Adios Django

Zklamání. Film porušuje základní pravidlo žánru - chybí mu humor. Postavit vedle sebe dva bratry, z nichž jeden celý film lítá jako debilní poděs a druhý šestiraňákem zmůže, aniž hne brvou, tolik, co za druhé světové nedokázalo ani kulometné hnízdo, je sice možné, ale nesmím se při tom tvářit, že to beru vážně. Jestli se po mně chce, abych pocitově s těmi hochy soucítil a prožíval jejich trable, tak je mi líto, ale já jsem je v tom nechal. Proč nejdu v hodnocení ještě níž, je proto, že herci dělali co mohli a co ji m scénárista a režisér nepokazili, že to má pěknou muziku a že mám pro western slabost. (21.05.2010)

I přes mou obrovskou náklonnost ke Spaghetti žánru a herectví Franca Nera nejsem schopen jít s hodnocením nad průměr jelikož je snímek místy až příliš protkán amatérskými scénami. Režisér Baldi který se o dva roky vytáhnul s vynikajícím Preparati la bara! zde jakoby zápasil s vlastními schopnostmi. Ale naštěstí Franco odvádí svůj standard a celé to táhne prakticky sám. A titulní song mám již dávno zadřenej pod kůží protože je prostě krásný. Ale přesto ***... (29.09.2009)

Western, ktorý je taký prašný, až je toho prachu priveľa. Taký pomstychtivý, až mi to bolo hlúpe. Keď sa strieľa, mŕtvi padajú ako muchy. Humor? Ak áno, tak len v niekoľkých absurdne vystavaných scénach. Veľa spaghetti, málo western. Nezachránili to ani pekné modré oči Franca Nera. Filmové posolstvo v mojich očiach neposúva k lepšiemu hodnoteniu ani hlavná myšlienka filmu – ako to bolo s otcom Burta Sullivana. (26.09.2023)

sú aj lepšie spagettiwesterny, tento bol príliš "pritiahnutý za vlasy". :( Obaja bratia mohli byť zastrelení v prvých piatich minútach ale o čom by bol potom film ? Scenárista i režisér si z divákov urobili prču. film natočeny pre milovníkov westernov, ktorý ale nemal toho pravého kovbojkárskeho ducha . (13.12.2020)

Nemohu dát vyšší hodnocení, jelikož způsob, kterým je tento western líčen, nemám rád. Spaghetti westerny jsou sice fajn, ovšem pokud jde o ryze italskou (popř. též italsko-španělskou) produkci, tak v sobě nesou něco, co mi není dvakrát sympatické (x Hodný, zlý a ošklivý; Tenkrát na západě). Možná byla z moji strany chyba, že jsem před tímto filmem viděl Maršála Johna Waynea, který je zpracováním (pravda-je to klasický western, nikoli spaghetti, ovšem o to nejde), kvalitou i příběhem někde jinde. Abych ale Adios Django (při pohledu na originální název nechápu, kde se vzal tento) jen nekritizoval, tak musím vyzdvihnout hudbu, Franca Nera a nakonec i nevšední děj, resp. ono velké překvapení, které oba bratry čeká. Samotný závěr jsem takto nepředvídal, tudíž 3* jsou sice maximum, které mohu dát, ovšem mají svůj stálý lesk. (18.04.2010)