Dagon

Narozdiel od filmárov Stuarta Gordona a Briana Yuznu nepatrím medzi nadšených obdivovateľov tvorby amerického spisovateľa Howarda Phillipsa Lovecrafta. Videl som však viacero adaptácií jeho diel, ktoré majú na svedomí práve títo dvaja páni. Nedávno som si pripomenul ich snímok "Dagon". Lovecraft túto poviedku napísal v roku 1917, publikovaná bola o dva roky neskôr a filmovej verzie sa dočkala v roku 2001. Ja som ju prvýkrát videl niekedy v roku 2008, po viac ako desiatich rokoch som si tento titul pozrel znova. Som rád, že som sa ku nemu vrátil. "Dagon" je celkom dobrý horror. Tri hviezdičky si zaslúži. *** (09.07.2019)

Mě se tenhle španělský snímeček líbil. Gore scény super, příběh taky solidní...Atmosféra se slušně stupňovala a několikrát mnou i lehce otřáslo, což se mi mockrát u hororů nestává. Celkově jsem byl příjemně překvapený a určitě tenhle film nezavrhnu. Jediné co se mi nelíbilo byla konečná scéna, kdy byly na světle vidět umělé masky- které se předtím dařilo režisérovi úspěšně maskovat pomocí tmy. Jejich vzhled byl katastrofální a pokazil mi celkový dojem z filmu jenž byl před tím skoro bezchybný. (26.12.2009)

Dagonovi by mnohem více než stopáž celovečerního filmu slušelo zpracování v podobě epizody seriálu jako třeba Krajní Meze. Celou první hodinu se stejně neděje vcelku nic zajímavého, kromě pár nechtěně komických scének mě film dost nudil. Masky a speciální efekty jsou až na scénu stažení kůže z hlavy velmi laciné. Je to prostě další z řady těch horších filmů dua Yuzna, Gordon. A dobrá rada na závěr - jestli si nechcete Dagona zhnusit více než je nutné, nedívejte se na to s českým dabingem. I na to že se ve filmu moc nemluví, nemá to daleko od úrovně polského dabingu. (08.03.2006)

Možná jsem dlouho neviděl žádný horor, možná se Gordon trefil do mého vkusu, ale tohle mi sedlo. Brýlatý antihrdina se vydává na luxusní jachtě s přítelkyní a dvojicí přátel na plavbu, ale brzy skončí v bohem zapomenuté rybářské vesničce plné prapodivných obyvatel, pro které se stává lovnou zvěří. Hlavní postava se chová jako normální člověk, který je zahnán do kouta a bojuje čím umí, ale nedělá žádný nesmysly, ošuntělé a omlácené městečko je perfektní kulisa příběhu, podivné zrůdy který vlastně celý film pořádně nevidíme skvělí protivníci. Triky mě jako fandovi 80. let vůbec nevadili, stejně jako že jsem se lekl asi jen jednou a toho gore tam taky moc nebylo. Důležitý je, že to byl originální horor se zajímavým nadpřirozeným zlem, který byl slušně napínavý a ve finále i hodně brutální. A pointa jakkoliv překvapivá zpětně dává i smysl. Čili ano, Gordon mě opět nezklamal. (13.12.2011)

Poslední Gordonův čistokrevný horor a opět se mi líbil. Do pochmurné a vzápětí i hrůzyplné atmosféry vhodí Dagon diváka prakticky od samotného počátku. Všudypřítomné vlhko, hniloba, podivné bublavé zvuky a zejména prapodivní obyvatelé příbřežního městečka Imboca a proti nim dlouho stojí jediný normální člověk. Ohraničený ostrůvek jinakosti a odlišnosti má sice vnější známky zla (zabíjení lidí), ale při druhém pohledu působí spíš jako společenství tvorů, kteří jen dobrovolně směřují ke svému určení, osudu a vlastně i snu. Pravda, klidně i přes mrtvoly. Imboca ale ani neláká do svých tenat nebohé oběti ani se nerozpíná, její obyvatelé jen chtějí spočinout v náruči svého boha a ten, jak se zdá, to s nimi myslí upřímně a přesně tak i působí závěrečná pointa. Svým způsobem přitažlivě zvrácené, tedy zejména v souvislosti s "lehce" odlišnou Macarenou Gómez. Čtyři přísavky na holé kůži. (05.05.2021)