The Frame

Hovoriť o The Frame ako midculte je podľa mňa unáhlené a neoprávnené. Vo svojom najnovšom filme Jamin Winans celkom zámerne chybuje a dramaturgické trhliny v narácii a logike príbehu dokonca vystavuje divákom na obdiv. Jasne a zrozumiteľne vybudovaná metafikcia o mužovi a žene, ktorí sa snažia uniknúť zo svojich umelých svetov, riadených akousi vyššou mocou sa úmyselne podriaďuje melodramatickej vykonštruovanosti televíznych seriálov (ktoré reflektuje v prvom i druhom pláne). Výsledok, balansujúci na hrane neuveriteľnej romance a fantazijného thrilleru je preto dômyselným zrkadlovým postmoderného veku a tak trochu satirou súčasného diváctva, ktorej nemožno veriť ani nos na tvári. Zároveň sa tu Winans začína prejavovať už nielen ako umelec, ale i teoretik, ktorý opäť obracia pozornosť k základným stavebným kameňom filmového rozprávania - nosným naratívnym prvkom sa tu stáva predovšetkým kamera a záber, ktorý znovuzískava významovosť. 100% Soundtrack. Viac som sa rozpísal v The Frame - Každému jeho seriál. Videné 3x a absolútne nadšenie. (14.01.2015)

Je to vydarená mierne fantasy ladená mysteriózna dráma od Jamina Winansa. Má dosť dobrý príbeh o dvoch úplne odlišných ľuďoch, pomerne neškodnom gangsterovi, ktorý si zarába krádežami a záchranárke, ktorí si žijú svoje obyčajné životy, až kým si uvedomia svoje zvláštne prepojenie a zisťujú, že nič nie je také, ako si pôvodne mysleli. So spracovaním som veľmi spokojný, síce spočiatku sa to na prvý pohľad tvári pomerne obyčajne, predstavia sa dve postavy a ich línie, pričom z nich si ma najprv získala len záchranárka, ale aj tak cítiť, že z toho bude niečo výnimočné a presne to sa aj stane. Po tej rozbehovej štvrťhodine sa nájde pár perfektných a originálnych nápadov, na niečo podobné si teda nespomínam a toto si ma rozhodne získalo, pôsobí to zaujímavo a bol som veľmi zvedavý, čo z toho bude. Len ma mrzí, že potom to dlhší čas graduje pomerne pomaly, pričom táto fáza je už aj celkom predvídateľná, čo je vlastne aj jediný zápor filmu, ale aj tak si to drží vysokú úroveň a pozerá sa na to skutočne dobre. Ale v poslednej polhodine to neskutočne vygraduje, toto mi už bralo dych, ako som bol z toho nadšený, jedna perfektná sekvencia strieda druhú, toto už nemohlo dopadnúť lepšie. Vyhovuje mi to aj žánrovo, fantasy je našťastie len také jemné a v úplnom základe, aby to nekazilo atmosféru filmu, skôr je to mysteriózne, napínavé, celkom aj temné, hlavne v tej neskoršej fáze a nájde sa aj nejaká tá akcia, ktorá je pre potreby filmu zvládnutá úplne ideálne. Herecké obsadenie je bez problémov, väčší priestor tu majú len dve postavy, gangster ma spočiatku moc nebavil, ale časom je už ideálny a záchranárka je výborná, tá ma bavila po celý čas. Réžia a technická stránka sú skvelé, Jamin Winans mi už predtým dokázal, že má mimoriadny talent, nepotrebuje žiadny vysoký rozpočet, aby točil výnimočné filmy a tentoraz chválim prakticky úplne všetko, kvalitná vizuálna stránka, originálne nápady, skvelá atmosféra, netradičné prevedenie, tu mu nemám čo vytknúť. A sadla mi aj hudba, ktorá sa ale od režisérovho predchádzajúceho filmového počinu moc nezmenila. Takže skutočne jedine škoda toho pomalšieho gradovania hlavnej fázy, inak by som dal aj plný počet, ktorý by si minimálne finále určite zaslúžilo. Ale aj keď to už nie je taký klenot, ako bol Ink, stále sa jedná o jeden z najzaujímavejších a najoriginálnejších filmov za veľmi dlhú dobu a rád si ho ešte pozriem. 80% (18.01.2015)

