Běž, chlapče, běž

Není moc filmů, kdy bychom viděli hrůzy druhé světové války dětskýma očima. Takže každý takový z nich uvítám. Chvilkami mi tenhle příběh přišel nepravděpodobný a těžko uvěřitelný. Chvilkami taky strašně plochý. Ale není černobílý. Jako bych se houpala na houpačce. Měla jsem prostě při sledování zvláštní směsici pocitů a myšlenky se mi honily hlavou jedna za druhou. Po shlédnutí jsem ještě tiše půl hoďky seděla a snažila se to v hlavě srovnat. Téma druhé světové války je nevyčerpatelné. Jen s ním dobře naložit. (10.05.2017)

Být já osmiletý chlapec, co se má o sebe postarat uprostřed války, nebylo by krom pohřbu co točit. A přesto to byl příběh, který se skutečně stal a který velmi lehce pronikal do srdce. Nějaké ošklivé scény jsou zde vynechány, a tak můžeme sledovat jak osmiletý Srulik s velkou odvahou a vynalézavostí, čelí každodenním nástrahám války. (10.10.2014)

Další z filmů zabývající se židovskou otázkou resp.otázkou přežití. V zahraniční koprodukci (francouzský režisér, německý scénář a většina herců z Polska) zaslouženě patří k těm nejlepším filmům zabývající se touto tématikou. Film víceméně vyprávěný z pohledu malého chlapce (náročné role se dvojčata Tkaczovi zhostila velice dobře a velice přesvědčivě - ve dvou se to lépe táhne :-). Film nejenom o překonání všech překážek, o neuvěřitelné vnitřní síle malého chlapce přežít, ale také hodně o povahách i hodnotách všech lidí se kterými se malý Srulik setkal (o těch kladných a samozřejmě i o těch "hajzlech", kterých bylo také požehnaně, jak už to obvykle v životě bývá). Zajímavé exteriéry, výborná filmová hudba a přesvědčivé herecké výkony jen umocňují vysoce emotivní a přitom uvěřitelný filmový příběh, který vás plně osloví a po skončení filmu (včetně hodně zajímavého epilogu) na něj určitě jen tak lehce nezapomenete. (29.06.2018)

Tak silný příběh, že jsem to několikrát málem vypl... Je až neuvěřitelné kolik toho musel Srulik/ Jurek Staniak vytrpět (hlavně proto, že byl žid)... Vzhledem k tomu, že moje babička za války v Polsku schovávala židovskou holčičku, a vzhledem k tomu, že se jí už pak nikdy neozvala, vím, že jsou tyto příběhy pravdivé a doslova mrazivé. Samotný film je nadprůměrný s dobrou kamerou i efekty (amputace ruky)... Slovenská televize to uvedla v polském znění, takže to dodalo na autenticitě....90% (28.01.2020)

V poslední době ze všech stran, zejména v mediích slýchávám neustálé fňukání, jak se máme blbě a jak jsou těžký časy. Přál bych všem, co si furt jen stěžujou a fňukaj, aby viděli co si prožíval za druhý světový války Srulík, protože ten co si vyžral, to by blilo i prase. Ale neviděl jsem jedinou sekundu, že by se litoval, vždycky se osudu postavil a bojoval a právě v tom je neskutečná sílá, když vidítě malýho kluka, jak ho osud furt sráží a on to nezabalí a rve se jak může, derou se na povrch slzy a emoce ať chcete nebo ne. Protože někdy je toho na něj už fakt moc.Vždycky když už se zdá, že je trošku líp, přijde další rána. Líbilo se mě vyobrazení polské společnosti, část z nich skvělá, část z nich zmrdi největší, protože tak to v životě je, někdy člověk potká frajery a jindy zase nebetyčný sráče. Pokud se vcítite do toho malýho kluka, tak vás ten příběh prostě sejme. Vyprávěn je v podobě míchaní různých časových období což nepovažuju za úplně šťastné i když s ohledem na závěr asi důležité. Kamera snímá nádherné přírodní kompozice a dává je do kontrastu z hodně syrovou realitou okupovaného Polska. Herecký výkon hlavního představitele Kamila Tikacze je neskutečnej a diváka umí dokonale vtáhnout do svý situace a pak už nezbejvá nic jinýho než držet Srulíkovi pěsti a doufat, že i peklo má východ. (23.06.2014)