Labyrint: Útěk

Labyrintový běžec na mě působí jako narychlo spíchnutý a ledabyle sepsaný projekt, který se chce svézt na vlně komerčního úspěchu Hunger Games. Pryč je ta originalita a brutální svěžest filmů typu Saw 1 nebo Kostka, tahle pubertální kravina není schopna ani stanovit smysluplná pravidla, natož umístit do nich postavy, které by smysluplně a logicky jednaly. V Labyrintu se dějí věci podle toho, co zrovna potřebuje scenárista, přičemž většina zajímavých otázek zůstává nezodpovězena. Akční scény jsou při nejlepším průměrné, samozřejmě jsou chaoticky natočené a atmosféra také trpí, neboť při takto nejasném ději se divák nemůže do situace a charakterů řádně vcítit. 4/10 (27.09.2014)

Začalo to celkom sľubne, ale od istého momentu som nemyslel na nič iné len na to, aký magor by takýto neuveriteľne obrovský a finančne náročný kolos staval a prečo. Vôbec to nedávalo zmysel a záver s otvoreným a debilným koncom to celé ešte umocnil. Neviem čo to prišlo teraz do módy, natočiť film, ktorý vám nedá vôbec nič, aby sme potom čakali 1-2 alebo 3 roky na nejaké pokračovanie, ktoré vám pravdepodobne tiež nedá nič. Zatiaľ bezvýznamných 40% a nie som si istý či mám záujrm vidieť pokračovanie. (26.12.2017)

Totálně nevyvážená záležitost. Začátek byl zajímavý, stejně jako celý labyrint. Zprvu jsem si myslel, že tam za těmi zdmi je zničené město. Když jsem se dozvěděl, že jde o labyrint s potvorama, nevadilo mi to. Zprvu mi to dost přišlo takové kinder, v půlce však najednou tvůrci seškrtali z ničeho nic hrající osazenstvo na polovic. Průzkum labyrintu byl také zajímavý a přiznám se, že mne to bavilo. V hlavě jsem však měl stále jednu otázku. Proč to celé? Vysvětlení na závěr bylo tak debilní, že mně naštvalo, že jsem to sledoval. Ačkoliv mám rád postapo filmy, závěrečný záběr na pískoviště mi už onu hořkou pachuť z debilního konce nespláchl. Za mne je to jen za dva pavoučky. * * (23.07.2015)

Prepracovaný komentár po občerstvení dojmov z filmu s jemnými spoilermi: "Vitaj, divák, toto je náš svet a toto sú jeho pravidlá. Dobre si ich zapamätaj, zakrátko ich začneme porušovať." Wes Ball a James Dashner dali vzniknúť trochu odlišnému dielku, ktoré zo záplavy priemerných adaptácií tínedžerských sci-fi/fantasy mierne vybočuje. A to v pozitívnom zmysle slova. Miesto toho, aby dej brzdili zbytočné prídavky v podobe nadbytočnej romantiky či zvetralých klišé situácií, sústredí sa film primárne na hlavnú líniu a do popredia stavia mysteriózno. Divákovi nie je dovolené dozvedieť sa nič nad rámec informácií, ktoré získava hlavný hrdina a musí sa tak absolútne spoľahnúť na iniciatívu protagonistov. Samotné prostredie - labyrint a "bezpečná zóna" - až do úplného konca neopúšťame a je dôsledne využívané na rozvíjanie vzťahov medzi postavami. Veľmi rýchlo sa prejaví chlapecká rivalita a boj o dominanciu, ktorý vyvolá príchod nováčika do malej komunity. Obzvlášť zaujmú dve veci. Za prvé, The Maze Runner sa očividne inšpiruje starogréckou mytológiou, konkrétne mýtom o Minotaurovi, z ktorého do značnej miery preberá prostredie a základné motivácie chlapčenských hrdinov. A využíva ich omnoho lepšie, než filmový Percy Jackson (ktorý na nich stojí). Za druhé, to, čo je pôvodne vnímané ako šialenstvo (spôsobené pohryznutím pavúka), sa postupne kryštalizuje do istej formy osvietenia. Pohryznutá obeť náhle precitne a v návale informácií a navrátených spomienok začne konať zdanlivo skratovo, avšak neskôr je tento dojem vyvrátený. Vo svete, ktorý sa riadi prísnymi pravidlami, sú jedinými rozumnými ľuďmi šialenci. Zároveň má film aj dostatok temnej atmosféry, uchádzajúce obsadenie a v závere hádže luxusnú udičku na pokračovanie. Je trochu škoda, že napriek tomu všetkému je dojem z neho len zľahka nadpriemerný. No na druhú stranu, je na pováženie, či som ešte schopný dobre posúdiť film, určený primárne mladšiemu publiku. 70% (16.01.2015)

Neviděl jsem jinými komentujícími často zmiňované filmy Kostka, Dárce či ty všude dokola omílané Hunger Games, takže nemůžu porovnávat a možná také nebudu tak kritický (nebo ano?), jako kdybych s výše jmenovanými snímky měl tu čest. Nicméně, Labyrint mě docela mile překvapil (čekal jsem totální slátaninu). Jistě, je plný klišé a do značné míry předvídatelný, přesto mu nelze upřít 2 podstatné klady: slušnou dávku napětí a dobrou atmosféru, která dokáže člověka vtáhnout do příběhu (a to natolik, že ho některé do očí bijící skutečnosti zase tak moc neiritují…tedy jak koho, že). Když bych pominul řadu nelogičností, mám největší problém s koncem. Tvůrci divákovi nabídnou určité „rozřešení“ a příslib (do)vysvětlení v dalším díle. Osobně si nemyslím, že v pokračování přijdou s nějakou smysluplnější pointou, na druhou stranu už budou mít určitou zpětnou reakci a možnost se o ni částečně opřít. Tak či tak, závěr (tak jak ho vidím teď bez znalosti dalšího filmu) je pro mě osobně hloupý a rozuzlení silně nedořešené. Zatím nevím, jestli najdu odvahu na dvojku, mám trochu obavy, že jedna z mála překvapivých věcí (nekoná se velká romantika!) půjde nakonec do kytek, tenhle film sám o sobě však hodnotím čistým průměrem. (07.12.2014)