Zajímavý a originální film, který je na jednu stranu pořádný mindfuck a na druhou stranu neokoukaná lovestory, kde ke konci fakt nevíte, která bije. Máte z toho ale kupu pocitů a jste pořád v napětí, jak to celé vlastně dopadne. No a když to celé skončí (je to přece jenom trochu delší), máte příjemný pocit, že jste viděli něco, co se dá vidět málokdy. Mně to rozhodně stačí. (13.07.2016)

Winanse zbožňuju od prvních minut jeho předchozího filmu Ink, který je vpravdě geniální pro mou osobu, mnohé věci zde jsou stejně kvalitní (a někdy i lepší), například neskutečně geniální kamera, která je tak dobrá, až jsem si v některých místech přál, ať postavy začnou vypouštět dialogy a nechají mluvit jen záběry, absolutorium si zaslouží i hudba (i když ničeho tak uhrančivého, jako rytmus raz, dva, tři, čtyři se tu nedočkáme). Jenže k tomu by se mnohem víc hodila snová a trochu mysteriozní atmosféra, ta se tu obtěžuje zjevit až na pár minut v závěru, službu medvěda brtníka tu totiž odvádí dost podivné zasazení do současnosti s postavami, které se navzájem neznají jako reálné osoby, nýbrž jako postavy ze seriálů. A to ze seriálů, na které bych nikdy nekoukal a jestliže je děj složen za A) příběhem jedné postavy, za B) příběhem druhé postavy a za C) příběhem společným, je pro film vlastně obrovským uznáním, že je dobrý, když jsou dějové linie A a B tak přihlouplé, špatným způsobem naivní a všeobecně docela nezajímavé (i když třeba kolega Madsbender to považuje za jasný záměr a důkaz tvůrčích kvalit). Je to velmi povedené, ale bohužel se potřebná atmosféra dostaví až v samém závěru dvouhodinové stopáže. Vesmírná vydra s chapadly se bohužel nedostaví vůbec. (07.05.2015)

Pan režisér má asi nějaký problém s inkoustem, možná psychickou poruchu, ne? Už je to tu zase, jenže tentokrát ve zmatenější podobě. SPOILERY. Ok, naše životy někdy vypadají jako psané bláznivým scenáristou a člověk se musí zamyslet, zda je Bůh bláznivý scenárista, a zda z toho „rámu“ (zde filmové kantny, v reálu života) jde nějak vypadnout, udělat věci jinak. Potud nemám s filmem problém. Jenže základní premisa je, že jsou DVA seriály. Tudíž, když ONA najde scénář JEHO života, zákonitě by ON musel najít scénář JEJÍHO života, ne opět svůj. Celá logika pak skutečně nedává smysl. Ona si zpívá písničku, on zahraje na housličky - proč to propojení nefungovalo dřív? A pak zde máme psychiatra / mafiána, a opět není vysvětleno, jak může být ve dvou realitách a jaké jsou jeho možnosti, když nemůže vstoupit do budovy. Na druhou stranu ďábel je zde jen v jedné realitě. Zkrátka - mám pocit, že zde byl na začátku zajímavý nápad. Pak se v něm autor ztratil, protože si neujasnil, co chce přesně říct. Ale doufal, že celý ten spatlanec dosáhne kultovnosti Donnie Darka, kde rovněž hrála roli nedořečenost a neujasněnost, ale tam to kupodivu zafungovalo (v režisérské verzi pak už bylo znát, že pan režisér měl jen štěstí, ani nevěděl jaké). Jenže to se zde nekoná. Je sice hezké, že nakonec se i fyzicky mohli dotknout (říkal jsem, že budou spoilery), což jsme asi tak všichni čekali, ale celek smysl nedává a nic dalšího vysvětleného není. K tomu oba dva ty příběhy jsou skutečně jak z nějaké latinsko-americké telenovely: mafián a záchranářka. Oba s traumaty z dětství! Oba prožívají těžkou krizi, kdy jednomu umírá někdo blízký, druhý má problém s nevlastní matkou či kdo to byl. Chybělo už jen nemocné štěnátko. Atmosféru to má příjemně záhadnou, ale pomalé je to skutečně neskutečně. Promluvy směrem k divákovi, co on hrdinovi udělal, už jsou jen čiré zoufalství, jak zahrnout účast i diváka do děje, jenže divák jaksi neměl celou dobu možnost a nikdy mít nebude, film ovlivnit. Pusťte si raději Truman Show, v podstatě to samé, ale napínavější. (09.08.2015)