Hacker

Až na ten závěr, kde mohl být závěrečný souboj povedenější, jde ve výsledku o celkem zdařilý kyberthriller, který perfektně ubíhá a nemá moc hluchých míst. Realistické přestřelky a celkem uvěřitelný hackerský podtext mě nadchly. Co mě také mile překvapilo, bylo dobré herecké obsazení, které bylo uvěřitelné a i čínská část byla sympatická, čehož jsem se bál nejvíc. Pro mě rozhodně lepší průměr a určitě ne zklamání jako to tady podává většina hodnotitelů. Za mě jednoznačně minimálně 70% a doporučení ke shlédnutí!! (20.01.2015)

Skutečně, dlouho jsem se tak netěšil na okamžik, kdy budu moci zlikvidovat soubor s tímto filmem ze svého hard disku. Ono taky kdo by chtěl mít v PC hackera, co? To jsem ovšem už na konci této strastiplné cesty, vrhněme se tedy na začátek a zahajme ho mým oblíbeným způsobem, tedy otázkou. Proč? Milí scénáristé, prosím, nespoléhal bych na to, že vzhledem k filmovanému tématu a všeobecné degeneraci se nenajde několik jedinců, kteří ještě nezapomněli číst. Číst knihy. Rozveďme proto můj počáteční dotaz. Proč se takhle hloupě a okatě krade předloha? Byl snad J.Deaver nenažraný? Nebo se vám dostal do pracek potrhaný a nekompletní pejprbek? Jak jinak si vysvětlit, že vše neukradené a díky něčí nesmírné invenci dodatečně nalepené na příběh nefungovalo? A to i přes thorovo kladivo, kterým Hemsworth již léta disponuje a čínské holky by daly nevím co, aby si s ním hekly. Jenže hekování není žádná prdel, občas si musí člověk i zapíchat pomocí šroubováku. V ten okamžik je již romantika nenávratně v kakau, nebo jak nám je zde servírováno v Macau. Ale kašlat na granko, vraťme se k příběhu. No jo, ale k jakému. Abnormálně nudná a nelogická slátanina natažená do více než dvou hodin. Stylově bych napsal, že skript obsahoval osminásobek 0 nežli 1 a ač je to nemožné, zahlédl jsem i dvojku a v dáli slyšel ďábelský smích přítele Bendera. Pokud byste přece jen požadovali, abych se poněkud fundovaněji, konkrétněji a s jistou dávkou profesionality (a bez spoileru) vyjádřil k ději a nezasíral virtuál nicneříkajícími bláboly, pak vězte, že hodní honili zlé a mělo nám to dokázat, že počítač je dobrý sluha, ale zlý pán v rukou renegátů a že každá selfí s vyšpulenou tlamou musí být potrestána krutou smrtí. Poslední poznámka je sice jen zbožné přání, ale jsem naivní snílek, což je evidentní. Normálům doporučuji přečíst knihu Modrá sféra, ovšem světelnou rychlostí, neboť nic nestárne tak rychle jako počítačové technologie a nerad bych, abyste se nepříkladně uchechtávali u sofistikovaných kuličkových počítadel, která mě ještě nedávno ohromovala. (24.04.2015)

Chris Hemsworth ako silácky hacker v "novom" krimi thrilleri. Držanie diváka v napätí napomáha v pomalých scénach, kde sa Mann snaží hrať so psychikou postáv, hoci sčasti zbytočne. Civilné scény a že ich je v stopáži väčšina nemajú poriadne tempo a odhalia najväčšiu slabinu filmu - charaktery hrdinov. Chris Hemsworth ako z lochu vytiahnutý hacker pôsobí ako akčné eso i inteligent v teréne, jeho postava má zvláštne interakcie a je sčasti neuveriteľné, že po rokoch v izolácii zvláda nové systémy a drží si kondičku. Blackhat sa berie veľmi vážne a pri vrstvení napätia buduje nesmierne veľké očakávania či pointu a ona skôr vyšumí do prázdna. Dve tretiny čakáte niečo výborne vykonštruované, no vysvetlenie asi uspokojí iba máloktorého diváka. Rovnako nenaplnení budú aj fanúšikovia špionáže či politiky, ak tie virtuálne pletky majú menej priestoru, civilné násobne viac, no akurát zdržujú. Hacker sa mení na akési ázijské Miami Vice so silnou atmosférou, kvalitnými prestrelkami, naháňačkou a Mannovou typickou ručnou kamerou. Keď sme na úteku, zrazu to funguje. Ak nie, ponoríme sa do zvláštnej atmosféry. (10.06.2019)

Není to ani letní high-endová lovestory, ani třicátá léta s digitálem, ale pořád to má kupu trademarků, které u Manna buď milujete, nebo ho/je vůbec neznáte. Jsou režiséři, kterým se to nepodaří nikdy. Jsou tací, kteří dokážou přesně vyhmátnout tu chvíli, kdy to svět potřebuje a přepisují trendy (Matrix) a jsou dokonce i ti, kteří se nazývají průkopníci a pokládají základy toho, co doceníme v kinematografii až s odstupem několika let. Ti co předběhli v tom co/jak ve filmu vyjadřují svoji dobu/generaci. Takovým tvůrcem je Michael Mann. Bylo to v devadesátkách, nulkách i desítkách. Stále je o krok napřed a jeho filmy v hodnocení rostou s odstupem času. (17.01.2015)

Ti z nás, kteří si libují v Mannově nezaměnitelném režijním stylu(noční neonová velkoměsta, realistická akce, poetický hudební timing) to rozhodně není průměrná jednohubka. Vizuál je zkrátka i zde precizně vyladěn a rukopis patrný na první pohled. Mann se chopil pravda trochu ošuntělého tématu, neboť snímků, ve kterých mimořádně schopní hackeři prolamují sofistikovaně zaheslované kompjůtry v FBI, jsou tucty. Nicméně v Mannově podání je i tento námět v některých aspektech originální. Nechybí romantické vzplanutí, famózní akce či osudovost. Mysteriózní háv funguje znamenitě. Na scénář už však bohužel pět ódy nemohu. Jednoznačně chybí promyšlenější dialogy, které by učinily z Hackera to, co jsme my fanoušci očekávali. 70% (10.05.2015)