Blade Runner 2049

Jedničku nemám prakticky vůbec zažitou, netuším, zda je to v případě pokračování zásadní problém, nicméně oslovit mě nedokázalo. Každopádně nejprve je třeba říct, že už předchůdce rozhodně nebyl filmem pro každého. Ano, přeformuloval estetické normy science-fiction, potvrdil, že Ridley Scott umí velké věci a že předlohy Philipa K. Dicka mají velký potenciál. Oceňuji jít nezvyklou cestou, než na co jsme zvyklí v případě běžného hollywoodského blockbusteru. Oceňuji preciznost, se kterou tvůrci k látce přistoupili, oceňuji výtvarné řešení, jenže z toho všeho pramení i hrozba odcizení. A zrovna to se stalo. Ona opulentní oslava designu, ona přesná, ale odcizená Deakinsova kamera, ony emoce, které se k nám prostě nedostanou. Herci se tváří, jak by zrovna přišli o vzácnou sbírku motýlů, jsou na můj vkus utlumení až příliš. S obří stopáží se navíc nelze ubránit pocitu monotónnosti, chybí dravost, zapamatovatelné scény. Je toho víc. A ohromná úcta k předloze je znát, což je možná i na škodu. (15.11.2017)

Řídím se zásadou: neměj vysoká očekávání a tu a tam budeš příjemně překvapen. Nový Blade Runner pro mě nepředstavuje zklamání, jakkoliv kritických výhrad bych mohl vyslovit více. Celkově ale jde vedle Nolanova Dunkerku o můj letošní největší zážitek z návštěvy kinosálu. Je to více než důstojné navázání na Scottův snímek, resp. jeho upravenou verzi z roku 1992. Navázání nejenom dějové, ale i atmosférou a stylem. Jen jsou všichni o 30 let starší a nikomu to evidentně neprospělo. Deckhart zestárl, ekologická krize se prohloubila, sociální rozdíly jsou extrémnější, strachu a napětí všude přibylo. Replikantů je víc a představují větší výzvu než kdykoliv dřív. Blade Runner 2049 zobrazuje svět, který sice dosud neexplodoval, šňůra už ale hoří a plamínek se neúprosně přibližuje k náloži trhavin. Denis Villeneuve skládá působivé depresivní obrazy světa, kde lidstvo nezvládá samo sebe, natož soužití s umělou inteligencí. Síla jeho filmu tkví v režii a vizuálu, se scénářem je to o poznání horší. Podobná výtka se ale dá vztáhnout i na Scottův snímek, který je silnější v budování atmosféry a nastolování etických otázek než v hodnověrnosti konstrukce zobrazovaného světa. Blade Runnerovi 2049 můžete vyčítat leccos, od nevýrazného ženského záporáka, který se určitě nevyrovná replikantovi Battovi z jedničky, po podivnou postavu šéfa nejmocnější korporace Niandera Wallaceho, který připomíná spíš vůdčí postavu náboženské sekty, jehož vzhled má patrně odkazovat někam k biblickým motivům Boha stvořitele. Mezi současnými blockbustery ale vyčnívá jako Petřínská rozhledna nad Prahou. Pokud mu například uživatel Matty vyčítá přílišnou čitelnost, doslovnost a generičnost, v zásadě souhlasím, ale moje zlomyslnost si neodpustí v takovém případě nahlédnout do hodnocení Promethea, který je pokud jde o výše uvedené o několik tříd horší, navíc má mizerný střih, selhávají v něm nejzákladnější vypravěčské postupy a používá tu nejlacinější symboliku. Kupodivu zjišťuji, že tam, kde Matty odbyl Blade Runnera třemi hvězdičkami, dostal Prometheus čtyři a 75 %. S hejtováním bych byl proto opatrný a některá zklamání bych přisuzoval spíš nerealistickým očekáváním a v neposlední řadě i tomu, že se Blade Runner zpronevěřuje komerční líbivosti. Pomalý tříhodinový biják budovaný na dlouhých záběrech prostě nesedne každému. Pokud vábení nového Blade Runnera neodoláte, výrazně doporučuji vidět ho na velkém plátně, na malé obrazovce totiž hodně ztrácí na své obrazové působivosti. Gosling v hlavní roli může sice někoho znechucovat omezeným herním rejstříkem, ale nezapomeňme, že hraje androida, a tak mu to snad můžeme odpustit. Já si Blade Runnera 2049 užil - ne jako mistrovské umělecké dílo, které by mělo být nějakou zásadní výpovědí o našich technologických možnostech a strachu z blízké budoucnosti, ale jako velkolepý trikový blockbuster, který není tak třeskutě blbý jako převážná většina těch ostatních. Celkový dojem: 90 %. (09.10.2017)

