Režie:
Harald ReinlScénář:
Harald G. PeterssonKamera:
Ernst W. KalinkeHudba:
Martin BöttcherHrají:
Lex Barker, Pierre Brice, Mario Adorf, Marie Versini, Walter Barnes, Ralf Wolter, Milivoj Popovič-Mavid, Branko Špoljar, Nikša Stefanini, Dunja Rajter (více)Obsahy(2)
První setkání a velké dobrodružství legendárního indiánského náčelníka a jeho hrdinného přítele Old Shatterhanda... V nekonečných pustinách americké prérie znějí hlasy stavebních dělníků a výbuchy dynamitových náloží. Napříč územím indiánů kmene Apačů má vést dráha „železného oře“. Když Vinnetou, syn náčelníka Apačů se svým přítelem a učitelem Klekí-Petrou přijíždějí do ležení bledých tváří protestovat proti bezohlednému zabírání starých indiánských lovišť, je Klekí-Petra zákeřně zavražděn a Vinnetou zajat… Filmové zpodobnění prvního společného dobrodružství ikonické dvojice Vinnetou a Old Shatterhand vzniklo v roce 1963, rok po Pokladu na Stříbrném jezeře. Právě velký kasovní úspěch prvního snímku, jenž původně vznikal jako samostatný projekt, vnuknul tvůrcům v čele s producentem Horstem Wendlandtem myšlenku vytvořit na základě dobrodružných románů Karla Maye mnohadílnou filmovou sérii. Režie se opět ujal Harald Reinl, jenž se již v předchozích letech etabloval coby zkušený řemeslník kriminálek podle předloh Edgara Wallace a sérií mysteriózních krimi s padouchem dr. Mabusem. Štáb i herecký ansámbl zůstal z větší míry stejný jako v případě Pokladu na Stříbrném jezeře. Hlavním přírůstkem po boku hlavních představitelů Pierra Brice, Lexe Barkera, a ostatně i Ralfa Woltera, jenž ztvárnil populární komickou figurku Sama Hawkense, byla mladá francouzská herečka Marie Versiniová, které role křehké Nšo-či vynesla v srdcích nejen německých diváků nehynoucí slávu. Partu ústředního záporáka Santera se zhostil populární charakterní herec Mario Adorf. Film, jenž se natáčel v letních měsících roku 1963 v exteriérech v Jugoslávii, měl premiéru v prosinci a stal se nejúspěšnějším německým filmem roku 1964. (Česká televize)
(více)Recenze (511)
Srdeční záležitost z mládí. Pohádka z Divokého západu, která splňuje všechny požadavky dobrodružného filmu. Mohu s odstupem času vidět znovu a znovu. Nesmrtelná hudba k filmu. ()
Vinnetou a Old Shatterhand jsou hrdinové mého dětství, jejichž nejlepší filmy nikdy neztratí své kouzlo. Když se ozve ta legendární hudba v kombinaci s krásnou krajinou, vrátím se do dětských let, kdy jsem se na jejich dobrodružství vždycky díval, když je dávali v televizi. Dále musím film pochválit za výborný příběh, záporáka, přestřelky, a samozřejmě za dabing, který je opravdu skvělý. ()
7/10 ()
Klasika mého dětství, která má své kouzlo... A dobré obsazení :) ()
Jasně 5- za všechny ty roky strávené s Vinnetouem:-) Zidealizované, nostalgické, ale prostě to fungovalo. Už jen ta hudba a příroda dělaly své. Pro mě s Pokladem nejlepší mayovka. ()
Vinnetou je koprodukční film z roku 1963 režiséra Haralda Reinla pojednávající o přátelství dvou fiktivních postav Old Shatterhanda a jeho pokrevního bratra Vinnetoua, vrchního náčelníka Apačů z kmene Mescalero, který byl natočen podle stejnojmenné literární předlohy Karla Maye. Tento film se mi velice líbil. 5/5 ()
Harald Reinl točil ty nejlepší mayovky.Netušil jsem jak však může být tento snímek působivý.Je to bezepsoru nejlepší Vinnetou a ze žánru Indiánky jde snad i o klasiku.Zvláště miluju scénku kdy Old Shatterhand vyskočí z vlaku,který právě rozbijí chatrč. ()
Už nepatřím k těm, kteří by se k májovkám stavěli s nostalgií. Je jasné, že ve své době to mělo veliký vliv a snad i dobrý. Sice už vůbec nepatřím k těm, kteří by chtěli hodnoty relativizovat, ale zkrátka se mi nelíbí černobílé postavy a happyendy, na divokém západě už vůbec ne. Doporučuji pro 15-, ovšem pak už je třeba vychovávat Divokou Bandou. ()
