Hany

Začíná film, hudba dobrá, herci příšerný, dialogy pitomý, je to docela nuda, chci odejít, neviditelný střih, dobrá scénka v hospodě se starší generací, ale už se k tomu nevrátíme, mezilidské vztahy podle největších klíšat, nějaký střihy, jirka s hankou jedou stanici tramvají i když to maj blíž pěšky, nesmyslnej bordel na ulici, výpoveď nulová, špatná rave party jak jí všichni známe, trochu trapas že se to považuje za generační výpověď, básník si jde sežrat polívku protože všude dobře doma nejlíp a venku z neznámého důvodu svítá, docela zábavnej dubstep, titulky. (01.10.2014)

Noční plzeňské ulice jsou místem setkávání aneb Nehezký obraz dnešní doby. 1) 29letý Michal Samir (scénář, režie) ve svém debutu na údajně jediný záběr (natáčelo se ale tři noci) se o něco pokusil, nebo si jen tak hrál anebo to bylo úplně jinak. Jako hříčka je to docela zajímavé, ale netuším, co chce autor říci. 2) 25letému Jiřímu Kocmanovi jsem toho arogantního debila věřil. 3) Nemohu se nezmínit, že koproducentem byl v závěrečných titulcích zmíněný zakladatel této databáze 36letý Martin Pomothy. 4) Zajímavý koment: Bluntman****. (31.12.2015)

Tahle forma nestřihů je dnes už úplně o ničem, kromě dokazování autorů sobě sama, že na to maj. Mě to ale neskutečně ruší a smutnou pravdou zůstává, že je oné formě vše podřízeno a na hercích je to prostě znát, ať se snažej, jak chtěj. Navíc tam jsou digitální zásahy, takže nakonec je to stejně trochu lež. Zajímalo by mě taky, kdyby autoři měli po ruce opravdu dobrý scénář, jestli by pořád experimentovali se střihem. (19.10.2014)

„Chceš přidat?“ „Jo.“ A já jako divák bych si taky nejradši dal rovnou nášup nebo aspoň pár desítek minut navíc. Ono těch necelých osmdesát minut sice bohatě stačí, protože příběh není nijak extra nosný a bez mučení se přiznávám, že nemám ponětí, co (jestli vůbec něco) tím chtěl/i básník/ci říct, ale stejně byla jednoduše radost to sledovat. Pokud totiž Hany něčím skutečně vyniká, pak zejména provedením, kdy se kamera pohybuje mezi postavami, událostmi a několika prostředími zdánlivě bez střihu. Pár jich tam ale přesto bude; jeden z nich je zjevný, ale osobně jsem napočítal další tři situace, kde se podle mě stříhalo - dvakrát kamera postupně vyjede do vyšších pater domu a jednou ujíždí před mužem na kole (všechny tři však mohly být technicky vyřešeny klidně i jinak). Tvůrci si nezaslouží nic než obdiv, že si na takový projekt (a v tak mladém věku) troufli; filmové situace na sebe vždy plynule navazují a zároveň se souběžně odehrává v popředí i pozadí více plánů, mezi nimiž si kamera vybírá a staví je tak do popředí, aby je zanedlouho opustila a k některým z nich se později opět vrátila. Na realizaci tedy nepochybně velice náročná a zároveň promyšlená záležitost, k tomu navíc výteční herci, moc příjemná hudba a hlavně neopakovatelný genius loci noční Plzně (ze které toho ale zase tolik nevidíme, pravda). (26.09.2014)

Passivity in a character is a real danger to dramatic values. But a figure who does not (or cannot) actually do things or who hasn´t got the gumption to struggle in a way that produces new situations and developments is to be a dead weight on the narrative. In effect, a bore. - Alexander Mackendrick. ____ Kluci by se mohli někdy podívat třeba na O slavnosti a hostech a ne tolik hltat videoklipy Kaneyho Westa. Nebo v lepším případě si přečíst nějakou knížku o stavbě dramatického díla, potřebujou to jako sůl. (11.05.2014)