Bohové musí být šílení

první Bohové super,další díly už se mi tak nelíbily....ale v tom prvním jsem si zase uvědomovala,jak civilizace vlastně člověku strašně ztěžuje život...co všechno se musí učit a dělat,aby byl schopný přežít,zatímco by mohl pěstovat to,co se vytrácí - třeba mezilidskou komunikaci,pospolitost...samože je to jen hypotéza,taky žiju v civilizaci a nedovedu si představit žít bez ní...ale taková jakoby tichá závist tu stejně je....no,to ne,spíš lítost.... (26.11.2011)

Na západní publikum zacílenou, již názvem přímočaře "zblázněnou" komedii - jež při diváckém hlasování na montrealském festivalu zvítězila spolu s Carmen Carlose Saury - si pamatuje i dnešní dvacátnická generace z dřívějšího televizního uvádění, a pro mnoho z diváků je dost možná i jediným "africkým" filmem, s nímž se jim podařilo setkat. Úspěšná žánrová směs, s prvky akčního a dobrodružného filmu i (chaplinovské) situační grotesky, nabízí lehkou rodinnou zábavu skrze náhled do vysušené divé přírody pouště Kalahari v Botswaně, kde se postupně pojí trojice narativních linek, v níž vystupují bílí (angličtí) zdomácnělí protagonisté (mikrobiolog, novinářka přecházející k misijní učitelské práci), černí povstalečtí násilníci i původní "křováčtí" obyvatelé savany, přežívající v "primitivním" vývojovém stádiu. Tak totiž optika filmu jednotlivé skupiny odděluje a představuje, v zájmu humoristické nadsázky, která je ale mírně nekorektní až (nezáměrně) exploatační, vykořisťovatelská. Příznačným námětem pro kritiku skrze post-kolonialistický přístup je (nejen) úvodní turisticky naučná "dokumentaristická" pasáž a momenty přímočarého srovnávání s civilizovaným, ale chaotickým a nebezpečným světem, ale i samotná narativní metoda, která si v pasážích "křovácké" linie vypomáhá autoritativním vypravěčem, jenž má v moci interpretovat domorodé myšlení a konání a přináší "nám" barvitý překlad dění. Zneužití bezmocných účastníků nebo naopak neškodný, navíc láskyplně pojatý vhled do "nepoznamenané" (ani Coca-Colou) kultury? (03.01.2014)

"Civilizovaný člověk se odmítl přizpůsobit svému okolí. Místo toho přizpůsobil své okolí sobě." S tím mlaskající Křováci problémy nemají, takže se v 8:00 nemusí tvářit zaměstnaně. A Xixaův střet s civilizací tím dává prostor ke smíchu i k zamyšlení a já se obávám, že z této konfrontace civilizace snad ani nemůže vyjít vítězně. Takže 1:0 pro Křováky, ale za skvěle propracované vracení láhve Bohům hodem kolmo vzhůru přidávám další plus a soubojům doktora Steyna s nebrzdícím bourákem jsem se smál ještě dlouho poté, co jsem zapomněl, že v tomto snímku figurují taky nějací černí gangsteři. Ti mě totiž nebavili, ale v tomto směru zůstali osamoceni. (16.06.2016)

Říct mi někdo, že natočí film o křovákovi, který bude cestou s flaškou od Coca Coly, tak si budu klepat na čelo a předem to odsoudím k prohře. Ovšem realita je naprosto jiná a překvapivě vtipná. Možná také proto, že film nekazí nudné dialogy (skoro žádné nejsou) a bezděčný humor lovce Xi vytváří poměrně úsměvné situace. (31.08.2010)

Jde o primitivní komedii? Ano, ale jen v tom dobrém slova smyslu. Primitivní a pohodový svět Křováků je mi velmi sympatický. Kontrast mezi nimi a naší civilizací je zobrazen výborně a dokáže vždy spolehlivě rozesmát. Mám raději druhý díl, ale rovněž jednička je skvělá. Ústřední dvojice (bílých) hrdinů je také parádní a společně s českým dabingem a známým Ajajajajajaj! přidává čtvrtou hvězdu. (07.10.2016)