Druhá míza

Al Pacino poprvé jako štědrý hodný dědeček, který opustí svou hvězdnou pěveckou kariéru (plnou drog a alkoholu) a nevěrnou, mladičkou milenku, aby navštívil svého "ztraceného" syna a jeho rodinu. Příjemná podívaná, která hlavně díky Alovi, dokáže zahřát u srdce. Jen zde není nic co by si divák zapamatoval. (11.11.2016)

Jenže co naplat, Al Pacino má pořád neuvěřitelné charisma a jeho zpodobnění unavené rockové hvězdy je rozhodně chytlavé. Bez problému mu uvěříme, že by chtěl alespoň ke stáru udělat něco správně, ale know how má jen na otravně pohodové vystupování, které každý inteligentní člověk okamžitě prokoukne. Což ho samotného vnitřně sžírá, ale nakonec k němu musí zas a znovu utéct, protože prostě nemá nic jiného. Scénář a režie Dana Fogelmana nemá cit pro nic, tedy krom dialogů podporujících Al Pacina v každé kusé scéně. Což nestačí, pokud bychom chtěli skvělý film, ale určitě to stačí na slušnou podívanou, která uteče a každou její momentku si užijeme, pokud na ni nebudeme klást moc velké nároky. Plnohodnotný celek holt nevzniká. Fungují jen postavy (nejen Pacina, i ostatní se činí) a mrzí, že nemohly ožít v lepším příběhu. (23.06.2020)

Dokonalost se na tři čtvrtě druhé hodiny zhmotnila v nádherný film, který mi přinesl víc radosti než loňské Vánoce. Čistý a upřímný příběh bez kaňky pisálka fantasty, výborně vykreslené postavy, nálada k pomilování. Al Pacino hraje líp než Jágr na pražském mistrovství světa, konečně si zase jednou vybral projekt, ve kterém není jen hvězdná záplata, ale kde má funkci zvýrazňovače už tak dost tučné parády. Jeho společné scény s Annette Bening, to je lahůdka, jakou si nekoupíte v cukrárně na Václaváku ani kdybyste tasili pětikilo. Mně osobně navíc rozemlela Jennifer, která svýma očima hrála tak, že bych se s ní za to z fleku oženil. Je mně úplně jedno, co o tomhle filmu kdo napíše, pro mě to byl jeden z nejkrásnějších zážitků v kině vůbec. (19.06.2015)

Zestárlá rocková hvězda nasáklá whiskou a plná koksu dojde k prozření a začne svůj život z gruntu měnit, což sebou nese i žehlení hříchů minulosti. Jako třeba navštívit nikdy neviděného syna a tak podobně. Takže klišé jako prase. A v tomhle megaklišé byly za sebou narovnány další klišé, která ale Fogelman hází po divákovi s takovou grácií, že se to musí chtě nechtě líbit. Notabene když se tady Al Pacino prezentuje ve vrcholné formě a občas jsem měl pocit, že hraje snad i sám sebe. Pro mě tak trochu guilty pleasure roku. 85% (27.11.2015)

Strasti a slasti postaršieho rockera zvláda Al Pacino predvádzať ľavou zadnou a dobre mu sekunduje jeho filmová (potenciálna) partnerka Annette Bening, ktorá je priam okúzľujúca. Obsadenie teda výborné, ale ten poriadne neukončený životopisný príbeh a vlastne aj poriadne nezačatý, ma trochu sklamal. Lepší scenárista by z toho vyťažil viac. (07.09.2022)