Karate Kid 2

“Throwback Thursday #11” - Po obrovském úspěchu filmu Karate Kid v roce 1984 byla jen otázka času, kdy režisér John Avildsen přijde s pokračováním. V roce 1986 přišel druhý díl, který začíná hned po finálovém turnaji, kde agresivní trenér Kreese začne ohrožovat své svěřence z Cobra Kai a dostane lekci od Miyagiho, pak se děj přesune na Okinawu, kam jede Miyagi řešit staré spory s dávným přítelem Satem. Daniel je v příběhu tak trochu jen kvůli beefu s douchem Chozenem. Od začátku filmu jsou tu některé bizardní fun facty, přítelkyně z jedničky Elisabeth Shue je z příběhu vymazána (nebyl čas pri studiu), matka Daniela je tam rovněž jen zmíněna, zápletka s Okinawou vyloženě popírá skutečnosti z jedničky (Miyagiho manželka v USA) a naivnost jedničky tu nabývá zcela nových rozměrů. Některé scény, jako ta s bouřkou nebo ten závěrečný vyhrocený fight už jsou vyloženě křeč. Ten kvalitativní propad vůči jedničce je zjevný a nebýt hlavně vtipného Miyagiho, šlo by se ještě níž. Karate Kid II má opravdu parametry klasického milkování úspěšného filmu a nic na tom nezmění ani ústřední legendární song Glory of Love od Petera Cetery. Dvojkou tahle série měla skončit. Viděno na Netflixu. 2* (28.01.2022)

Asi budu za blbce, ale tenhle film opravdu miluju i po těch letech - ty japonský moudra a filozofie, ta krásná příroda a vůbec přesun celého filmu do Japonska a přesun hlavní role na pana Miagiho... to mě vždycky dostávalo a vždy dostane. A když vidím bídné hodnocení tady a přitom je mi jasné, že to každý sledoval... tak to musím trochu vyrovnat. (04.06.2009)

║Rozpočet $13miliónov║Tržby USA $115,103,979║Tržby Celosvetovo $132,900,000║ Dobré priame napojenie na prvý film, kde sa to na úvod porieši ručne stručne z Cobrou Kai. A po chvíli príde aj zmena prostredia, tá prospeje a nová kapitola sa Okinawe sa slušný dramatický spád. Pat Morita to zas nadmieru drží pokope z jeho dôstojným prístupom mentora. /60%/ (20.09.2005)

Séria podstupuje zaujímavý vývoj. Učiteľ Mijagi, nová hlavná postava príbehu, cestuje do Ázie za chorým otcom, spoločnosť mu robí čerstvý víťaz mládežníckeho turnaja Daniel. Na japonskej pôde, Mijagiho okrem ťažkých chvíľ s rodinou čaká nedoriešená minulosť. Miesto súťaženia sa učíme zvyklostiam miestnych a hlavného významu pojmu česť. Oceňujem vykročenie zo zabehnutých koľají aké prekvapujúco nestráca kúzlo, lenže od filmu s témou “karate“ čakám málinko viac než len čajové posedenia, nech predstavujú akúkoľvek symboliku a jednu tropickú búrku. Aspoň, že arogancia japonskej mládeže sa rada mstí a vo finále na nejaké tie päste a kopy dôjde. (17.01.2016)

„Na Okinave nebyť rozhodcovia.“ – „No a ako viete, kto prehral?“ – „Ten, čo nebyť živý.“ Karate Kid 2 sa úprimne snaží nevariť z vody a okrem úvodného, aspoň symbolického, návratu hlavnej zápornej postavy zminula (Martin Kove), sa tvorcovia rozumne zbavujú všetkých otrepaných postáv z úspešnej jednotky (mama, spolužiaci, frajerka, samozrejme až na ústredné duo) a prichádzajú s novou zápletkou. Daniel-san (osvedčený Macchio) so svojím mentorom, pánom Miyagiim („Pat“ Morita), odchádza na majstrovu rodnú Okinavu. Tu má starý pán nesplatené účty jednak ohľadom svojej lásky a jednak umierajúceho otca. Snímka sa spolieha na jemne budovanú, nevtieravo pozitívnu, rodinnú atmosféru. Bitky sú stále skôr o filozofii, než o lámaní kostí (Bruce Lee by sa potešil) a ázijská výprava má niečo do seba. Nechýbajú trademarky série (chytanie múch paličkami, bonsaje, bocianí postoj) a vôbec - ak máte radi originál, tak vás napriek zvláštnemu scenáru (mladý Američan vyznáva ázijskú kultúru precítenejšie, ako mladí arogantní Japonci) solídna dvojka poteší. (22.01.2005)