Hrátky s peklem

Malá roztomilá holčička z japonské reklamy na bílé zoubky (ne, tu písničku už nikdy nechcete slyšet) přijde domů, sveze se v rybníku krve až do pokoje její matky, kde jí matčin milenec se šťastným výrazem oznámí, že ho její matka "dneska fakt dostala"... Snímek plný pravděpodobně geniálně parodických gagů na všechny ty japonské gangsterky, krvavé bijáky a milostné hříčky je ideální pro půlnoční projekce s lahví (lahvemi) vína, nějak jsem ho ale moc nepochytila a tuhle jeho promyšlenou filmovou dokonalost zas až tak nepobrala... (10.07.2014)

Je to veľmi dobrá akčná gangsterská komédia od Siona Sona. Má dosť dobrý príbeh o šéfoch dvoch vplyvných zločineckých organizácií, ktorí spolu bojujú už roky, pričom jeden z nich aj tak najviac chce, aby jeho dcéra, ktorá sa v detstve preslávila úspešnou reklamou konečne stvárnila hlavnú hrdinku v plnohodnotnom filme a druhý k nej zase kvôli ich dávnemu osudovému stretnutiu prechováva určité city. Ale práve sa do nej zamiluje aj nesmelý mladík, ktorý sa kvôli tomu očakávane dostane do veľkých problémov a navyše stále je tu nadšený tím amatérskych filmárov, ktorí najviac túžia len po tom, aby natočili ten najlepší film a vďaka obom organizáciám dostávajú svoju šancu. So spracovaním som veľmi spokojný, už od začiatku cítiť, že toto bude skutočne vydarená zábava a to sa aj stane. Sono sa opäť postaral o skvelú atmosféru a perfektne uletené prevedenie s viacerými výbornými nápadmi, vďaka čomu miestami jedna vydarená sekvencia strieda druhú a navyše je tu plno zaujímavých postáv, z ktorých cítiť potenciál a tak som sa skutočne tešil na ďalšie dianie. Jedine ma mrzí, že v strednej časti tomu po obsahovej stránke občas dochádza dych, ale aj tak tento výborný štýl to s ľahkosťou stále drží na slušnej úrovni a navyše cítiť, že finále bude stáť za to. A presne sa to aj splní, záverečné točenie filmu už snáď ani nemohlo byť lepšie, hranica nadšenia sa u mňa dostala až na vrchol a z filmu zanechala skutočne vynikajúci pocit. Po stránke humoru som veľmi spokojný, je ho tu plno a miestami je to tak perfektne absurdné, že som sa musel smiať každú chvíľu a rovnako nesklame ani akcia, ktorá je mimoriadne zábavná, pričom mŕtvych je tu nespočet. Herecké obsadenie je na tom dobre, hlavné postavy síce nemajú taký náboj, ako vo väčšine iných režisérových filmoch, ale aj tak sú výborné, či už mladíci, alebo šéfovia organizácií a v malých úlohách potešia aj starí známi, hlavne Megumi Kagurazaka alebo Denden. Réžia a technická stránka sú vynikajúce, Sion Sono mi len znovu potvrdil, že je právom mojim najobľúbenejším režisérom, perfektná vizuálna stránka, atmosféra a celkové prevedenie, tu sa nedá nič vytknúť. Škoda tých pár slabších miest, ktoré mi bránia dať plné hodnotenie, ale aj tak som veľmi spokojný. Medzi tie lepšie Sonove diela sa Why don't you play in hell? síce nezaradil, ale stále je to výborný film, ktorý si veľmi rád pozriem znovu. 80% (23.03.2014)

Jak byl Hugo krásná a dojemná pocta vynálezu filmu a počátkům západní kinematografie, tak tohle je naprosto šílená, z řetězu utrhlá pocta východní filmařině, Bruce Leemu a krvavým samurajům. Po stránce vyprávění to je ovšem trochu rozpolcené, první polovina o dost slabší než ta druhá, k závěrečnému šílenství vede na můj vkus až příliš mnoho cestiček. A jen některé z nich baví tak jak by měly. Ovšem, závěr je velká zábava, která boří zdi nevídaným způsobem. Originalita v počátečním nápadu se nezapře. Dcera bosse je kost. (20.08.2015)

Naprostá ujetina. Na jednu stranu mě to bavilo, na druhou jsem zírala a nevěděla, co si o tom myslet. Asi nejsem takový fanda naprosto nesmyslných snímků zaměřujících se jen na umění natočit film. 1.) Novodobá vodní skluzavka ve formě krvavých lázní - to se na vysokoškolských kolejích asi nezavede. 2.) Úplný konec, kdy běžel jak debil ulicí, přestože měl v sobě nejmíň 4 střelné rány.. jasně a pak záběr konce filmu natáčejícícho film, který natáčel film - bomba hříčka. 3.) Fuck bombers - tomu se říká oddanost filmu, když této skupince nevadí zabíjet a být zabiti jen proto, aby natočili film jejich života. 4.) Jak ta borka sťala všechny hlavy v kruhu - vůůůbec mi to nepřipomnělo Wanted a scénku s kulkou. 5.) Největší záchvat smíchu jsem dostala při tom, jak si představoval, že to natočí --- vešli tam, postavili stojan, kameru na to, ti zírali a pak spadly všechny papírové stěny a všude se bojovalo. 6.) Čímž jsem přistoupila k bodu šest, aka že vlastně na filmu bylo naprosto skvělé, že jsem nevěděla, co je skutečnost, co vize, co sen, představa, jejich minulost či tužba... 7.) Když si dáte moc heroinu, pak místo krve stříkající z těl vidíte barevnou duhu nad hlavou osoby, jež je sesekávala - asi žrali moc M&M nebo co, aby vytvořili krvavou duhu. V závěru tento počin tedy oceňuji, ale přesto musím brát na zřetel, že ta písnička mě neskutečně srala, nehledě na to, že člověk nechápal už od startu, jelikož začátek filmu vám naskočí japonská reklama na zubní pastu.. prostě na mě až moc šílené a nelogicky ztřeštěné. (11.07.2014)

Hodinu a půl dlouhá příprava na geniálně pošahanou ultragore ultraWTF bitku na katany. Tolik krve se ve filmu asi ještě nikdy neobjevilo a je to nádherně švihlé, ale taky "jen" nádherně švihlé - na rozdíl od starších Sonových filmů (filosofující psycho Suicide Circle a čtyřhodinový epos o focení dívčích kalhotek Love Exposure) mi tu byly postavy vlastně úplně ukradené, hlubší myšlenky neexistují, a příběh je taky v podstatě o ničem - opravdu je to všechno co se ve filmu děje jen kvůli té finální půlhodině. 8/10 (13.05.2014)