Režie:
Andrea SedláčkováScénář:
Andrea SedláčkováKamera:
Jan Baset StřítežskýHrají:
Judit Pecháček, Aňa Geislerová, Roman Luknár, Eva Podzimková, Ondřej Novák, Roman Zach, Igor Bareš, Jiří Wohanka, Ondřej Malý, Taťjana Medvecká (více)Obsahy(1)
Osmdesátá léta v Československu. Mladičká sprinterka Anna (Judit Bárdos) se stává členkou Střediska vrcholového sportu. Její matka (Anna Geislerová) a trenér (Roman Luknár) doufají, že splní kvalifikační limit a postoupí na olympijské hry. Vybočením ze světa tvrdého sportovního drilu je pro Annu pouze milostný vztah s Tomášem (Ondřej Novák). Anně začnou být bez jejího vědomí podávány anabolické steroidy. Její výkonnost stoupá, objevují se ale rovněž první zdravotní problémy. Anna se o přípravcích dozvídá pravdu, a přestože je v sázce její účast na olympiádě, hodlá dál trénovat bez nich. Její matka však doufá, že Anna účast na olympijských hrách využije k emigraci, a rozhodne se jí anabolika pod rouškou neškodných vitaminů aplikovat tajně. (Falcon)
(více)Videa (2)
Recenze (689)
SPOILERY: Škoda, že to Andrea Sedláčková paradoxně svým postavám ulehčuje. Ani ne tak na rovině tělesnosti, která patří k silným stránkám filmu, protože schopnost Fair Play proklouznout do fyzické intimity a být nepříjemným zážitkem překračuje tuzemské zvyklosti. "Lehký" je film na morální rovině, když zobrazuje selhání postav, které buď nevědí, že selhávají (Anna), selhávají proto, že je k tomu nutí dobré úmysly a odpor k systému (matka). Fair Play z určitého úhlu pohledu může působit jako řetěz vytváření alibi pro to, co by mohlo v jiném kontextu provokativně být "chorobnou rodičovskou ctižádostí". Film není ani tak o dopingu v socialistickém sportu jako spíš o (z mého pohledu) méně pravděpodobném scénáři, kdy anabolika slouží jako zoufalý pokus tupé mašinérii normalizace uniknout. Je sice pěkné, že kolegyně Martina řekne Anně "tak to neber, když je to zakázaný", jenže tohle dilema Anna nakonec nemusí vůbec řešit. Vlastně pak není o kom pochybovat, protože i matka to dělá čistě in bona fide a nakonec symbolicky "zaplatí". Fair Play je tak příjemně stravitelným soft dramatem, které je nesporně poutavě a přehledně odvyprávěné, šikovně nasnímané, ale také nadmíru popisné a významově jednoznačné (fakt se musí matka po sugestivním výslechu v Bartolomějské ještě poblít mezi popelnice? To režisérka tak málo věří účinku té scény?). Je to další z filmů, kde malý člověk morálně triumfuje nad mašinérií moci, zatímco selhání probíhají ve druhém plánu a vlastně jen slouží ke zvýraznění fair play postoje protagonistky. Myslím, že to značně podvazuje působivost a dosah výpovědi. [60%] P. S. Přiznám se, že jsem si v mysli vytvořil vlastní film, kde by slavný osud socialistického bloku na olympiádě v LA byl pro hrdinku až kunderovsky krutým žertem. Asi je to tím, že mě láká fatalistická vize nedávné minulosti, v níž postavy jejich malé lži a kompromisy skutečně doženou. ()
Stále mi to pripadá, ako keby slovenskí filmári boli radi, že dokážu vôbec udržať kameru a správne nasvietiť scénu, prípadne dokonca (!) urobiť spomalený záber a na veci ako scenár proste nie je príliš veľa času a zrejme o ne ani nie je ktovieako veľký záujem, takže sú odsúvané na vedľajšiu koľaj. Príbeh Fair Game je až príliš obyčajný a predvídateľný, hoci, paradoxne, práve v jeho obyčajnosti, civilnosti a priamočiarosti je istá sila. Geislerová s Luknárom sú jedni z mojich najneobľúbenejších hercov, ale nemôžem povedať, že tu by ma štvali. Ale najlepšia je aj tak Judit Bárdos. A retro atmosféra. ()
