Mimoni

No ano, je to infantilní, ale zdaleka ne tolik, jak jsem se (po druhém Padouchovi) obával. Vtipy pro malé i velké, skvělá hudba, nejjednodušší možný příběh, ale přesto překvapivě se vyvíjející příběh, povedený dabing - původní i náš... A konec, po němž má člověk chuť si okamžitě pustit prvního Padoucha. Tak proč ne? (22.11.2015)

Mimoni jako vtipný doplněk filmu nebo mimoni jako krátké grotesky nemají chybu. Neutáhnou ale celovečerní film, resp. rozhodně ne tak, aby tím uspokojili dospělého diváka. Celá hodina a půl se žlutými kindervajíčky je v podstatě sledem pospojovaných gagů a krátkých grotesek slepených v předvidatelný příběh. Nutno říct, že dobrých gagů, ale to jedoduše na skvělý celovečerák nestačí. Audiovizuální stránka je dokonalá, navíc s mojí slabostí pro Londýn a 60. léta se mi trefili tvůrci do noty a spousta drobných odkazů a detailů (Beatles, Excalibur, Vlasy) opravdu pobaví. (10.07.2015)

Yellow bullshit. I neznalému divákovi rychle dojde, že jsou tihle žlutí... pišišvoři jen rekvizitami odjinud - a dokud nehráli první housle, všechno fungovalo. Vážně, několikasekundové, maximálně několikaminutové filmečky s touhle verbeží dokázaly patřičně pobavit a pak zase člověka propustit k něčemu smysluplnějšímu. Fatální problém celovečeráku je, že v něm VŠECHNO (mytologie, scénář, jednotlivé gagy) působí jako něco, co někdo vymyslel během dvou minut mezi pátým a šestým pivem. Jinými slovy, celých devadesát minut filmu sice relativně dobře vypadá, gagy jsou dobře provedené (on zase spadl, hahaha... NE!), občas se objeví fajn odkaz či detail... jenže kdybych měl provést výcuc toho nejlepšího, stejně by ho nejspíše trumflo libovolné krátkometrážní video na dané téma. Zkázu dokonává fakt, že se z mimoňů v poslední době stal nesnesitelně profláklý fenomén, jehož zásluhou začínám upřímně nenávidět žlutou barvu a banány. Hrůzostrašně vysoké výdělky tohohle stupidního paskvilu navíc vyhrožují, že není všemu žlutému konec... (01.11.2015)

Mila Kunis ve filmu Kamarád taky rád to vystihla zcela přesně: No relationship, no emotions, just s... žvatlání! Ano, přesně tak! K Mimoňům jako k celovečeráku jsem si nenašel žádný vztah a necítil téměř žádné emoce. V Já, padouch fungují jejich gagy a výstupy perfektně, protože jsou dávkovány střídmě, jakmile tyhle žvatlající bonbóny melou více než tři minuty v kuse, začíná to zavánět ukrutnou nuuudouuu. Ten samý osud potká imho i veverčáka Scrata, pokud dostane celý film. Pár momentů vtipných je, závěr hezky propojuje s prvním Padouchem, ale víc nic. Skoro všechny best gagy byly vyzrazeny v traileru, naplno tak rozesměje max. imitace objímačky. Zřejmě to ale vydělá raketu, vůbec nechápu ten humbuk kolem, když dospělí lidé chodí do kin v tričkách Mimoňů a kupují si kelímky s postavičkami. Teď už jen chybí, aby si po představeních vyměňovali ty, které mají dvakrát za ty, které jim ještě chybí. No OMG! (08.07.2015)

Mimoňi jsou animák výhradně pro děti, kteří budou z něho určitě nadšený a budou ho chtít vidět nejméně stokrát. Bohužel u mě si to pokazila hlavně poslední třetina, která byla fakt už přespříliš bláznivá. Já Padouch byl určitě lepší, hlavně díky tomu, že byl šitý na míru dětem i dospělým. Zatímco mimoňi jsou z 99% jen pro děti, což je škoda a asi je to i ten hlavní důvod, proč je zde tak nízké hodnocení. Já dám silné 3 hvězdy, páč zas tak špatné to nebylo :-)))) (30.03.2016)