Jako nikdy

Jako nikdy je další z řady podivínskejch českejch filmů ala všechno je v prdeli (nebo aspoň wtf). Schmitzerova postava umírajícího malíře byla chvílema ještě zajímavá, ale hlavní představitelky mě dost sraly. Karla chlastala a celou dobu se chovala jako píča (a opakovaně viděný kozy Špalkový NEJSOU plus) a Jaruna zase furt jen strouhala jabka a srala na svojí rodinu. Když pominu Schmitzerova umělce, tak zajímavý postavy byly netradičně mladí herci (Pidrmanová, Beretová a Němec) a je jen škoda, že nedostali o trochu víc prostoru. Suma sumárum, film byl docela nuda plná protivných postav a neskončilo to divokým zvrhlým prcáním v rybníku, takže jen za dvě. (29.07.2016)

Komorní drama, které se nepodbízí (ostatně u Zdeňka Tyce je to docela pravidlem), umí vykreslit postavy, umí pracovat s atmosférou, dokáže vyburcovat herce k výborným výkonům, které jsou uvěřitelné a nehysterické, nebojí se otírat/připomínat důležitá společenská témata. Sympaticky účelný vztahový spletenec nejen o umírání. (02.03.2015)

Souhlas s komentářem Eleanor05. Chování postav mi přišlo těžce nelogické a za čarou, v podstatě se všichni chovají divně, a po divákovi se chce, aby s nimi soucítil. Navíc Petra Špalková zde hraje otřesně - když zrovna neukazuje kozy, tak jejím psychologickým etudám na téma "jsem zlá alkoholička, protože jsem dala pryč dítě a nevěděla jsem, jak ze vztahu utéct" věřím asi podobně jako motýlu Emanuelovi, když šel na mák. Co mi to chtělo říct? O obrazech to moc není, možná o nějakém zacyklení (otec, syn a možná - časem - stejná milenka, která zas nebude mít jak utéct?), ale co tam dělá ta samaritánská sousedka, která kašle na vlastního manžela? Je snad věřící, sebemrskač, nebo co? A Schmitzer většinu času proleží v posteli a chrchlá. Navíc nuda až na půdu. Zmatené střihy (např. záběr na Schimtzera v posteli, a najednou protizáběr na někoho v kuchyni, a nemají ty dva záběry spolu nic společného, jen matou) a děsivá hudba - jak se ozvaly ty smutné smyčce, vstávaly mi chlupy hrůzou po těle. Navíc některé záběry jako by nevěděli tvůrci, kdy ukončit. Někdo odjede autem, a my sledujeme postavu, které se s řidičem loučila, jak ještě chvilku jde po silnici. Strašný film o ničem, jen o pokřivených a podivných lidech. Bez jakéhokoliv pábitelství. (23.06.2019)

Herecké výkony kvalitní v mnoha ohledech, byť jsem měl na lvech jiné favority. Jenže film trpí v posledních letech typickým českým neduhem, zobrazuje bez debat vážné téma, tváří se děsně seriózně a pak tam přijdou scénky, které celé tohle shazují na úroveň nějaké frašky. Jednání postav místy značně nelogické. Z těch několika rozehraných linií se mi nejvíc líbila ta o vztahu obou žen „sokyní“, byla nejlépe dotažena. (27.02.2014)

Jako nikdy si zaslouží rozhodně více diváků než pouhé tři tisíce. Je to velmi solidní komorní psychologické drama, které nechává vyniknout především Jiřímu Schmitzerovi, jemuž ta role náramně svědčí. O tom, zda je Petra Špalková lepší než Táňa Pauhofová se dá hodně polemizovat a je to jen věcí názoru. Doufám, že to bylo těsné. Takových snímků mnoho není, proto by jim slušela větší propagace. Otázka je, zda české publikum je na takový snímek ochotno vyrazit do kina. (24.02.2014)