Udělejme si malou statistiku. Je to již čtvrt století, kdy většina českých filmů řeší zlotřilý komunistický režim, bez invence, bez uměleckých schopností, ale ono to u agitek asi není ani třeba. Z toho snímku jsme se dozvěděli, že kdo nebyl estébák, byl disident, nebyl-li ani jedno, byl emigrant. Je tedy s podivem, že režim vydržel tak dlouho, když estébáci byli v tak nevýhodné menšině. Pak jsme se z toho filmu dozvěděli, že po steroidech rostou chlupy a zanikají ňadra. Možná je má Bárdos jen po tatínkovi, ale tomu příliš nevěřím, neboť jsem přesvědčena, že zdravý jedinec mužského pohlaví má prsa větší. Agitační filmy se nikdy příliš nesoustředily na logiku jednání svých postav, ale co je příliš, to už je skutečně moc. Fair Play bylo hodně blbé. A když se vrátím zpět ke statistice, hráli v něm jen dva herci, Geislerová a Bareš. Ty okolní šmíráky nepočítám. Za těch asi 10%, které se věnovaly sportu, bych ráda udělila půl hvězdičky. ()
Velmi smutný film z šílené doby. Je dobře, že i toto téma - doping vrcholových sportovců - někdo převedl na filmové plátno. Kolik asi bylo takových sportovkyň a sportovců co nechtěli nic brát, ale museli... Příběh Anny je o to smutnější, že na její matku už režim něco měl a mohl tedy vesele vydírat vyškrtnutím ze svazu a znemožněním odjezdu na olympiádu... Kolik sportovních ,,lékařů'' za cenu navýšení výkonu vědomě svým svěřeným vytrénovaným ovečkám pumpovalo do žil chemické sajrajty? Ačkoliv film tak nějak zvolna plyne jako celá ta osmdesátá léta v Husákově půlnočním království a nejsou v něm žádné vyhraněnější scény (snad kromě budíčku STB), přesto na diváka plně dopadá celá ta zrůdnost režimu. Herecké výkony byly vynikající ať už se jedná o matku Anny Aňu, opravdu skvěle odporného Bareše a samozřejmě hlavní hrdinku zahranou Judit Bárdos. Ta je navíc velmi pekná baba :-). Jinak ty osmdesátky byly znázorněny naprosto dokonale i s celou tou svou šedí a opadanými omítkami na domech. Žádné barevné Vyprávěj, ale opravdickej hnusnej socík. Říkám stejně jako u Pout: Tfuj, ještě že už je to pryč ! 4 ampulky béčka * * * * ()
Konečne niečo zaujímavé z česko-slovenských údolí a hájov...Neviem prečo to tak je, ale u nás dokážeme zaujať tak jedným-dvoma filmami v roku. Je predsa toľko tém o ktorých sa dá točiť...Fair play má skvelý príbeh, aký tu ešte nebol. Hlavná predstaviteľka J. Bárdos to zvládla veľmi dobre a bola ozdobou filmu. Luknár odviedol štandard , ale jeho postava ani nemala nejaký priestor na dych berúce herecké predstavenie. Geislerová rovnako štandard, rozumej veľmi kvalitný, ale ako hovoril Eben pri udeľovaní Českých levov, začína tu vládnuť pocit, že je "prěGeislerováno". Nadpriemerne z davu trčí iba hajzlík I. Bareš, tieto postavy zvláda výborne. Atmosféra 80-tych rokov sa vydarila a príbeh šikovne rozpráva nielen o špine v športe , ale i živote bežných ľudí vtedajšieho Československa , kde bolo komunisti a udavači na každom rohu. Na tejto kvalitnej česko-slovenskej spolupráci treba stavať a skúsiť opäť zabodovať niečím, čo tu ešte nebolo. 80%. ()
Galerie (26)
Zajímavosti (23)
- Judit Bárdos (Anna) a Eva Josefíková (Martina) podstoupily v šesti měsících před natáčením atletický trénink, aby byly v kondici a jejich běh působil věrohodně. (willy1)
- Podle slov režisérky vznikl film na základě novinového článku, který popisoval situaci v socialistickém Československu, kdy byl vytvořen institut, pro který bylo vytipováno 150 sportovců pro řízený nelegální doping. Ze 150 reprezentantů pouze šest lidí doping odmítlo a ti byli okamžitě vyřazeni z reprezentace. (sator)
- Ve scéně setkání Ireny (Aňa Geislerová) s Křížem (Roman Zach) na hřbitově, kde si předají materiály k přepsání na stroji, se nejdříve Kříž sklání nad hrobem bez šály, následuje střih najednou ji kolem krku má. (vito_s)
Reklama