Případy 1. oddělení

Hodně mužská záležitost, až lehce mačistická: muži pátrají, muži se perou mezi sebou, soupeří s vnějším světem a ti dobří z nich pak vítězí. Ženy mají roli pouhé stafáže: jsou nejčastěji oběťmi, hysterickým nebo otravným pozadím. Výraznější ženské role jsou jen tři: mluvčí, která občas povlává na tiskovce, tváří se zarputile a když má štěstí, tak v některých dílech pronese i jednu celou větu. Státní zástupkyně, která občas policistům vyhoví, ale občas je prudí. A vlezlá novinářka, která nechtěně způsobí svému milenci velké patálie a on ji pak sprostě zradí. Seriál to nepodává tak, že se jí tím pomstí, ale skoro to tak vypadá. ___ Ostatně vykreslení novinářů je zkarikováno šíleným způsobem. Jasně z toho vysvítá těsná spolupráce autorů s reálnými policisty, kteří mají takový strach z médií, že je zobrazují jako téměř démonickou říši, jejímž cílem není nic jiného, než co nejsprostějším způsobem ničit čestné a pracovité muže zákona. _____ OK. Tenhle druhý plán seriálu je nepříjemný a myslím, že i nebezpečný. Když ale vezmu seriál jako kriminálku, tak je vydařená. Jednotlivé příběhy, inspirovány skutečností, jsou věcné, reálně je popsaná práce kriminalistů (spíš hledání v archivu a kombinování zkušeností s kriminalistickými metodami než nějaké zběsilé akční scény). Soukromých záležitostí detektivů je naštěstí ukázáno jen pomálu. Charaktery jednotlivých postav jsou zajímavě a přitom jednoduše vykreslené, nezatěžují seriál přílišnou psychologizací. Vydařené jsou i spojovací linky proplétající se každou ze sérií – v první pátrání po zrádci, ve druhém boj o moc. Dobré herecké výkony a neošizená výprava tohle povyšuje nad průměr české televizní tvorby. (16.11.2017)

Seriál ma príjemne prekvapil svojou autenticitou, absenciou krkolomných zápletiek a choreograficky dokonalých bitiek. Sústredil sa viac na trpezlivé, praxou overené pátranie po zločincoch a na kvalite mu pridali aj neúspechy a ľudské zlyhania, ktoré sa pri takejto práci nutne vyskytujú. Po zhliadnutí troch sérií upravujem hodnotenie na silné tri hviezdičky. Seriál si udržal vyrovnanú úroveň všetkých dielov. Kriminalistická práca sa nenásilne prelínala so vzťahovými otázkami, ktoré boli neraz výbušnejšie než pekelné stroje. O pozitívach píše väčšina nadšených užívateľov, ja spomeniem aj negatíva, ktorými boli postavy stvárnené Vladykom, Štěpánkovou a Remundovou. Nepochybujem, že neschopáci typu Sršňa existujú, ale skôr prežívajú vo väčších kolektívoch, kde sa stratia. Pri postave Drápovej tlačenie na pílu viedlo k jej nereálnemu skarikovaniu. A Remundová demonštrovala, že herecké vlohy sa dedia iba výnimočne. Skončil seriál, na ktorý sa bude spomínať. Prinajmenšom do doby, keď sa stane zázrak a niekto nakrúti seriál porovnateľných kvalít. (20.05.2016)

Po dvou seriích si troufnu říci, že je to jeden z nejlepších kriminálních seriálů co jsem na obrazovce ČT kdy viděl. Realistická práce policajtů odproštěná od akčních i jinak filmařsky efektivních scén (honičky, sex, bitky ) dělá ze seriálu originální, svěží a především velmi atraktivní podívanou. Vše podpořeno výborným castingem a předměty ac sparty praha ze soukromé sbírky Ondry Vetchýho. Doufám, že třetí serie na sebe nenechá dlouho čekat a když už budete v tom natáčení, tak vemte rovnou i čtvrtou sérku. (07.01.2014)

