Pozor na Harryho

Mé předsudky k Allenovým filmům definitivně překonány. Pozor na Harryho mne nalákalo k dalším průzkumům. Středobodné ufňukané jáství páně Woodyho už mi přijde nejen snesitelné, ale konečně i vtipné. Změť různorodých povídek naplněných nekorektním humorem spojuje zejména láska k veřejně či alespoň snadno dostupným vagínám. Touha po nevázaném životě, k níž se však pojí hrdinova vlastní neschopnost vyrovnat se sám se sebou. Neuróza a roztěkanost, která proklouzla (záměrně) i do formy. Kdo by si nevšiml roztržitého střihu. Aby se však divák nepotácel jen v silně egocentrickém iluzorním světě pana režiséra, dostane se nám i zdařilého zkarikování několika světonázorů a světomyšlenek. Může být, tento způsob komedie se mi nezdá poněkud nešťastným. Filmová Výzva 2015 od tatanapope (22.11.2015)

Woody utržený ze řetězu - prasečící, rozepínající i zapínající si poklopec, opakovaně trousící fuck a blowjob, vyjednávající se šlapkami. Není to úplně Tarantino nebo Scorsese, ale blíž k Mean Streets se Woody ještě nikdy nedostal. Vhodně zvolený syžet skýtá příležitost skloubit Allenovy polohy komika i oduševnělého komentátora vezdejší existence. Neurotický spisovatel cestující pro cenu za celoživotní dílo bilancuje prostřednictvím vzpomínek, příznačných úryvků z literárního díla a současných údalostí a zároveň hledá inspiraci pro "román, z něhož už utrácí zálohu". Břitký humor a přisprostlé vtípky závažná témata nemělní, ba právě naopak, když používá vtipem šermující Woodyho postavu jako ilustraci těžké životní krize. Vtipy přirozeně vyvěrají z dialogů, aniž naroubovaně trčí. Řada z nich představuje Woodyho zlatý fond, jiné to nejdrsnější, co lze v prostředí konformní filmové zábavy zažít [Zplynovali 6 miliónů našich! / Je to smutný, ale rekordy jsou od toho, aby se trhaly.] Závěr filmu odkazuje na sentimentální tendenci filmů z rodu Půrpurové růže z Káhiry, které nepatří k mým oblíbenějším, a obrušují hrany jinak břitkého vyznení filmu. Protože je zřejmé, že nejde o kompromis, nýbrž upřímné Woodyho vyznání, smíchem otřesený divák nejlepšímu devadesátkovému filmu rád odpouští. (24.02.2016)

„Dal bych přednost klimatizaci před papežem.“ Woody, kdybys to nebyl Ty, horko těžko rozdýchávám drzost autora, který svůj celovečerní film poslepoval z povídek objevených náhodou během stěhování. Tvé povídky mají to štěstí, že jsou skvostné a švy, jež je drží pohromadě s ostatním materiálem, nakonec taky ujdou. Jenom mi není jasné, proč jsi opět užil podivně roztěkaný styl, pochopitelný u nervních Manželů a manželek, méně u (nezvykle) přisprostlé komedie o písálkovi, který směřuje k předávkování sebe samého sebou samým. Asi jde o nejvýstižnější vyjádření Tvých osobních pocitů, což mi u již tak velmi autobiografického počinu přijde jako onanie na n-tou. Inu, také to k tomu patří. Ve výsledku dostáváme nestydatě upřímnou zpověď sexuálně frustrovaného pesimisty bez schopnosti žít a užívat. Jestli seš tohle vážně Ty, Woody, smekám nad Tvou odvahou, uznale pokyvuji hlavou nad Tvou nepolevující vtipností a další dávku Tebe obezřetně odkládám na dobu neurčitou. Nic ve zlém, ale najednou bylo toho Allena až až. 80% Zajímavé komentáře: anais, FlyBoy (02.06.2009)

Prášky, několik osudových žen, prostitutky, neurotismus, pesimismus. Woody zase představuje spisovatele, znovu je za neurotika, znovu v těžké psychické dece, znovu se děsí stárnutí. Činorodý tvůrce si prostě tentokrát po několika zkrachovalých vztazích, vystřídání několika psychiatrů a nestálé spisovatelské aktivitě neví rady s tím, jak kočírovat vlastní život. Woody za kamerou se obrací k povídkové formě, prolínající příběhy jsou lehce matoucí a tentokrát tvůrce vyžaduje i krapet bystrosti – samozřejmě skvěle napsané dialogy a solidní herecké výkony zůstávají. Tak trochu jiný Woody, ale pořád v řadě scén zatraceně osvěžující. (20.06.2016)

Když máte tvůrčí krizi, napište o ní. V tomto směru není Woody prvním, a dozajista nebude ani posledním umělcem. (Např. slušný román Josepha Hellera - Portrét umělce v pokročilém věku.) Harry je rozebrán na molekuly, můžeme doslova přebírat v rukou jeho pochody, jeho motivace a složky jeho podvědomí. K tomu pro Woodyho netypická forma střihu, zato typické množství vtipů. ("Píchal jsi někdy slepou?" - "Ne. Ty jo?" - "Jsou tak vděčné.") (27.08.2013)