Soudce

Tak se mi přes známého podařilo poprvé v životě (pokud nepočítám ty s CSFD) proniknout na předprojekci. Škoda, že jsem si nevybral výživnější film. Zato bylo výživný publikum myslel jsem, že ožralý, rušící debilové nadměrně konzumující křupavé bramborové lupínky apod jsou záležitostí CSFD projekcí, ale omyl vážení na kokota holt narazíte všude. Jeden takový se v půlce filmu zvednul a se slovy no to je, ale pakárna radši jdu dál chlastat se vypotácel ze sálu. No já jsem vydržel až do konce a hryzal jsem si nehty, ale ne tím jak byl ten film strhující, ale jak jsem se nudil. Proti soudním dramatům nic nemám, ale potřebuji v takovým film trochu reálný emoce a postavy co mě zaujmou a ztotožním se s nimi. Tady jsem nic takovýho nenašel. Na to je ten film příliš povrchní a nevstřícnej.I když má přes dvě hodiny, tak se v nich nic co by vás nadzvedlo ze sedačky neděje a to je ta nejzásadnější chyba. No nevadí nebýt té předprojekce zdarma, tak o to ani nezavadím.35% (21.10.2014)

Staré křivdy, složité vztahy mezi otcem a jeho syny zasazené do prostředí maloměstské soudní síně... THE JUDGE hraje díky svému prvotřídnímu obsazení vícméně najisto, dívá se na něj příjemně od začátku do konce, když chcete tak samozřejmě i dojme, ALE chybí mu nějaké to ostří, něco, co vám rozechvěje krev v žilách, co vás nadchne, překvapí... Tak ta chuť na pořádný emocionální zážitek prostě vyšla do prázdna, nehledě na Downeyho standardní uhrančivý čaroswag. (21.01.2015)

„Nevím, co to se mnou je.“ – „Osobní zaujetí klienty, kteří ti vkládají životy do tvých rukou. To přejde, věř mi.“ Soudce je docela dost nevyrovnaný film. V humorných scénách mile překvapí nadhledem, odlehčením a hláškami, stejně tak je vcelku silný v pasážích ze soudní síně, tedy až na konec (nejvíc se mi líbilo vybírání poroty) Avšak ve všech těch vážných rodinných scénách (stejně tak i romantických) je dost mdlý, předvídatelný, plný klišé. A tak se střídají povedené a slabé momenty, až přijde výše zmíněný závěr (myslím ten skutečný, ne tu nastavovanou a mazlavou kaši, která následovala po skončení procesu), jenž by mohl být i emočně docela silný, nebýt té do očí bijící snahy diváka maximálně dojmout, to už bylo opravdu přes čáru (a samozřejmě žalobce, soudce i celý sál poslouchá bez přerušení, ehm). Ve výsledku je to tak pouze na lepší 3*. „Lauren, myslím, že bych tě měl trochu připravit na setkání s dědou Palmerem. Protože on není jako děda Schnider, děda Schnider je hodný, možná tě bere na zmrzlinu, možná ti čte. Děda Palmer nic takového nedělá. Když ho poprosíš, aby ti četl, nejspíš po tobě hodí knížku.“ (19.01.2015)

Napriek faktu, že dej filmu nieje vo svojej podstate ničím originálny a stavia na žánrových klišé, tak sa mi veľmi páčil, najmä vďaka umnej réžii Davida Dobkina, ktorý vedel počas scén v súdnej sieni poriadne zatlačiť na pílu, rozorvané vzťahy otca so synom taktiež držal v napätí až do konca a ani záver nebol sklamaním. Nečakajte teda čistokrvnú drámu zo súdnej siene, celý príbeh je viac rodinnou drámou a pomaličky graduje, nevyhýba sa ani menším zvratom, či príjemným hláškam, takže u mňa dojmy veľmi pozitívne. 80%. (15.03.2015)

Opravdu moc rád bych Soudci udělil víc, než tři hvězdy, a to hlavně kvůli senzačním hereckým výkonům Downeyho a Duvalla (!!!). Ale prostě nemůžu, protože tvůrcům nejsem schopen za žádnou cenu odpustit tu do očí bijící a pro rodinná dramata dosti běžnou konvenčnost, s jakou je příběh vyprávěn a neustálou přítomnost nějakých zbytečných klišé, které celkový dojem ještě o to víc srážejí. Chtě nechtě, Soudce je přese všechno snažení režisérovo i herců jen lehce nadprůměrným výtvorem, který může být rád za vynikající výběr obsazení hlavních představitelů, protože jinak by asi ani neměl šanci dosáhnout do společnosti áčkových filmů. (26.10.2014)