Vacas
Cows
Režie:
Julio MedemKamera:
Carles GusiHudba:
Alberto IglesiasHrají:
Emma Suárez, Ana Torrent, Carmelo Gómez, Karra Elejalde, Pilar Bardem, Kandido Uranga, Ramón Barea, Aitor Mazo, Carlos Zabala, Miguel Ángel García (více)Obsahy(1)
Film zachycuje tři generace dvou sousedících rodin, žíjících v malé baskické vesnici a ukazuje nám tak obrovskou rivalitu mezi rodinami Iriguíbel a Mendiluze. V první části se ocitáme na zákopech v období třetí karlistické války v roce 1875. Mladý muž Manuel Iriguíbel, zastrašen hrůzami bojů a nechutí bezdůvodně střílet lidi, je zraněn a v domnění, že je již mrtev, je ostatními vojáky naložen na vůz s mrtvými. Při strastiplné cestě, se probere z bezvědomí, jeho jediným svědkem „obživnutí“ a následného opuštění vozu, se stává kráva. Příběh se přesouvá do roku 1905, kdy stejný muž tráví čas malováním krávy, pozorujíc své tři vnučky. Synové obou rodin (Juan a Ignacio) jsou vyprovokováni k souboji v přetínání kmenů, a proto se rivalita prohlubuje ještě více. Na oba soupeře se uzavírají sázky a lítý boj může začít. V příběhu se objevují i záchvěvy lásky, které Juanova sestra Catalina nezvládá uchovávat v tajnosti a tiše Ignacia pozoruje v lese při tréningu na souboj. Tím také začíná milostá aféra mezi nimi, která nakonec vyvrcholí početím Perua. Na scénu nastupuje rok 1915 a s ním nastává i stěhování Perua do USA. Poslední zachycení života baskické rodiny je z roku 1936, kdy se Peru vrací do místa rodiště jako válečný fotograf. Režisér snímku byl v roce 1993 oceněn Goyovou cenou. (_Berunka_)
(více)Recenze (44)
Bylo by to funny, mít v TOP 10 Krávu i Krávy. Ale to se nestane. Měl jsem k tomu výhrady od prvopočátku a postupně jsem se v nich jen utvrzoval. Nelíbil se mi totožný představitel pro roli děda, otce i syna, nelíbil se mi styl vyprávění, nelíbila se mi poetika tohoto filmu (který mi evokoval Jakubiska, na něhož to ale nemělo ani zdaleka). Bylo to prosté, přitom poměrně zmatečné. Škoda pro mě, moc jsem se na to těšil. ()
Opravdu originální rodová sága ze španělské vesnice. Spousta nových filmařských i scénaristických, kamerových nápadů. I technicky mě to připadá velice nadčasové. Zaujme úloha kreténa a úchyla, který se stává významný až občanskou válkou, kde paradoxně splní svoji úlohu zachránce. Jak historicky pravdivé! Přes všechny tragedie, potkávající hlavní protagonisty, story nekončí tak pesimisticky. "Kde je Francie? Tudy?" ()
Po nepovedeném "Sexu a Lucíi" další snímek od Medema. A výsledek? Kouzelné, neuvěřitelně atmosferické, "podušihladící"... Zkrátka parádní. Generační výpověď o kravách, velké a čisté lásce, sekání dřeva, válce... Španělská kinematografie (tedy ta kvalitní) má svůj zvláštní osobitý ráz, který je mi velice sympatický a který se zde opět projevil v plné míře (stejně jako v Bayonově SIROTČINCI a či del Torově FAUNOVU LABYRINTU) - jakási zvláštní snovost, snaha nejen nám příběh UKÁZAT, ale přímo si ho PROŽÍT, zvláštní dramatičnost... No zkrátka: za nenápadným názvem se skrývá překvapivě kvalitní záležitost... ()
Uf, to byl pomalu normálně že horor! Vedle číhajícího zla v podobě lesního zvonku s kyvadlem a sekyrou je k závěru zesilněná romantická linka působivým protikladem. Jako vyloženě symbolický se mi však jeví v první řadě mohutný slamený strašák, ve větru kroužící na louce na jedné noze a s nabrušenou kosou k tomu – vystihuje i atmosféru celého filmu, který už od počátku v sobě kombinuje kouzelnou poetičnost s jinak až nepříjemným naturalismem a šílenými ponurými běsy vybraných obyvatel či společenské situace v pozadí. Působivě natočené, občas pocitově těžší na ztrávení, jedním dechem však musím dodat, že jsem se od této časově rozsáhlé rodinné ságy podané v hutně zpracované zkratce ve 96ti minutách nemohl odtrhnout. Jsem skoro jako ten americký fotograf v závěru... jenom takový host, který se ocitl (tedy doslova) v té španělské vesnici. „Jsem neutrál...“ , co se jen dívá, kdyžtak si občas něco zaznemává, ale zážitek z oné podívané byl určitě dost silný. Osobitě pak pokud jde o soutěž s kácením tlustých dřevených polen na rychlost. Ještě mě na margo zaujalo, že Julio Medem (s jehož tvorbou to bylo moje první setkání) si natočil tyhle Krávy ve stejném roce, jako i Karel Kachyňa tu svou Krávu... [75%] ()
Obdivuhodné, ako v pomerne malom časovom úseku príbehu (približne 60 rokov) dokázal tento snímok na mňa zapôsobiť epickým dojmom. Ide vlastne o takú temnejšiu ságu dvoch rodín, kde hlavné slovo majú kravy... Epickosti dejovej linky určite pomohla zvláštna, a pre Medema typicky vťahujúca atmosféra, ktorá pohltila všetky moje zmysly už hneď od začiatku, a to i napriek tomu, že samotný príbeh bol pomere jednoduchý. K tomu niekoľko metafor a výsledný pocitový dojem bol výborný. Takéto rustikálne záležitosti s peknou výpravou mám veľmi rád. Slušný nadpriemer. 80/100 ()
Reklama