„ZEMŘÍT PRO SPRÁVNOU VĚC JE NEJLIDŠTĚJŠÍ, CO MŮŽEME UDĚLAT…“ /// Skoro až thrillerový a adventurně komorní pátrání po narozeným (takže nevyrobeným) replikantovi. Cáká z toho technická dokonalost, ale taky dějová úspornost, takže je to místy pomalý, ale furt temný. Baví mě, jak je to odvyprávěný. Ten příběh s tím tempem a sci-fi ponurostí do sebe fajnově zapadá. Navíc to má v sobě překvapení… Villeneuve je machr. Nejen proto, jak dokázal s pár hercema naplnit 2 a půl hodiny. /// NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) Román „Do Androids Dream of Electric Sheep?“. Kterej napsal v roce 1968 Philip K. Dick, neznám. 2.) Chcu ukázat starý, jak má fungovat moderní žena. 3.) Celý dny (i noci) prokecám s hologramem. 4.) Thx za titule „Jemu, tedy Idžorovi“ a „Holesinska.M“. /// PŘÍBĚH ***** HUMOR ne AKCE * NAPĚTÍ (03.02.2018)

Není snad většího obdivovatele původního Blade Runnera, než jsem já, takže……předně si nemyslím, že takovýhle film potřeboval nějaké – jakékoliv – pokračování. Z hlediska příběhu se to tady má jako s Matrixem. Tam se v dalších dvou dílech na sílu rozvíjela mytologie, tady se mermomocí rozvíjí příběh, který sice dává smysl, ale původní film nijak neobohacuje. Čistě řemeslně je to solidní kus filmařiny, ale ta atmosféra Scottova drahokamu, ta „babylonská“ směsice kultur a národů s převahou asiatského prvku, kde se snadno stanete anonymní figurkou, ta se na mně v tomto filmu nepřenesla. Deakins čaruje, ano, ale ta atmosféra, ta chybí a kdo tvrdí opak, ten nedokázal procítit jemné nuance prvního Blade Runnera. Chyběla mi tady nějaká zajímavá postava, jako byl v prequelu třeba J.F.Sebastian a jeho elektronické hračky, chyběla mi tady osudová postava, jakou byla Pris, chyběl mi tady výrazný záporák, jakým byl Roy Batty, jehož jste nenáviděli a zároveň litovali. Nic z toho ve Villeneuvově filmu není, pouze terminátorka v sukni a nevýrazný Leto. Díky aspoň za holografickou Joi, asi jednou zajímavou postavu ve filmu. Prostě….neubráním se mírnému zklamání. (07.10.2017)

Bohužel, tohle mě minulo. Starý Blade Runner jsem vypl v půlce a koukat na remake doma, zřejmě to dopadne obdobně. Denise Villeneuva považuji za velmi nadějného a zručného režiséra, jeho Sicario s Prisoners patří mezi mé oblíbené filmy, ale nový Blade Runner je pro mne divácky nevděčný. Vizuálně samozřejmě lahoda a divák má při sledování chuť vzít si foťák a jednotlivou scénu si vyfotit. Ryan Gosling se mi do hlavní role hodil, ale k plusům to bude zřejmě vše. Opěvovaný Harrison Ford se ukáže 30 minut před koncem, tedy v době kdy je divák unaven a vyčerpán, Jared Leto jako záporák je ve filmu všeho všudy 10 minut, což je snad jeden z největších záporů a hříchů, protože dobrý záporák dělá dobrý film, Rko je velmi nevyužité, k zvratu nedojde žádnému a samotná akce tvoří asi 15 minut ze 163 minutového filmu, no nedivím se, že 5 lidí z kina odešlo a já kdybych nebyl poctivý filmový fanoušek, odejdu zřejmě také. Až moc artové, surrealistické a snové, že jsem z toho málem dostal hemeroidy z neustálých změn poloh v sedačce!45% (14.10.2017)