Soudce

Režisér David Dobkin a oba autoři scénářů by se měli na své řemeslo vysrat a jít dělat něco, v čem jim bylo naděleno více talentu. Dobkin a Dubuque jsou nevyvratitelní kokotové, ale u Nicka Schenka se cítím mírně překvapen, neboť má na svědomí úžasné Gran Torino, které evidentně někdo opsal, protože nemá na svědomí nic dalšího - povedeného. Celý tento paskvil se motá okolo vztahu otce a syna. Otec je dobrosrdečný borec - soudce. Syn je úspěšný právník - hajzl, které ze všeho nejvíc touží po otcově uznání. Všechny ostatní postavy jsou jednoznačně navíc, film ruší a dělají ho ještě méně snesitelnějším. Schválně si mimo hru tipněte, jestli se Iron Manovi nakonec uznání dostane. Ano, máte pravdu. Stejný koncept už tu byl minimálně tisíckrát a ve většině případů snad i za něco stál. Tohle je více než 2 hodinová reklama na nudu a uspávání diváků, která za něco stojí opravdu jen kratičkými místy. Absolutně se snímku nepodařilo jakkoli mě vtáhnout do děje. Je to neuvěřitelně povrchní a tuctová hovadina. V podstatě nemám co pochválit. Z mé strany čistý odpad, který nikdy neměl spatřit světlo filmového světa. (10.03.2015)

Robert Downey Jr. si po "šerlokáckych a ajronmenovských" rokoch trochu oddýchol a snažil sa dokázať svojim fanúšikom, že sa dokáže zhostiť aj civilnej postavy. Že sa mu to podarilo, o tom niet pochýb, spolu s menovcom Duvallom rozohrali herecký koncert, na ktorý sa rád každý pozerá. Vzťah otca a syna na bode mrazu, keď každé slovo je dovodom k hádke, je ústredným motívom príbehu, takže sa určite nejedná o klasickú súdnu drámu. Problémom filmu je však šialená minutáž, ktorá v pomalom rozprávaní posobí ešte hrozivejšie. (07.12.2014)

Zase jsem někde četl lamentování na skoky od žánru k žánru, ono když si člověk přečte, o čem ten film je a pak se na něj dívá, dojde mu, že se ty žánry prostě scházejí, jak příběh postupuje - rodinné drama z prostředí soudního dvora, pro něž je nějaké to tajemství samozřejmostí, odlehčené občasným humorem a romantikou, bez které život nejde. Navíc souboj dvou hereckých es své generace dodává snímku drajv v druhém plánu. 70%. (30.10.2014)

Staré křivdy, složité vztahy mezi otcem a jeho syny zasazené do prostředí maloměstské soudní síně... THE JUDGE hraje díky svému prvotřídnímu obsazení vícméně najisto, dívá se na něj příjemně od začátku do konce, když chcete tak samozřejmě i dojme, ALE chybí mu nějaké to ostří, něco, co vám rozechvěje krev v žilách, co vás nadchne, překvapí... Tak ta chuť na pořádný emocionální zážitek prostě vyšla do prázdna, nehledě na Downeyho standardní uhrančivý čaroswag. (21.01.2015)

Mohla bych nadávat na ohraný námět, ale kolik lidí je na světě? A s kým se každý den potkáváme? Zase s lidmi, že ... a s nimi vznikají vztahy všeho druhu a jejich scénář se u mnohých docela dost opakuje. Takže tady máme opět komplikovaný vztah otce a syna, jenomže geniálně zahraný. Ani bych si v roli nekompromisního advokáta nedokázala představit někoho jiného. Tu museli šít Robertovi přímo na míru. Velmi silné a ve své podstatě i hodně smutné drama ... (30.12.2017)