Nebraska

Ako dôchodcovská naivita prinúti starého pána uveriť nanajvýš pofidérnemu letáku o výhre milióna dolárov, čo spôsobí v jeho chátrajúcom živote a v nudných životoch jeho rodiny nečakaný reštart. Nejde o absolútnu obrodu v zmysle celovečerného happyendu, ale skôr také ľudské zblíženie v horko-sladkých chvíľach, aké v lepšom prípade môžete poznať aj z reality. Od začiatku (konkrétne takmer od prvých krokov na krajnici) sprevádza hlavného hrdinu jeden zo synov, ktorý zjavne jeho signifikantné vlastnosti, ako dôverčivosť a submisívnosť, zdedil vo výdatnej miere. Postupne sa pridá zvyšok rodiny a to žiaľ nielen tej najbližšej a najmilšej. Zastavia sa totiž po ceste "za pokladom" v jeho rodnom mestečku plnom známych tvárí, ktoré sa zmenili iba natoľko, ako to má v moci čas, čiže charakter im nenarástol. "Výherca" sa chce logicky so svojím šťastím každému pochváliť. No a to má za následok zástup malomeštiakov túžiacich po koristi a teda zneužití situácie. Niet sa čomu čudovať, doteraz mali na starosti len vlastný majetok a miestne klebety. To musí byť predsa nuda a potom, peniaze chce každý. Najsilnejšiu iniciatívu v zatrhnutí tejto nepriaznivej situácie prejaví jeho manželka, sympatická stará pani, ktorá by bola možno rovnaká, keby odtiaľ kedysi neodišla. Ale kto vie. Takto si zaklebetí aspoň na cintoríne, kde jej nikto nebude odporovať, a zdržať sa dlho neplánuje. Ale to už sa vraciam späť v deji a všeobecne neviem prečo sa ho snažím tak detailne vyrozprávať, mali ste ma dávno zastaviť. Ale nie, vy už ma poznáte, som príliš tvrdohlavý, tak radšej so mnou pôjdete až do cieľa. A tam sa splní aspoň niečo z posledného sna starého Woodyho a my si spolu s ním budeme môcť (znovu) zažiť, aké je to, keď si rodič a dieťa vymieňajú miesto za volantom... (25.02.2014)

Filmov o autistoch (a ďaleko lepších) je spústa, čiže moc ma neprekvapuje ich obecné zakademizovanie. Nebraska má vtipné momenty, pár slušných hlášok, ale atmosféra je veľmi komorná a hudba podpriemerná. Čo v celistvom kontexte výrazne znižuje jej silu. A tak ako milujem čiernobielu kompozíciu, tak tu mi neprišla moc príjemná. (28.03.2014)

,,MAMI. OBA DOBŘE VÍME, ŽE TADY NEJDE O ŽÁDNÝ PENÍZE. JE TO O TOM… KDO VÍ, JAK DLOUHO TADY JEŠTĚ BUDE? NIC TI NEUDĚLÁ, KDYŽ HO PÁR DNÍ NECHÁŠ ŽÍT V TÉ ILUZI…“ /// Woody má místo mozku z piva kostku. A svoje taky hrajou ty roky… naštěstí má milující rodinu (hlavně syna), a tak cestujou do Nebrasky, stavěj se u příbuznejch, tu poseděj čtvrt hoďky v putyce – daj pivko, pokecaj, řešej starý rány… a já nechápu, proč to mám černobílý. Divnejch postav přibejvá, věkově převyšujou i naše hokejisty v Soči a nutěj mě se zamyslet, jestli mi tenkrát ten Alvin, tak nějak žánrově nenaznačil, že mám nechat starý lidi na pokoji (jako bejt…). Matka vypráví, jak ji chtělo vošukat celý město, který teď řeší ty prachy – snad jsem to moc nezaspoileroval, ale díky tomu je to aspoň na tý rozumný hranici sledovanosti. Návrat na místa mládí… ,,STODOLA JEŠTĚ STOJÍ…“. Sláva. Road movie postavená na senilnosti a nevýherním výherním lístku. Taky na potřebě bejt tak nějak blíž svýmu tátovi (než to nadobro zabalí) a třeba mu udělat i radost. Lidskej příběh, pro ty, kteří to vocení. /// NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) Dědek to má ,,za pár“. 2.) Thx za titule ,,maddy1111“. /// PŘÍBĚH **** HUMOR * AKCE ne NAPĚTÍ ne (28.02.2014)

Každý rok se najde nějaký film, který je nominován na "prestižní" cenu hollywoodských velikánů Oscar, jehož nominace je mi čirou záhadou. Měl jsem za to, že takovou cenu získávají jen filmy opravdu výjimečné. Nebraska je sice v mnoha ohledech výborný film, který řeší tolik oscarových momentů, ale v tomhle podání je to opravdu nuda. A těch několik úsměvných momentů tomu nepomůže. (15.02.2014)

CITÁT - Tak tady je tulák po hvězdách.......... Jdu do Nebrasky, vybrat si milion dolarů........... Reklamní leták vzbudí možnost stát se milionářem na stará kolena. Jo a taky potřebuju nový kompresor. Ten svůj jsem před čtyřiceti lety půjčil kamarádovi....... Po patnácti minutách chození pěšky se to konečně rozjede. CITÁT - Rozhodně řídím líp než tenhle debil......a nebo tenhle debil......... Scéna se zubama, okolo 22 minuty je povedená. DIALOG: DAVE - Mám je. Vlastně ne, to nebudou tvoje zuby, tati. TÁTA - Ukaž? Ne, to nejsou moje zuby. DAVE - Ale no tak tati, čí by to asi byly zuby? To byl vtip. TÁTA - To nejsou moje zuby........... Příběh má nádherný, lehký, hudební doprovod. Převážně brnkaná kytara a housle. Tváří se to sice vesele, ale ve své podstatě je to smutné, ale pohodové. Tu smutnou pohodu vyjadřuje i fakt, že film je točen černobíle. CITTÁT - Ty vole, takovej kousek a on to jede dva dny!!!!! To by snad zvládla i buzna na zpátečku.......... DIALOG: DAVE - A jak Sára zemřela? MÁMÁ - Zhlídla se jednoho dne v zrcadle,cha, cha, chááá........ Všichni diváci už od začátku vědí, že dopis z výhrou na jeden milion dolarů je podvod, ale určitě každý věřil, že když Woody vstoupil v Nebrasce do knižní společnosti - tak vyhraje. CITÁT - Dnes ještě není, ale zítra už bude milionář........ Tenhle příběh mi na dlouho zůstane v paměti, tedy pokud nezačnu zapomínat a důvěřovat. (27.07.2014)