsou z mého dnešního pohledu tak naivní, až překračují hranice sebeparodie. Vinnetuovy příběhy, stejně jako knižní sérii Ve stínu pádišáha, jsem přelouskal mezi devátým a dvanáctým rokem a už ve 13 mi přišly tak trochu úsměvné a přešel jsem k takovým kouskům, jako byl Tecumseh od Fritze Steubena nebo Dva divoši od Ernesta Setona. K určitému věku zkrátka a dobře Vinnetou patřil, i když i tady je namístě mluvit o minulém čase, protože pro generaci mých dětí už jsou tihle hrdinové "totálně out". Překvapuje mě ale mimořádně vysoké hodnocení, které je v tomhle případě výsledkem mimořádně silné dávky nostalgie. Tenhle jev je ostatně typický nejen pro Mayovky 60. let. Dospělí si zkrátka vybaví, jak úžasně na ně působily tyhle příběhy v dětském věku, i když silně pochybuju, že by byli ochotni sjíždět série příběhů o Vinnetouovi i dnes. Vzpomínám si, jak jsem asi v 15 letech zhlédl Žuta a přísahal si, že tím s filmovým Mayem účtuji naposledy. Z Vinnetouovek už dnes funguje jen hudební motiv, krása vápencových chorvatských pohoří a vzpomínky na dětství. Celkový dojem: 40 %. (23.11.2013)

Reinlovy filmy s Vinnetouem považuji za nejlepší dobrodružné filmy pro mládež všech dob. K nim lze ještě připočíst Fregoneseho western "Old Shatterhand". Třebaže příběhy i postavy jsou idealizované, mají tyto filmy vysokou hodnotu. Tu spatřuji především v jednoznačném odlišení dobra a zla, hrdinové jsou vzory čestnosti a statečnosti, ženy se zde chovají jako ženy a muži jako muži, nádherná krajina, romantika, naprosto geniální hudební doprovod v dokonalém souladu s dějem. Filmy potěší a povznášejí, přesně tak, jak si to přál u svých románů Karel May. Rakušan Harald Reinl mayovky pochopil a svým dílem je oslavil. Pro děti ve věku 7 až 14 let jsou to jedny z nejlepších filmů vůbec. (26.06.2007)