Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Říká se velmi nepřesně: Žijeme na tomto světě a jsme jenom lidé... To ale není pravda. Žijeme totiž minimálně ve dvou světech: ve světě mužů a ve světě žen: a nejsme jenom lidé, ale jsme jenom muži a jsme jenom ženy. I když... Existují dnes ještě vůbec muži? S Lubošem Urnou - čtyřicetiletým hlavním hrdinou filmu - se seznamujeme v okamžiku, kdy umírá a tedy tento svět opouští. Bezprostřední důvod jeho smrti je banální a tragikomický současně, stejně jako situace, ve které se tak stane. Dokonce by se mohlo říci, že Lubošův konec je podobný většině událostí v jeho životě. Od útlého mládí až po dospělý věk. Kdo je vlastně Luboš Urna? S jistou mírou nadsázky je možno říci, že jde o určitý charakteristický typ příslušníka mužského pokolení konce dvacátého století. V jistém slova smyslu je možno Luboše označit za předobraz či určitý prototyp velice pravděpodobného mužského živočišného druhu ve třetím tisíciletí. Luboš je, stručně řečeno, reprezentant ne vlastní vinou degenerujícího biologického druhu - mužů, které zcela ovlivnil, pohltil a si podmanil plíživě agresivní svět žen.

Luboš se přitom nikterak nevymyká z průměru. Je učitelem, má rodinu, dvě děti, ale také značně vyvinutou citlivost a obrazotvornost, či přímo fantazii. Dalším charakteristickým rysem jeho života je skutečnost, že žije převážně ve světě žen.

Porodila ho žena, vyrůstá mezi ženami, dospívá mezi ženami, oženil se ženou a zplodil s ní dvě děti - samozřejmě ženy, mezi ženami pracuje, mezi ženami nakonec umírá... Mužů bylo v Lubošově životě vždy poskrovnu. Ve srovnání se ženami působili jen jako pouhé stíny, epizodisti velkých slov, prázdných gest a zanedbatelných činů. (oficiální text distributora)

(více)

Recenze (136)

Matty 

všechny recenze uživatele

Dějiny poválečného Československa genderovou optikou. Film jiný i za cenu vlastní schizofrenie. Navenek feministický, v jádru šovinistický, útočný i omluvný, v němž se mužský divák najde stejně snadno, jako ztratí. Díky Lutherově kameře bezpochyby vizuální vrchol polistopadové kinematografie. Zatím nepřekonaný. 75% Zajímavé komentáře: Flipper, Pražák ()

hippyman 

všechny recenze uživatele

kdyby to byla krátká povídka typu té Kvidovy v Báječných létech pod psa, asi by to bylo bývalo lepší... takhle už jsem se trochu v těch snových vizích ztrácel a poměrně brzy to začala být celkem nuda, kterou tu a tam rozčísla nějaká ta zajímavá nebo vtipná scéna... originalitu a umělecký look tomuto dílu nelze upřít, ale hlavní hrdina mi byl extrémně nesympatický a děj prostě divný. nejsem zrovna požírač popcornu a pič :) kolaloky, experimentálním filmům se nebráním, ale tenhle snímek se povedl prostě jen tak napůl... 50% ()

Reklama

Vančura 

všechny recenze uživatele

Hodně divný film, s kterým jsem se téměř dokonale minul. Dostal jsem na něj tip, že je to v jistých kruzích velmi známý film z devadesátek, což mě překvapilo, protože jsem o něm nikdy neslyšel, stejně tak o režisérovi (u kterého mě poněkud zaráží, že už nikdy žádný další film nenatočil). Dokonce i obsazení mi bylo zcela neznámé, neznal jsem jediného herce. Tento údiv je ale asi jediná emoce, kterou to ze mě dostalo - strašně mě nebavilo na to koukat, hlavní postava mi byla velmi nesympatická, a celkově mi to prostě přišlo jako šílený bizar, který kdybych nikdy neviděl, o nic bych nepřišel. A už druhý den poté si v podstatě nepamatuji, o co v té kravině šlo. Kamera je ovšem velmi dobrá a za zmínku stojí též zajímavý font (evokující postel), jímž je vyveden titul filmu v 6. minutě (lze vidět i zde na plakátě). ()

NinadeL 

všechny recenze uživatele

Česká pornotragédie to vskutku je, konečně autoři si tento slogan zvolili výstižně sami. Ale rozhodně to není útok na Zimní palác. Po formální stránce je to snaživé, ale k čemu je platná láska k černobílému Cinemascopu, když po obsahové stránce je to odpad!, který nezachrání ani přiznání po letech, že z 90 % jde o příběh autobiografický. Osobně tento snímek vnímám kladně jen skrze účast a herecký výkon Sylvy Langové – Williams (kdysi nejroztomilejšího dorostu První republiky, který koncem 40. let emigroval), která má skutečně zajímavé vstupy a kostýmy, nevyjímaje ten italských legionářů. Kdybych byla kritikem typu Tomáš Seidl, zauvažovala bych nad bilancí se Sexmisí, ale jelikož jím nejsem, zůstává mi Postel stejně nedotaženým a nepovedeným filmem jako byl Menzelův Zločin v šantánu, který také usiloval o něco jiného. Ovšem v případě Šantánu, autor svědomí již zpytoval, tady se dodnes autoři plácají po ramenech; ovšem díky této skutečnosti vyšlo alespoň technicky výtečné DVD. Kéž by se s takovou péčí vydal smysluplnější film. Případně, aby se taková píle rozdělila mezi více akceptovatelnějších filmů. ()

easaque 

všechny recenze uživatele

5* Je mi líto, že tento film zapadl mezi mnoha jinými a při tom podle mě patří mezi to nejlepší a nejoriginálnější, co u nás vzniklo po revoluci. Chápu, že jsem v tom názoru ojedinělý, ale myslím, že v originálnosti mám velkou pravdu. Rozhodně běžného diváka musím varovat, že to není přímo film určený pro něho a mnohem víc si ho užije ten, koho baví artovější kousky s intelektuálnější zábavou. Co se týče humoru, tak toho jsem si tam užil až až a navíc je tam dost toho mého oblíbeného absurdního i černého. Herecky taky překvapí, protože v obsazení se téměř nenajde vyloženě známá tvář a jde především o divadelní herce. Za sebe musím filmu dát i po zopakování plný počet hvězd a rád se k němu zase vrátím a budu doufat, že se časem jeho celkové hodnocení bude jen zvedat. [ PŘÍBĚH1 /// SMYSL: 1 /// ATMOSFÉRA: 1 /// TEMPO: 1 /// ORIGINALITA: 3 /// NÁLADA: 2AB /// ART: 1 /// STYL: 2 /// CASTING: 2 (3*MAX)    ()

Galerie (21)

Zajímavosti (8)

  • Jako sedmý film československé historie byl tento film v roce 1998 nominován do prestižní sekce na MFF v Cannes. (charlosina)
  • Na MFF v Seatlu získala Postel zvláštní cenu poroty. (charlosina)
  • Herečka Hana Seidlová se ve filmu objevila po 20leté pauze. (M.B)

Reklama

Reklama