Chappie

Nevýhodou pozdního diváka je to, že zjevné již zmínili komentátoři před ním. Ať jsem tedy notorický škudlil, nebo sociopatický exemplář, do kina jdu jen tehdy, když z pár bolestivých a ulepených chvilek v přítmí poslední řady kouká povýšení. No, na čapíču mi vrcholný management naší spodinové firmy nezval, tedy x týdnů po premiéře těžko ohromím své věrné čtenáře slovy o neoriginalitě snímku. Nyní následuje pasáž ,,Alkáčovi navzdory". Především pak šlo o vykrádačku pátého numera (i s tím nablblým krišnofilem a mimickými tykadýlky, v původní verzi brežněvovským obočím), Světové invaze a Devátého okrsku (design i chůze plechovek, místo konání), robočuta (snad ani není nutno specifikovat) a po zrození pixly vybrabčení tiků roztomiloučké Judy z Daktari. Kdyby mi to za to stálo, přihodím příkladů klidně celé další... jednotky. Ale nestojí mi. Ve své prvoplánovosti až trapné, ve své trapnosti téměř bezkonkurenční. Když už se ti kokoti, co si nemohli pomoci a museli, prostě museli tímto filmem rejžnout nějaký ten nugget, pustili do točby, proč nepřihodili o trošku reálnější datum děje? A místo téhož? Co je do boha přinutilo ztvárnit veškeré padouchy jako karikatury na Blbý a ještě o strášně hodně mocinky moc blbější? Dvě hodiny života v toaletním zařízení, do hajzlu. Pokud to není zjevné, cítím se poněkud rozrušen a zklamán. (23.05.2015)

Obsazení populární skupiny Die Antwoord dává dokonalý smysl. Snímek jakoby šel v jejich stopách. Z minutu na minutu mění nálady, vypadá ne jako úplně vyvážený mix všeho možného a přesto jakoby zrovna tohle nebyl jeho největší problém. Celá ta zápletka obtočená kolem robota, který je odsouzen k záhubě je totiž neskonale otravná. Čest tvůrcům, že na konci nezvolili jako cestu k úspěchu pláč, ale přiklonili s k podivnému happy endu. Jen díky tomu se Chappie nepřiřadí k nejodpornějším slzopudným dramatům o různých nemocech, umírajících zvířátkách či postižených dětech. (20.07.2015)

Opět vyprávěné o překot a zase v narychlo vymyšleném světě, který stojí na hrozivě vratkých nožkách. Tak jako u Elysia dostává logika co pár minut pořádnou ránu a definitivně mi tak potvrzuje, že nejodhodlanějšímu propagátorovi Jihoafrické republiky nerozumím. Je vidět, jak ho baví filmy psát, točit a zdokonalovat, ale když paradoxními zvraty přeplněné minuty střídají krvavé scény s infantilními a salvu nadávek s moralizováním, není to nic platné. Proto všechna čest neselhávajícímu Hughovi, jehož záporák je nudný, nelogicky jednající a až zarážejícím způsobem špatně napsaný - a přesto mě baví ho sledovat. Nebýt závěrečné desetiminutovky, u které si diváci-pedanti budou zoufalstvím rvát vlasy, je to zase cesta dolů. Takhle ze mě Blomkamp poprvé v kariéře úspěšně doloval emoce. O osud pátého Vetřelce, ať už pojede po jakýchkoli dějových linkách, mám proto stoupající obavy. (11.03.2015)

Zcela otevřeně a bez obalu jedna z nejhorších sraček, které jsem měl to utrpení vidět. Špatně naprosto všechno, od hovadských postav přes tragický děj plný nesmyslných změn motivací, změn charakterů a stupidních klišé až po příšernou hudbu toho uskupení, které by mělo být postaveno před soud za zločiny proti lidskosti. Z toho, co je na filmu původní, není dobré absolutně nic, a to co přejímá odjinud, je zpotvořené a pokroucené. To, co asi Blomkamp považuje za myšlenku, ve skutečnosti žádná myšlenka není, je to jen prvek v ději, který nemá jiné odůvodnění než to, aby nutil některé postavy dělat to co dělají, aniž by tomu jejich předchozí představení jakkoli odpovídalo. Popisovat detailně co všechno mě na filmu dožralo, by asi znamenalo rozebrat každý frame, tak jen shrnu to, že zatímco město je plné přepadení a násilných činů, nikoho to vlastně nezajímá, důležitá je jen pitomá ústřední zápletka a kromě toho tu naprosto nikdo není činěn odpovědným za své činy (a to nemyslím v ději, ale úhlem pohledu filmu, který je pro mě pomalu zločinný). Mno, Blomkamp to rozjel Distriktem za čtyři, pak spadl Elisiem na tři a teď je to jeden z nejtvrdších do/odpadů, co jsem kdy udělil. Držte ho od Aliena hodně daleko. (22.05.2016)

Táto tématika s oživnutými robotmi, ktoré sa snažia byť ako ľudia ma už v tomto prevedení vôbec nezaujíma, už je to dosť ohrané a aj také detské, ale predsa len sa v tomto prípade našlo viacero faktorov, ktoré ma prinútili si to pozrieť a síce s výsledkom nie som úplne spokojný, ale nemôžem hovoriť ani o sklamaní. Očakávané zápory zostali, dejovo to nemá čím zaujať, predvídateľnejšie to už skutočne ani byť nemohlo a rovnako je to celé prispôsobené teenagerskému divákovi, kvôli čomu ma ani humor moc nebavil, iba raz som sa aspoň pousmial, takže si ma to ani nemohlo výraznejšie získať. Ale zase sa tu nájdu aj výrazné klady, v prvom rade kvalitná technická stránka, vďaka čomu sa na to pozerá viac, než dobre, Neil Blomkamp to očakávane celá podáva vo svojom netypickom štýle a oceňujem aj nadmieru svižné tempo, takže som sa ani nemal kedy nudiť. K tomu musím určite pochváliť aj úplný záver, ktorý mi prišel skvelý a dokonca mal aj nejaké emócie a sadla mi aj netradičná hudba, ktorá sa tu veľmi hodila. Akcia mi prišla len obyčajným priemerom, tých pár akčných sekvencií je dobre natočených a technicky kvalitne zvládnutých, ale až na jeden nečakaný drsný moment v nej nie je moc o čo stáť. A navyše ma v nej sklamal aj eRkový rating, keďže až na ten jeden moment zostal nevyužitý. A zvláštne pocity mám z obsadenia, tých pár známych hercov, ako Hugh Jackman, Sigourney Weaver alebo Dev Patel má nakoniec menej priestoru, než som čakal na úkor podivných hlavných hrdinov, ale práve kvôli tej ich podivnosti som bol zvedavý, akým smerom sa ich postavy budú vyvíjať a tak ma nakoniec aj celkom bavili. Takže celkovo sa nejedná o nič výnimočné, ale kvôli dostatku kladov ani určite neľutujem, že som si to pozrel, slušná oddychovka. 63% (10.06.2015)