Reklama

Reklama

Poklad Aztéků

  • Západní Německo Der Schatz der Azteken (více)

Obsahy(1)

Mexiko 1864. Země je obsazena Francouzi. Napoleon III. navzdory odporu lidu prohlásil za mexického císaře arcivévodu Maxmiliána Rakouského. Mexický prezident Juarez však boj proti Francouzům nevzdal. Do země stižené občanskou válkou přijíždí v utajení Juarezův přítel a poradce doktor Sternau, jenž se vrací z USA z cesty za prezidentem Lincolnem s prosbou o finanční a zbrojní podporu. Následně má Sternau pro Juarese získat podporu místního hraběte Fernanda di Rodrigandy. Jeho cesta je však lemována mnohými nebezpečími, a to nejen ze strany Francouzů, ale také nekontrolovatelného Juarezova důstojníka Verodojy i proradného syna hraběte Alfonsa. Ten kvůli dluhům předstírá lásku k indiánské princezně Karaje, která jako jedna z mála ví, kde se ukrývá bájné aztécké zlato... Rok 1965 přinesl nejen největší počet filmových adaptací mayovek do německých kin, ale také definitivní rozdělení produkce mezi dva výrobce. Zatímco producent Horst Wendlandt měl výsadní a smluvně vázané právo na adaptování příběhů z Divokého západu, konkurenční producent Artur Brauner se ujal knih zasazených do jiných lokalit. Divácký úspěch Žuta Braunerovi potvrdil, že zlatým dolem nejsou pouze snímky s Pierrem Bricem, ale že nemenším lákadlem může být i pouhá účast Lexe Barkera. Zatímco spřádal plány na realizaci dalších vyprávění o dobrodružstvích Kary ben Nemsího v Orientu, přistoupil k realizaci projektu s jiným Mayovým hrdinou, doktorem Sternauem. Výsledkem adaptace rozsáhlého kolportážního románu byl dvoudílný projekt, jehož je Poklad Aztéků první částí. Vyprávění pak přímo pokračuje v Pyramidě boha slunce... Původní Braunerův plán natáčet film přímo v autentických lokacích v Mexiku vzal, s ohledem na rozpočet i nelehkou spolupráci s mexickými partnery, rychle za své, a tak i tentokrát filmařům americké scenérie suplovala Jugoslávie. Pro zdání autenticity si zapůjčili záběry mexických pyramid z cestopisného dokumentu, které se ve filmu objevují pod úvodními titulky. Režie se nakonec ujal ostřílený řemeslník Robert Siodmak, jenž pro Braunera realizoval již Žuta. Herecký ansámbl opět využívá osvědčených tváří v čele s Lexem Barkerem coby doktorem Sternauem. Humornou figurku obchodníka s kukačkovými hodinami Andrease Hasenpfeffera ztvárnil Ralf Wolter, známý divákům coby Sam Hawkens. Role záporáka se také tentokrát ujal španělský herec Rik Battaglia a part druhého zloducha přes původní neochotu přijal francouzský představitel Gérard Barray, jenž byl do té doby znám ryze opačnými rolemi. Řady záporáků tentokrát obohatila i intrikující žena v podání slavné francouzské herečky Michele Girardonové. Ve vedlejší roli se také objevuje italská hvězda konce padesátých let Alessandra Panarová. (Česká televize)

(více)

Recenze (82)

Anderton 

všechny recenze uživatele

Trojica scenáristov ani Siodmak poriadne nevedia, čo točia. Či veľké naivné dobrodružstvo pre dobových teenagerov, alebo vážnu historickú drámu o občianskej vojne. Postavy sú výsostne kladné a záporné, Mexičania dobrí, kolonizátori z Francúzska zlí a tak podobne. O ten poklad tu zatiaľ nejde, na ten si budeme musieť asi počkať do druhej časti. Inak to svižne ubieha, herci sa do svojich úloh hodia a Siodmak skrátka točí inak ako jeho nemeckí kolegovia pri ostatných Mayovkách, čo je aspoň určitá zmena, ak nie priamo zmena k lepšiemu či horšiemu. ()

Radiq 

všechny recenze uživatele

No hrozná slátanina. Politicky motivy a chování postav jsou mi uplně cizí a v podstatě nevim, co se tam děje. Pro někoho by mohlo byt zajimavy to, že hlavního klaďasa Dr. Sternaua tam hraje Lex Barker, kterej je tady stejně čestnej a hrdinnej, jak Old Shatterhand. Ale tady to jaksi nefunguje. Pro někoho muže byt taky zajimavy, že tam hraje Jean-Roger Caussimon, což je ten lord Rashley z Fantomasa, za kteryho se Fantomas furt vydával... ten tady tentokrát hraje maršála "Bazéna", ch... Ve filmu nechybí stovky různých klišé a to je špatny a nudny. I když - několikrát jsem se tam pěkně od plic zasmál, jak to bylo kolikrát vtipně trapny. Ale to asi nebyl záměr... Jinak taky mě nasralo, že to utli v půlce děje a já se dozvěděl, že to bude pokračovat filmem Pyramida boha slunce... a já nemám rád nedokoukany příběhy, i když to jsou třeba sračky... ()

Reklama

Deimos 

všechny recenze uživatele

TV/// Obsazení 7/10 Děj 7/10 Hudba 7/10 Efekty 7/10/// +zajímavé prostředí, atmosféra –vyloženě je zde cítit, že je film rozdělen na 2 části/// Tak tohle je film, který předcházel druhé části s názvem Pyramida boha slunce. Kterouž to jsem viděl paradoxně jako první. A právě většina z vás tvrdí, že první část je lepší. Ovšem u mě je to naopak. I tato část je určitě zajímavější než mnoho májovek. Jenže hlavně z počátku trvá než se dostaneme do děje. Vše se rozjíždí pomalu a některé postavy se objeví až v polovině filmu. Podobné je to s hudebním doprovodem. V druhé části jede jeden song za druhým. Zde chvíli trvá než se hudba pořádné rozproudí. Jinak postavy jsou zde zajímavé a příběh se zde pěkně zamotává. Málo prostoru zde mají indiáni, ale ti si to v Pyramidě vynahradí./// Celkem 70%/// ()

Enšpígl 

všechny recenze uživatele

Některé souboje působí v dnešní době neskutečně naivně, ale to by tak nevadilo, horší už je to s naprosto jalovým scénářem v příběhu kde postavy se spíš vyskytnutou jsou přidány na jednu či druhou stranu a tím to hasne. Po nějaké dramatické dějové záplatce ani vidu ani slechu, ale Lexovi modrý oči ty dvě dám. ()

Autogram 

všechny recenze uživatele

Klasická herecká zostava udržala túto Mayovku na celkom slušnej úrovni a Lex Barker tu dokonca ani nie je za nezraniteľného hrdinu. Čistotou myšlienok a hrdinnou spravodlivosťou ale suverénne vyčnieva nad celú zostavu tých Mexičanov, Francúzov, Aztékov, Američanov a neviem koho, snáď len černosi v tom filme nemali zastúpenie. Naivnosť príbehu som očakával, takže som nebol zaskočený, zaskočil ma len otvorený koniec, a očakávam pokračovanie. ()

Galerie (13)

Zajímavosti (11)

  • Doba natáčení: 31. srpna 1964 až 29. ledna 1965. (hippyman)
  • První Mayovka, která nezískala ani "Zlaté plátno" za tři miliony návštěvníků, ani cenu "Bambi" za obchodně nejúspěšnější film roku. (hippyman)
  • Snímek byl natočen na motivy stejnojmenné knihy Karla Maye. (Terva)

Reklama

Reklama