"Jedno vám ale řeknu, ten chlap už seděl" - "A jak jste na to přišel?" - "Když se na to podíváte - jednou klasicky, jednou orálně, ten si nevybírá..." V tomhle dialogu je shrnut hlavní problém téhle české kriminálky, která je jinak na poměry docela slušná. Chybí zkrátka logika, dedukce nemají tu sílu, jakou mají kriminální seriály mít. Přitom problém není v námětech - ty jsou dost slušné. Zpracování je takový lepší tuzemský standard - kamera není zajímavá, ale ani nijak tristní. Jen vás to prostě neposadí na zadek. Herecký výkony člověk od člověka - hlavní role ujdou (jen Vetchému a Vladykovi to moc nevěřím), s vedlejšíma je to znatelně horší. Pozitivum je, že Případům 1. oddělení nechybí taková ta správná špinavost - hodně tomu nahrává výprava a pak - hlavní postavy nejsou žádní übermani, ani velcí myslitelé, většinu pachatelů nakonec dopadnou kvůli osvědčeným postupům a zkušenosti. Celkově je to zatím docela příjemné, místy i napínavé. Hlavní výtky, které zaručují nemožnost poměřování se zahraniční (anglo-americkou, severskou) konkurencí, jsou zhruba tři: zmíněná zkratkovitost namísto dedukce, prázdné dialogy a neschopnost skládat děj pomocí střípků informací (Když detektiv sedí celou noc v kanclu a sbírá informace ze složek, člověk by čekal, že kamera, která tohle počínání sleduje, bude do těch složek najíždět, zdůrazňovat určité informace, které budou pro vyřešení případu nakonec klíčové atd. Namísto toho se dočkáme jen prostřihů na unavenou tvář policajta, snímanou z různých úhlů, abychom pochopili, že má těžkou fachu a skutečně tam strávil onu noc. To prostě pro vyprávění není zajímavý.) Ale sleduje se to fakt dobře a tvůrcům není možný nedržet palce, aby nastavenou lajnu udrželi a třeba i překročili. (23.05.2014)

Tak se pan policejní rada Vacátko přece jen dočkal. V našem domácím prostředí konečně vznikl původní seriál z kriminalistického prostředí, který mě mocně bavil, a i když mě tu a tam něčím naštval, nešlo o nic natolik výrazného, abych po tvůrcích plival jedovatou slinu. No, asi to nebude jen pouhá náhoda, že se na režisérské sesli kromě jiných vyskytl i Peter Bebjak, který to má u mě opravdu dobré. Jedním z velkých kladů seriálu bylo pro mě obsazení rolí kriminalistů (to byla radost), dalším byl scénář, který vycházel z reality takovým způsobem, že jsem neměl potíže rozpoznat jednotlivé známé kauzy, přestože se tvůrci snažili lehce mlžit pozměněním jmen hlavních aktérů. Nedostatkem bylo obsazení sprostých podezřelých; pokud byl do takové role obsazen "profláklý" obličej, měl divák o pachateli rázem jasno, když ale tvůrci vybrali neznámou tvář, hořelo to po stránce hereckých výkonů. Já ale chápu, že je to těžké, proto jsem se touto situací nedal příliš rozhodit. Víc mi vadilo to, že se sice podařilo skvěle prokreslit jednotlivé mužské charaktery, ty ženské se scénáristické dvojici až tak přiblížit nepodařilo a například vcelku zajímavá postava kapitána Adély Čulíkové uvízla v obvyklém dilematu práce nebo dítě, a to se mi zdálo přece jen příliš chabé. Ale teď už zase jen rýpu, a byl bych přitom nerad, aby zapadl fakt, že jsem byl vlastně velmi spokojen a jsem rád, že se u nás přece jen občas zadaří. / Poučení: Nabyl jsem dojmu, že je práce kriminalisty oddělení vražd náročnou záležitostí. A ne vždy to způsobují pachatelé. (24.02.2023)