Železná srdce

30 ton železa a ide sa - nacistov kosiť do lesa. Ayer sa po thrilleroch z policajného prostredia a zo špinavých ulíc presunul ešte do väčšieho bordelu. Brutalitu a nekompromisnú autentickosť, bez akýchkoľvek hollywoodskech omáčiek si však zobral so sebou a naporcoval nám ju ako troj-chodové menu. Prvý chod - deluxe herecké obsadenie, ktoré možno na prvý pohľad nevyzerá vábne a pri pohľade na casting by sa nejednému spravilo nevoľno, ja dávam dva palce hore. Neraz mi Pitt a spol. evokovali autentických bratov v zbrani. Druhý chod - luxusná vojnová atmosféra, prostredie tanku zvládnuté na jednotku, môžem prirovnať ku kvalitným ponorkovým filmom, kde je práca s kamerou tou najpodstatnejšou záležitosťou. Hlavný chod - pekelná atmosféra vojny, ayer sa naozaj s ničím nesral a porcuje nám jednu ponurú, krvavú a neúprosnú scénu za druhou, k tomu vykresľuje skutočné hrôzy vojny, ktoré nezanechávajú rany len na tele, ale hlavne na duši. Palec hore! 85%. (18.01.2015)

Konečně Ayere!! Ayer je jeden z mála režisérů, kterému se povedlo mě zaujmout každým filmem pouze na 3*, ovšem zde se mu povedlo prolomit ledy a rozsekat mě válečnou parádou v čele s perfektním Pittem. Fury je velmi ponurý, depresivní, neúprosný, slušně krvavý, vhodně a sprostě vyhláškovaný vojenskýma slengama a perfektně zachycuje hrůzu druhé světové války. Při sledování filmu jste svědky té nejzazší a viscerální představě zranění, jak výbušné tak střelné. Highlightem je rozhodně akce proti Tigrovi či samotné heroické finále, při kterém dozajista budete lapat po dechu. Byť je film zaměřen spíše na psychiku postav ( není to nonstop akční jízda, akce jsou pouze 4), tak si film udržuje slušné tempo a baví. Za mě nepochybně jeden z nejlepších válečných filmů a zvuky děla z kina mi znějí v uších ještě teď. 95% (19.11.2014)

„PROČ TO PROSTĚ NEZABALÍ…“ /// Žádný vleklý válečný tažení. Poslední dny války, Amíci před Berlínem, Němci bojujou s parchantama nejen z nacistický střední školy, ale i školky. S biblickým songem projedeme základní tábor a Bredovým okem mrknem na důsledky zvěrstev, který dělá člověk člověku (ve válce). Příchodem zobáka (k tanku) zase povídaj něco vo tom, že i na válku si musíš zvyknout. Naši samozřejmě vyhrávaj, všechny čtyři tanky berou útokem les, město i dům a vobčas to zapáchá patosem nebo laciností. Mladej řeší co je (a není) správný, rodinný scéně moc nerozumím (kromě toho píchání), a film tak pomalu (ale jistě) ztrácí tempo. Všechno má napravit závěrečnej souboj Fůrie proti všem, kde si konečně užiju kus tý pravý války, ale jak je Ayerovým zvykem, emočně spíš odrazuje a místo abych ,,cejtil“, tak su spíš zklamanej. /// NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) Protože u mě válka nepotřebuje příběh. Stačí pár scén, jako u „péčka“. 2.) Zjistím, jestli by Pitt mohl nahradit Gustíka. 3.) Thx za titule ,,nex_M4rKy“. /// PŘÍBĚH *** HUMOR ne AKCE *** NAPĚTÍ ** (26.01.2015)

Já vám říkám, že se něco brzo semele. Ne nadarmo natočili amíci tak nákladnej náborák. Určitě jim někde zase zabili strejčka, tak chtěj někomu dát přes držku. Tihle čtyři z tanku a Pittbulem nakonec ale (BOJLER) zkapou, tak mi to krapet rozbíjí mou teorii o náborovém videjku. No, každopádně IS se už klepe strachy, až to kluci roztočej jak za Hitlera. Nic, krapet jsem se nechal unést. Film je zajímavý hlavně v postavě Dona Colliera. Povedlo se jim zkrátka neukázat druhého Aldo Rainese a to právě Pittovým herectvím. Stejně se ale srovnání s Pancharty dalo najít. Pobyt v bytě německých soudružek mi přišel jako vyšitý z Tarantina. Ale dál. Dobovost je tradičně precizní a na filmu se vám bude líbit asi nejvíc. Samotné bojové sekvence si pochvalu zaslouží zrovna tak. Finále by bylo na dlouhé povídání a určitě bych musel šáhnout po silných výrazech. Každopádně, kdo nefandí amíkům, bude se tlemit od začátku do konce. Ano, přesně těm okamžikům, kdy hrdina na jeden výstřel odbachne deset nácků do hlavy, dalších deset přijde o nohy, tři začnou hořet a pět jde k zemi radši též. (11.12.2014)

Ayer je i ve WW2 stejně sugestivní a syrový jako ve svých moderních policejních eskapádách, jen tentokrát nepobral do ruky digitál, ale jede pěkně po staru. Opět je to jasně načrtnuté, úderné a nehrající si na nic víc, než to je. Tedy řež se solidní psychologií a vynikající hereckou základnou. Ty emoce tam jsou a atmosféra a vizuální zpracování je přímo vymazlené. Některé dialogové pasáže připomenou okrajově to standartní z Tarantina a zbytek není nic víc, než poctivá filmařina. Spousta špíny, zkažených zubů a ustřelených končetin. Škoda toho příliš velkolepého finále, které tam nutně pro diváka musí být, ale vzhledem k nastolenému konceptu filmu tam vůbec nepasuje. (10.02.2015)