Temné kouty

Iba krôčik od prúseru alebo akoby dopadol napr. Gone baby gone keby ho režíroval napr. Jarmush. Téma, herci aj druhý plán filmu sú super. Ale je to tak ale tak strašne nezáživne napísané a hlavne zrežírované, že jediná emóciu ktorú ten film vydojí je ľútosť nad úplne zničeným potenciálom na fantastický film. Stále sa neviem rozhodnúť či je to veľmi zlý film alebo alebo veľmi dobrý art. 4/10 (21.06.2015)

Tak trošku nelogické, příliš zmatené, urychlené a když divák zapojí mozkové závity je vše špatně. Největší chybu vidím v atmosféře a napětí. Bohužel se na ničem z toho nezapracovalo, a proto není šance na úspěch. Charlize Theron zahrála dobře, i díky ní stojí Dark Places na nohou. Jako nenáročný divák nejsem zklamaný, ale na konci jsem nebyl ani trochu v udivení nebo překvapen. Věřím, že s takovým příběhem a lepší režií mohlo jít o daleko lepší snímek, takhle jen lehký podprůměr .. 4/10 = 48% (07.01.2016)

Zmizelou stejné autorky Gillian Flynn nechejme stranou. Ano, uznávám, je to (na plátně) trochu jiná liga. Sedmiletá Libby byla zmatená, byla vyděšená. Po masakru, při kterém naposledy vydechly její dvě starší sestry a matka, ukázala na bratra Bena. Jeho obhajoba se s ohledem na jeho aktuální lhostejnost a zhrzenost bortila jako domeček z karet, na desítky let se tak jeho nejbližší přítelkyní stala vězeňská cela. I Libby je uvězněná, jen docela jinak. Vzpomínky nejsou až tak hluboko pohřbené, rány zdaleka nezhojené, navíc jí proflákaný život (nálepku oběti zpeněžila dokonale) donutí přidat něco do už léta nuzného rozpočtu. A jak je patrné od začátku, asi se před téměř třiceti lety stalo všechno trochu jinak. Temné kouty nejsou klasická detektivka, předkládá se nám spíš psychologické drama. Škoda nicméně, že tu máme od každého trochu. Potenciál přitom byl. Ani s podivnou skupinou samozvaných detektivů se tu moc nepracuje. Postav se objevuje a zase mizí hodně. Přehled jsem ale měl; to, že Flynn nenapsala také scénář, je nicméně cítit. Do 100 minut se toho příliš nevejde, navíc David Fincher je jenom jeden. Takže leccos působí roztěkaně, uspěchaně a divák se jen málokdy může zapojit do pátrání po tom, jak to vlastně tehdy bylo. Tvůrci střídají dvě časové roviny (první současná se soustředěnou Theron, druhá, kterak se jedna rodina snaží udržet nad vodou), lákají obě zhruba stejně. Věčně nabroušená Charlize Theron je znovu bezchybná, škoda, že je její sobecká postava vlastně hlavně právě sobecká (paradoxní je, že samotná herečka také vyrostla na farmě mezi zvířaty a že její matka v sebeobraně smrtelně postřelila jejího otce). Závěr překvapí, stejně jako překvapí jeho až „absurdnost“, když se na to podíváme skutečně nezaslepenou optikou. Do vnitřního světa postav nepronikneme zdaleka tolik, jak bychom mohli. Očividně (dle názorů mnohých, sám jsem knihu nečetl) si čtenáři pošmákli víc. Troufám si tvrdit, že za lecčím stojí režisér Gilles Paquet-Brenner, který je odtažitý a nevyužil cynismus a vnitřní boj několika postav. I přes tuhle všechnu kritiku mi nicméně výsledek sedl. Nejsou to zdaleka hvězdné čtyři hvězdy, ale nakonec mi tak nějak pasují víc. (27.06.2015)

Když už jsem začínal mít nepříjemně svrbivý pocit, že celý Dark Places bude jen jedna taková trochu prodloužená epizoda televizního seriálu Odložené případy, děj se začal nenápadně rozjíždět a gradovat a ona pozvolná gradace mu vydržela až téměř do konce. Další plus má film za fakt, že jeho postavy jsou vesměs divné, nenormální, narušené, nebo rovnou šílené. Nebýt patetického a uslzeného závěru, který notně pohnojil celkovou příjemně temnou, nezdravou a vyšinutou atmosféru, dal bych čtyři. Každopádně ale Theronovic Šarlíza opět zaválela a já začínám pomalu přemýšlet, koho vykopnout z mé první ženské desítky, abych si ji tam mohl pověsit. (16.08.2015)

Gilles Paquet-Brenner potěšil už Klíčem k minulosti a nezklamal mě ani tady. Sice obyčejně nemusím pomalý styl vyprávění, ale tady mi to sedlo i kvůli několika silnějším momentům a zneklidňující podivné atmosféře, která provázela celý film. Stejně tak nejsem fanouškem velkého počtu flashbacků, nicméně režie se snimi vypořádala s přehledem, takže člověk nijak netápe. Charlize Theron nemusela ani příliš hrát a přesto její projev bavil a nezklamali mě ani další herci. Snad jediná výhrada má jméno Tye Sheridan, který je mi silně nesympatický, ale i to se dalo přežít. Fincherova Zmizelá to sice není, ale jsem toho názoru, že i tady může být Gillian Flynn spokojená. 80% (05.08.2015)