Díra u Hanušovic

Prolezl jsem nejednu díru, která se nacházela v okolí nějaké střediskové díry a v podstatě ve všech mi bylo příjemněji než v té u Hanušovic. V té se totiž pořádá mistrovství v čumění doblba a světový šampion v této disciplíně Miroslav Krobot to, bohužel, pouze režíroval. Žádný z jeho svěřenců se však ani zdaleka nedostal na dostřel jeho dokonalosti a to je smutné. A taky je to hodně nudné, tedy alespoň pro mne, který v celém snímku nenašel jedinou postavu, kterou by miloval, nenáviděl nebo s ní alespoň chtěl škrábat brambory. (07.09.2015)

Místy nepoživatelné. Krobot si může být jistý, že na jeho případný další film už nikdo nepřijde. Nikdo mi nenamluví, že před natáčením dostal do ruky scénář, tomu prostě nevěřím a papír s nápisem "postava čumí do blba a žvýká chleba" se za plnohodnotný scénář považovat fakt nedá. Každopádně bizarnější vesnická sestavička tady ještě nebyla a to jsme na vidlácké komedie/dramata, jakožto mistři světa v čumění přes plot, národ nejpovolanější. (29.01.2015)

Naprosto funkční směs absurdity, trapnosti a černého humoru, která mě překvapila svojí zábavností (a salvami smíchu, co ve mně vyvolávala). Sice jsem si musel trochu zvykat na nářečí, které místy skřípalo, ale díky rázovitým postavičkám se mi to nakonec podařilo. A když už jsem u jazyka, musím podotknout, že německý mluvené pasáže mě díky mé neznalosti trochu minuly (což je určitě škoda). Co mi ale vyloženě nesedlo byly vážné události. Jistě, jde o tragikomedii, avšak ta vesměs pohodová a vysmátá atmosféra se s jejich příchodem bohužel vytratila. Proto celkově pouze slabší 4*. (04.08.2014)

Když jste v pekle a nevíte, že jste v něm, bere se to jako peklo? A když to víte a přesto zůstáváte, ocení to někdo..? Krobotův venkovský realismus by byl ještě realističtější, kdyby vsadil na méně profláknuté tváře a v nepříliš hovorném snímku více dbal na autentičnost dialektu. Spolu s Krásnem a Kladivem na čarodějnice tvoří Díra u Hanušovic nádherný triptych o krásách šumperského kraje.. (04.04.2016)

Díru v napůl zdechlé české kinematografii chtěl možná Krobot zaplnit přísnou vidláckou parodií, tajně sebereflektující současný stav naší filmové kultury. Snímek, o kterém by se ovšem dalo dlouze filozofovat, se však naštěstí prezentuje spíše jako oddychová hořká komedie, a nikoli jako provokativní existenciální drama - kterým při o něco větší troše snahy klidně mohl být... (14.09.2016)