Vinnetou

Co s tím, sakra? Nedotknutelný kult mého mládí, Starý Drťoruka byl mým idolem, vzorem, modlou mého dětství. Od svých sedmi-osmi let jsem hltala veškeré knižní Mayovky a nenechala si ujít žádnou reprízu z filmů o apačském náčelníkovi (ten byl podružný, jeho zbožňování jsem přenechala sestře:-)) a jeho bílém pokrevním bratrovi (čůr-čůr:-)). Vydrželo mi to skoro 10 let, bez debat bych dala 5*. A dnes? Na ohmatané knihy sedá prach a kdykoliv spatřím v TV německo/jugoslávsko/italský pseudowestern, přemáhají mě záchvaty smíchu z té přemíry naivity a idealismu, dvě hvězdičky by byly maximum. Jak rozseknout tento gordický uzel? V současné době mě jen málokterý film dokáže okouzlit a poněkud mi to chybí, nehodlám tedy plivat na ikonu svého dětství a udělím kompromisní čtyři puntíky. Nostalgicky popotahuju sopel a slibuju si, že si zase někdy musím alespoň kousek nějaké Mayovky přečíst. 35/100% (20.04.2010)

Než se tvůrci vrhli na Poklad na Stříbrném jezeře, nikdo z nich netušil, jaký kasovní úspěch bude následovat a jaký fenomén vlastně nechají vzniknout. Jakmile celé Německo propadlo Vinnetouismu, bylo potřeba westernovou kaši něčím nastavit, aby nikdy nedošla a zbylo pro všechny. Proto vznikl film Vinnetou jedna až kdoví kolik. V tomto díle se vydáme na počátek a uzříme vznik pevného pouta mezi Vinnetouem a jeho bílým bratrem Old Shatterhandem (film se tak nějak i drží knižní předlohy, alespoň v osnově). Jedná se o kvalitní film v rámci mayovek a tehdejší produkce. S následujícími díly to šlo z kopce. Zcela předpokládaně. (06.12.2011)

Na tomhle filmu mi nejvíc vadí onen infantilní humor postavy jménem Tuff-Tuff. Tenhle humor a Chris Howland lépe fungovali ve snímcích Orientální série. Jinak všechno ostatní zde klape. Exteriéry, odzbrojujícím způsobem nevinná Marie Versini, hudba. Ale ten humor... No tak jo, 90%, dejme tomu... Na hvězdičkovém hodnocení ten jeden a zároveň veliký zápor však musí být vidět! (18.03.2003)

Seznámení Oldy a Vincka. Naivní, ale rozkošné. Jak to líbezně, poeticky a dobrodružně napsal pro děti Karel May, obdobným způsobem to zfilmoval Harald Reinl. Klasika, která dodnes funguje především díky našim vzpomínkám. Ale musím uznat, že dívat se potřicáté na tuto "naši" legendu je prospěšnější, než odpočívat u extrabrakových hoven amerických akčních hovadin céčkové produkce, nebo mexických telenovel a českých Rodinných pout. Howgh! (28.12.2004)

Jak železniční pražec pevný germánský greenhorn se snaží splnit poslední přání Klekí-petry, nicméně ochránce utiskovaných a asi nejznámější „Native Yugoslav“ je poměrně upejpavý a nad prérií musí hodněkrát vyjít Měsíc, než si za nehygienických podmínek společně řeknou o sepsi. Santer je tady sice ukázkový arcibídák, ale v podstatě jen představuje kníraté kolečko klobásy na apačské ražniči, než ti dva zamíří ke slunci západu.. Se vzpomínkami na dětství si Vinnetoua příliš nespojuji a musím říct, že se nyní při kouření z kalumetu nostalgie i tu a tam zakuckám. Aspoň, že mi po letech došlo, proč Old Shatterhand poslal na budovu lokomotivu, když tvrdil, že nechce nijak ohrozit ženu, kterou tam drží jako rukojmí. Jako inženýr si to uměl spočítat.. (24.06.2019)