Romeo a Julie (S03E09)

Jsou záporné postavy, které máte vesměs rády, a baví vás tím, jak se chovají, jako třeba Korejs...A pak jsou záporné postavy, které z nitra duše nenávidíte, a přejete jim co nejhorší smrt, jako nová paní Ředitelka, která je teda prototypem moderního vedoucího, který ale o skutečné práci nemá vůbec tucha, a ještě si razí heslo, že když se něco povede, tak se to povedlo NÁM, a když se něco podělá, tak jste to podělali VY. Zajímalo by mě, jestli ta postava dokumentaristky se 70 000 followers je podle nějaké skutečné ženské, to by musela bejt solidní existence...V podstatě stejně zbytečná, jako ta vraždící rodinka, prototyp typických socek, razící heslo, že za všechno můžou ostatní, a vlivem ostatních maj oni svůj bídnej život. Případ byl dost nechutnej, a nejvíc mě zarazily poměrně nízké tresty, však je jasné, že tyhle typy se z toho nikdy neponaučí... (01.11.2022)

Plišek se vrací. Alespoň tady. Drsný případ byl tento díl.  Vrah bez emocí, citu.  Prostě chladnokrevné hovado. Fakt šílené.  A ředitelka je čím dál tím víc vétši kráva  , sorry , než se původně zdála.  Asi bude nějaká gradace.  Snad tahle kráva neni podle skutečnosti  , jinak by to bylo hrozný.  Tak uvidíme co bude dál. (01.11.2022)

V deváté epizodě mě asi nejvíce zaujala postava agilního podpraporčíka Marka Hlučího, která je snem snad každého zkušeného kriminalisty. Podpraporčík hbitě odhadl vážnost situace, zjistil, kudy pachatel vnikl do objektu, samotné místo činu nenarušil případným neopatrným konáním, přesně vyhodnotil situaci, při ohlášení zločinu perfektně dodržel služební postup a i během následného pátrání po pachateli zůstal klíčovou postavou týmu. No, a k samotnému ději; já jsem sice cynik, ale způsob, jakým se tvůrcům podařilo vykreslit dvojici pachatelů, ze mě dělá empatického lidumila, který by mohl být dáván skoro za vzor novým generacím. No, to asi ne, těch nedostatků mám přece jen víc, to ale nic nemění na tom, že byl devátý díl krajně nepříjemnou záležitostí, která mě donutila k zamyšlení. Já tedy nejsem příznivcem práva útrpného, které by s přehledem zajistilo upřímné doznání klidně i deseti vrahů k jedné vraždě, ale důvodně se obávám, že v budoucnu nebude možno vyslýchat sprosté podezřelé za absence švédských stolů a nealko baru. / Poučení: "Konečně je po nich. Ale je mi jich moc líto." Za mě jasná polehčující okolnost. (21.02.2023)

Deprese nejhlubšího zrna. Tohle je horor, strčte si všechny slashery do prádelny. Víme, jak pachatele chytit, když si dokážeme poradit s tím, jak nám systém (někdy právo, někdy svině ředitelka) hází klacky pod nohy, ale neumíme s nimi naložit. Rozhodně ne tak, jak by si zasloužili. Nevím, jak si někdo může myslet, že něco takového se dokáže resocializovat. "Kráva se dvěma lvama" (a 70 tisíci followerů, na to nezapomeňme, soudruzi) aneb ať se novináři o sobě taky něco dozvědí. Snad nejdrsnější díl vůbec. P. S. Afektovaná ředitelka s příručkami "Jak být americkým šéfem" ve stole je zcela ze života. Pár podobných znám, naštěstí nikdo z nich nešéfuje přímo mně, jinak bych se nejspíš sám brzo stal dalším "klientem" 1. oddělení. (31.10.2022)

Majstrštyk... Skutečný případ se stal v roce 2002 v Praze Běchovicích. Znalci charakterizovali Michala Šťastného jako psychopatickou osobnost, jeho přítelkyni Michaelu Kalvodovou charakterizovali jako submisivní typ, podřizující se dominantním typům. Přestože ji státní zástupce od začátku označoval jako vědomou spolupachatelku, Michale Kalivodové se vražedný úmysl dokázat nepodařilo. Byla odsouzena na 18 měsíců za krádež ve zvláštním nápravném zařízení v Řepích, které vězeňkyním umožňuje pobyt s dětmi. Motiv činu nikdy přesně objasněn nebyl, zřejmě se jednalo o ziskuchtivost. (31.10.2022)