Herkules: Zrození legendy

Herkules, Héraklés nebo Alcidés, zkrátka, jak je libo, pocházel z Finska. Kamarádil se s režisérem Renny Harlinem. Ti se dohodli, že jednoho dne talentovaný režisér se zapadajícím statusem kdysi slavného a vyhledávaného režiséra, natočí o udatném silákovi akční spektákl a zbaví ho mýtů a bájů kolem něho. Ty nechá kolegům ze štábu "Herkules: The Thracian Wars", kteří ho budou následovat. Jaká dobrodružství spolu natočili za 80 mega už můžete posoudit sami. Já byl nadmíru spokojený."Slezte z toho lustru, Renny. Stejně vás vidím!". Co tak ustrašeně pane Harline. Natočil jste to podle nejlepšího vědomí a svědomí, a že Váš film nechutná kritice, která by nenatočila ani závěrečné titulky, tak na to dlabejte. Stále totiž patříte k režisérům s řemeslnými schopnostmi a citem pro spektakulární akci, o který jste nepřišel ani po letech (akčního) půstu. Z legendy o silákovi se to tady smrsklo vesměs jen na zabití Nemejského lva, které je tady zaměněno, protože se podle legendy mělo jednat o kitharoinského lva. V žádném případě tedy Herkula neuvidíme oblečeného do lví kůže a přilby s rozevřenými čelistmi, jak praví legenda. Vypustily se rovněž úklady nenávistné Héry anebo proslulé plnění dvanácti úkolů uložených Herkulovy za trest, z nichž právě jedním z nich bylo zabití Nemejského lva. Film by se tímto s největší pravděpodobností natáhl na nesmyslné tři hodiny, zatímco v této podobě uteče jako voda. Herkules je prezentován coby muž z masa a kostí a tahle demýtizace mně rozhodně přišla vhod, než nějaké půtky s božstvem na Olympu. Renny věděl pro jaké publikum svůj kino film točí. Pro mladé, dynamické, chtivé akce a překvapivě ne až tak popcornové, jak tomu bývá u jeho kolegů. Harlin je totiž režisér s vyspělejším režijním pohledem a stylem. Zachováni jsou tedy silákovi rodiče, povil ho Zeus s krásnou Alkménou (Roxanne McKee vynikající volba) a žárlivý král Amfytrion, když se to dozvěděl řádil jako umanutý (Scott Adkins rovněž skvělá volba). Herkules, měl bratra Ífikla, kterého ovšem krásná krétská princezna Hébé (Gaia Weiss plnila požadavky role na jedničku s hvězdičkou) nepřefikla, protože moc dobře tušila, co má za kládu Herkules v kalhotech (od toho počeštěné kule, co jdou v teplákových soupravách doprava) a při pohledu na jeho bratra chcípáčka, byla ochotná čekat na ten mužný nástroj, až se vrátí z dlouhé válečné výpravy. Ano, jak jistě tušíte, následovala Herkulova válečná výprava, padnutí do otroctví, kde se z něj stal udatný gladiátor, který své do té doby nepřemožitené protivníky v aréně rozmetal a do toho musel stále myslet na svoji milovanou, a především překazit chystanou svatbu svého zákeřného bratra s ní. A samozřejmě to ještě nebylo tak úplně všechno, protože zúčtování se svým fotříkem, si nechal až na konec. Film velmi rychle pádil vpřed, milostný vztah Harlin mezi Herkulem a Hébé zvádl perfektně, ač si na to nepotrpí. Akčním scénám, respektive častým soubojům nechyběly efektní zpomalovačky a napětí, ale na krev se nešlo. Kellan Lutz v roli siláka se vytasil s namakanou bednou, a vůbec nebyl tak nesympatický a blbě hrající, jak se mu v zaujatých recenzích připisuje. Akční dobrodružství s pěkným vizuálem a s akční porcí, které rychle v kině uteče. Letos byl zaznamenán boom historických filmů s obdobnou tématikou. "Pompeje" a "300:Vzestup říše" měly do mrtě propracovanou výpravu a technickou okázalost, ale chyběla jim dějová duše. To Harlinův "Herkules" ji na svých bedrech má. A přinesl i balvan, který mrštil po kritice. Mé hodnocení: 100% (22.04.2014) (méně) (více)