Hvězda kriminálu

Ne že by J, O' Connell nebyl téměř pro tuhle roli jako stvořený, ale já jsem prostě čekala víc. Vězeňské prostředí mám ráda, je to takový ten svět s pravidly o přežití a zachování si sebe sama. Tahleta hvězda chce být tvrdá a násilná, jenže někdy se táhne za jiný provaz, než je vám dáván. A tady je ten provaz o něco kratší, než očekáváte. (09.11.2014)

Kde někteří vychvalují zajímavý námět, já vidím nevyužitý potenciál. Hvězda kriminálu k divákovi promlouvá především syrovými emocemi a násilím, které podle Davida Mackenzieho patří k dennímu chlebu irských vězňů. Mám však pocit, že kromě bojů, krve a nenávisti mohla být více zdůrazněna složka psychologická, která v aktuálním zpracování vyznívá spíše jako zbytečný a nepochopený diskurz. 7/10 [KVIFF 2014] (04.07.2014)

Drsný návod na to, jak si získat v kriminále respekt. Vlastně se jedná o extrakt čistého násilí a neustálého fuckování. Linky s otcem a synem potažmo se skupinou či s kápem kriminálu jsou tu jen proto, aby navodily dojem nějakého děje. Ale ten byl jen zástupný. A tady to vůbec nevadilo. Jack O'Connell nezklamal ani tentokrát a potvrdil, že je do budoucna velkým příslibem. 70% (12.02.2015)

Rozmazluju se. Moc často se nedostanu k něčemu tak civilnímu, ohlodanému na kost, ale tohle mě zaujalo tématem vězení a rozhodně nelituji - člověk se na chvilku vrátí z pohádkových nebes a obláčků a vezme to držkou rovnou do míst, kde nemůže věřit nikomu, stará se jen sám o sebe a kde by rozhodně nikdy skončit nechtěl. Podívat se tam takto zprostředkovaně si cením celkem dost. Pokud máte náladu na syrovou, chladnou, nevypiplanou, audiovizuálně prostou hoďku a půl, kterou vás od začátku absolutně nikdo neprovede za ručičku, a zajímá vás alternativní drama otec-syn, pak račte a press play. (21.01.2015)

Když jsem si po filmu připomněl, že sám Mackenzie film prezentoval jako "návrat k realitě", musel jsem se smát a z hodnocení řádně ubrat. Což o to, snímek baví po celou stopáž díky neustálým bitkám vězeňských rváčů a humoru, vznikajícího interakcí vězeňských postaviček, ale zábava jistě není jediným faktorem filmu, natožpak filmu vězeňského žánru. Britský kriminál ála Mackenzie působí jako místo, kde doslova kvete anarchie a každý si zde může dělat co chce, počínaje vězni, samozřejmě. Vězni si pochodují z cely do cely jak se jim zlíbí, hlavní hrdina je po úvodním incidentu důrazně varován, že za další náznak problému půjde na samotku (stane se tak po čemsi nevinném, přičemž náš rváč předtím rozmlátil půlku vězení, aniž by to bachaři zaznamenali jako "náznak incidentu"). Když tedy konečně přijde onen strašný trest, je na chvilku přemístěn do prosvětlené, žlutě vymalované cely, která je podobna té původní asi jako vejce vejci. Kde jsou časy "plechové samotky" z Frajera Luka! Nesmí chybět obligátní zamotané vztahy, kde si každých deset minut jedna cela objednává vraždy osazenstva druhé cely, útočí na sebe noži, útočí v s punčochami na hlavách jako při přepadení banky atd. Postavy se z brutálních rvaček vzpamatovávají a uzdravují v řádech minut, s rozbitým tělem stíhají suše zavtipkovat. Když v závěru dojde ke skoro-vraždě hlavního hrdiny rukama bachařů, aby nám bylo srozuměno, jaké že jsou to ti bachaři svině a že si tedy vězni nemůžou dělat úplně všechno, co chtějí, jelikož mohou být jako problémoví oběšeni, nedá se uniknout nakyslému výrazu z téměř stupidního scénáře. Jako sled kinetických rvaček s výborným O´Connellem a nečekaným množstvím humoru je to dobrá oddychovka, vydávat ji ale za něco "realistického" nebo syrového je slušný direkt do ksichtu diváka, očekávajícího podle ohlasů novou vězeňskou klasiku. (07.07.2014)