Na Vinnetouovi musel vyrůst každý, kdo se narodil mezi 60.- 80.léty minulého století. Nádherný a přitom dost krutý příběh, kde umře hned několik sympatických postav. Nšo-či je skutečně krásná jako den v jejím jméně a Santer je hajzl, jak má být. Tenhle film se nejvěrněji ze všech drží Vinnetoua od Karla Maye, byť spousta věcí je vynechána a upravena. A zejména kvůli srovnání s knihou, která je o parník lepší, tomu nemůžu přes veškerou nostalgii dát lepší hodnocení. Pořád si říkám, že knižní Vinnetou je látka zralá na remake, s výpravou z Tance s vlky a větší úctou k literární předloze by z toho mohl být skutečně skvělý film, ne jen milá vzpomínka na dětství. 80 % ()
Místo amerických prerií Jugoslávie, místo indiánů Němci, Jugoslávci, Italové, Francouzi (kteří navíc alternují a fluktuují napříč díly v rolích různých postav), místo westernové muziky jakási poklidná melodická balada...a přesto to všechno ladí dohromady. Geniální předloha Karla Maye a atmosféra pod kterou si možná i vlivem filmu představuji divoký západ. Je to nostalgie, klasika a Francouz Pierre Brice se pro mě kdoví proč stal asi nejikoničtějším filmovým indiánem :-) ()
Nikdo už nikdy nenatočí lepší western! ()
Klasika z nejlepších ;-) ()
Jedna z najlepších filmových sérií aké kedy vznikli, nech si už o tom myslíte čokoľvek. Nikdy sa mi nezunuje, možno ako jeden z mála filmov vôbec. Nádherne naivné, dobrodružné, pre diváka v porovnaní s dnešnou produkciou bezstarostné napriek veľkému množstvu krásne umierajúcich ľudí. Legenda. Ikona. ()
Vinnetou mi nikdy k srdci nepřirostl. Ale když to doma zachytíme, v klidu to jede dál. ()
Když si člověk vybaví pocity desetiletého kluka, který film viděl v kině jako zástupce (tehdy pro něj) úplně nového žánru, a pocity dnešní, kdy si jako senior si připomíná každé léto v TV někdejší hit československé distribuce (jemuž rok předtím předcházel Poklad na stříbrném jezeře a následovala série dalších pokračování, s vyvrcholením v 70 mm panoramatickém spekráklu Old Shatterhand), tak pochopitelně rozdíl je obrovský. Ale právě proto nemůže srovnávat Vinnetouova dobrodružství s jinými klasiky žánru (Tanec s vlky, Malý velký muž), nýbrž vnímat je jako německou obdobu Rychlých šípů (jistá paralela Foglara a Maye podle mě existuje - vnímání touhy mladých čtenářů po dobrodružství a obdivování charakterních hrdinů). A v tomto je na filmovém plátně Harald Reinl i celý tým německých tvůrců dodnes nepřekonán. ()
65% - komentář 20ti slovy: Pouze z nostalgie a díky vzpomínkám, kdy jsem se jako malý koukal s dědou na indiány. Jinak celkem nuda, ale hezká. 55% reálně. ()
Shlédl jsem s dětmi a s obavou, že po letech přijdou o další ideál dětství. Ale ono ne. Je pořád skvělý počin, dějově svižný, napínavý, drsný (zabití Belly šípem, závěrečná smrt Inču-čuny a Nšo-či) a přece odlehčený "vtipnými" postavičkami, tekže se na to dá koukat s omladinou. Knižní předloha dozněla mnoha změn, ale všechny k lepšímu. Prostě parádní záležitost, včetně vtipného rýpnutí do Britů (z Oxford Times). Jedinou nevýhodou je, že už týden máme doma neustálé přestřelky a zoufale se nám nedostává zbraní (o koních nemluvě).***** ()
Tento film jsem jako dítě určitě viděl, ale naprosto jsem ho zapomněl. Žádná nostalgie se mě tedy nedotýká, přesto musím uznat jeho kvality. Dle zdejšího hodnocení druhý nejlepší díl, já se spokojím s konstatováním, že patří mezi nejlepší čtyřku. ()
Old Shatterhand vs Inčučůna, na ten boj moc rád vzpomínám. Jeden z těch výživnějších a nezapomenutelných akcí. ()
Já myslím, že netřeba se rozepisovat. Vše, co bych napsal, bylo již jistě řečeno. Vinnetou je prostě legenda mezi legendami. Vždyť tomu bude brzy šedesát let, co film stále baví a má své fanoušky. Legendární herci, děj, exteriéry a samozřejmě nezapomenutelná hudba, která je legendou mezi legendami. U nás většina slavných indiánských filmů s Vinnetouem a Old Shatterhandem běžela rok co rok a otec je miluje. A tuto lásku na nás přenesl. V těchto filmech se nejkrásnějším možným způsobem snoubí dětská touha po dobrodružství. ()
Reklama