Winnetou und das Halbblut Apanatschi
Il giorno più lungo di Kansas City
Winnetou a miešanka Apanači
Winnetou and the Crossbreed
Režie:
Harald PhilippScénář:
Fred DengerKamera:
Heinz HölscherHudba:
Martin BöttcherHrají:
Lex Barker, Pierre Brice, Götz George, Uschi Glas, Walter Barnes, Ralf Wolter, Miha Baloh, Marija Crnobori, Ilija Džuvalekovski, Vladimir Leib (více)Obsahy(1)
Nenechaví banditi si brousí zuby na zlatý důl a jen hrdinný náčelník Apačů a jeho věrný přítel se jim dokáží postavit... Půvabná míšenka Apanači dostává od svého otce k narozeninám zcela výjimečný dar – zlatý důl. Je to však zároveň dárek velice nebezpečný. Její otec, osídlenec Mac Haller, byl právě kvůli němu zavražděn. Apanači a její malý bratr Happy se stávají štvanou zvěří… Proti bandě Curly Billa jí může pomoci jen lovec kožešin Jeff Brown a Vinnetou s Old Shatterhandem... Po neúspěchu předchozí mayovky Old Surehand se producent Horst Wendlandt rozhodl obnovit přízeň diváků a fanoušků snímkem s tradiční dvojicí, tedy Vinnetouem a Old Shatterhandem. Přesně řečeno měl Wendlandt původně v plánu, aby Vinnetou a míšenka Apanači sloužil jako představení přítomností jiného bílého hrdiny z Mayova kánonu, Old Firehanda. Nicméně tvůrcům se nedařilo najít vhodného představitele, tak dali přednost změně scénáře ve prospěch zavedeného hrdiny a jeho hvězdného představitele. Vinnetou a míšenka Apanači představuje v sérii mayovek poněkud atypický snímek, kterému puristé vyčítají odlišnosti od naivního romantismu předchozích snímků i Mayova světa. Vedle řady herců, kteří se objevili ve stejných i odlišných rolích již v předchozích mayovkách, se může film pochlubit angažováním Uschi Glassové, kterou objevil právě Horst Wendlandt. Budoucí velká německá hvězda se zde zhostila první větší role své kariéry coby představitelka titulní Apanači. (Česká televize)
(více)Videa (1)
Recenze (175)
Otravná, preafektovaná a nechutná báchorka v každom smere. A ešte si dovoľuje vycuciavať sto-krát obohraté ústredné Böttcherove motívy a oprašovať demytizáciu divokého západu optikou politického východu. Na pôvodnú ságu sa dalo aspoň pozerať (dokonca je právom nadhodnotená), takéto pásové vývary mrhajú to dobré, čo vzniklo a známe postavičky strácajú na svojej hodnote vlastnými chybami ... ()
A tak jsem si řekl, že se podívám na to, co jsem v mládí "promarnil". Dělat jsem to ale neměl. Ne všechno, co člověk v mládí promarní, musí za něco stát. A v tomhle rozlitém mlíce bylo vody habaděj, a nejen to spousta "éček", barviv, konzervantů, parfémů atd., takže je člověk nakonec rád, že se rozlilo a nemusí je konzumovat - alespoň ne celou dávku a do konce... Ostatně východoněmeckých indiánů jsem si užil dost, jeden můj spolužák se dokonce jmenoval křestním jménem Vinnetou (Sosa). ()
ČT1 HD - Nejslabší díl z "klasické série" Mayovek o Vinnetouovi. Nemám tedy na mysli Žut, Kurdistán nebo orientální sérii. Dabing občas trhá uši, nejenom Olda, ale také vedlejší postavy, které mluví pár herců. Jednou dokonce jednu postavu mluví 2 herci během pár vteřin :) Neseděla mi také humorná vložka. No ale šlo to, mám pro Máyovky slabost. 67% (with J.) ()
Míšenka Apanači bohužel doplácí na jeden nešvar, a sice že bylo potřeba točit co nejvíce „mayovek“, nehledě na jejich kvality či smysluplnost. Tady se to bohužel projevilo v plné parádě. Máme zde jednoduchý příběh, který od samého začátku dělá krpu za krpou, hloupost střídá hloupost, na závěr už snímek představuje docela solidní bizár a parodii sebe sama, kdy divákovi nezbývá nic jiného, než jen nevěřícně kroutit hlavou a doufat, že už to konečně skončí. Záporáci jsou tentokrát těžce o ničem, kladné postavy naopak prakticky zachraňují celý film. Hrozná blbost. 2/10. ()
Věčný klaďas a nepřítel bojů Old Shetrhand vyzívá terorizované město: ,,Násilí oplaťe nasílím.´´ A Karel May, oddaní mladí fanoušci, navlhvlé fanynky i náhodní diváci jsou z toho v ránu na spadnutí. Mě si můžete zařadit do které skupiny chcete ale měl jsem to stejně. Sice nejsem skalní přiznívec Apačovských příběhu ale líbila se mi na nich chlapská romantika, dobrosrdečnost a (například v Rudém Gentlemanovi) i jakýsi jednoduchý humanitní rozměr. O tom všem se v tomto případě bohužel moc mluvit nedá. Postavy byly silně znásilněny a na Olda Shertnard s Vinnetuem bombardující město dynamity není příliš hezký pohled. Samotný příběh se sice od předchozích tolik neliší. Ale to co muselo být i pro nezasvěcené pozitivní na předchozích dílech je zde prostě vytěsněno tupým násilím, které celou Vinnetuovskou poetiku tak nějak....vybombardovalo. ()
Galerie (24)
Photo © Constantin Film DE
Zajímavosti (27)
- Po premiéře se tvůrci přesunuli do Stuttgartu, kde hlavní představitelé podnikli v napucované tramvaji okružní jízdu městem. Uschi Glas se ukázala jako schopná průvodčí, zatímco Pierre Brice vozil pasažéry - především lidi od tisku - úzkými uličkami města. (hippyman)
- Kromě těch Mayovek natáčených v Jugoslávii mělo dojít i k Mayovce, která by byla natáčena ve Spojených státech amerických a v Kanadě. V roce 1967 nabídl producent Horst Wendlandt hlavní roli Pierru Briceovi už s hotovým konceptem příběhu. Brice předběžně souhlasil, ovšem požadoval možnost aby se později mohl k hotovému scénáři vyjádřit. Wendlandt ale neměl pro hercův požadavek pochopení, oba se pohádali a k natáčení nikdy nedošlo. (Stocki)
- Uvažovalo se o dalších dvou filmech. Měli nést názvy "Vinnetou na cizích stopách" a "Vinnetouova sestra". (Stocki)
Reklama