Everest

30 %. Ukrutná nuda, pri ktorej som si prial, aby do deja v Hummeri vleteli (najlepšie na padáku á la A-Team) hrdinovia z predchádzajúceho režisérovho filmu Denzel Washington a Mark Wahlberg (a Wahlberg začal žmurkať na čašníčky), aby sa to aspoň trošku rozhýbalo. Alebo aspoň aby som zaživa umrzol. Bohužiaľ sa nič z toho nestalo. A tak som trpel. A trpel. A trpel. Potom, našťastie, prišli titulky. Strašná nuda pozliepaná snáď z desiatok klišé. Nič na tom pre mňa nemení ani fakt, že je táto dráma inšpirovaná skutočnými udalosťami. Nesympatické, v lepšom prípade neviditeľné postavy, polovica z nich pre dej zbytočná a hraná ťažko priemernými hercami. Asi dva okamžiky ma jemne dojali, vrátane konca, ale to predtým... no číra katastrofa, vážení. Číra! (09.12.2016)

Příjemně civilní, přízemní a i přes přítomnost ženských elementů chlapská podívaná, která patos ždíme z toho, že hrdiny to opravdu bolí a adrenalin se pumpuje jakoby mimochodem, protože se umírá bez velkých gest a návraty z prahu smrti jsou zarputilé do posledního dechu. Casting snad ani nemohl být lepší, protože tihle herci vystřihnou litry emocí a osobních citů i přes telefon, a v audiovizuálním módu je to chvílemi na hraně hypnózy. Rozvláčnější první půlku bych možná upravil nůžkami, ale ta druhá je čistou akční adventurou, která zamáčkne do sedačky až po dojezd titulků. (24.09.2015)

Jak praví klasik českého bigbítu Stromboli: "Prodíráš se vpřed. Jediná chyba - cesta končívá. Nevrátíš se zpět. Buď ty nebo ona, v tom to spočívá." Vizuální a faktická nádhera. Jason Clarke, jak jsem o něm zpočátku pochybovala, zda dokáže film utáhnout jako jeho nejnosnější postava, mě nakonec velmi přesvědčil o svých kvalitách. Jenom se ještě snažím zapátrat v paměti, jaké všechny filmy o posedlosti a lezení jsem viděla a jestli se mi některý zdál intenzivnější, protože sice nemůžu na žádný další přijít, ale přesto mám dojem, že k absolutnímu zážitku mi přece jenom ještě něco chybělo. (03.03.2018)

Hneď skraja musím povedať, že Everest neradím medzi najlepšie blockbustery sezóny a ani filmy, ktoré mi utkvejú v pamäti. Vlastne je mi donedávna závratne vysoké hodnotenie tak konvenčného a šablónovitého produktu záhadou a pripisujem ho skôr nadšeniu divákov, ktorí mali film, podobne ako ja, možnosť vidieť vo formáte IMAX 3D. Z toho je patrné, že film neprekračuje životnosť momentálnej atrakcie a Baltasar Kormákur v Hollywoode i naďalej zastáva rolu zručného remeselníka, ktorý si pre svoje anglicky hovorené filmy ani nepíše scenáre._____Vo filme sa bijú protichodné ambície vytvoriť dôveryhodnú rekonštrukciu udalostí z 10. a 11.5.1996 a ponúknuť divácky atraktívny audiovizuálny prežitok v duchu konvencií katastrofického a survival žánru, ktoré sa v dôsledku vzájomne negujú. Preto ani jeden zámer nefunguje tak, ako by mal. Objektivitu a dôraz na fakty odkláňajú odbočky k rodinným príslušníkom členov expedície, na ktorých sa prednostne zameriava rozprávanie (tejto pocty sa dostáva predovšetkým Hallovi a Weathersovi) v snahe vytvoriť medzi nimi a divákom silnejší vzťah, melodramatické dialógy a napokon striktne zmyslové (teda iracionálne) uchopenie samotnej katastrofy. Dokonale naliehavému sprostredkovaniu tragédie bráni letmé načrtnutie charakterov postáv, rýchle a nie vždy prehľadné prechody medzi nimi, kvôli ktorým sa nie je o koho báť a do popredia tak ako hlavný protagonista vystupuje samotný titulný Everest. Moje pocity po skončení tak boli veľmi rozporuplné. Minimálne jednu hviezdu preto dávam z jediného dôvodu, ktorý možno zhrnúť v dvoch slovách: IMAX 3D._____Na záver si dovolím drobnú interpretáciu: I keď sa na prvý pohľad pristupuje ku všetkým postavám rovnocenne a udalosti ich postihujú rovnakou mierou, predsa nejde len o dramatickú rekapituláciu bez sprievodného významu. Mám za to, že film práve tým, ktoré postavy sa ocitajú pred kamerou najčastejšie, postuluje iracionálnu neuchopiteľnosť celej tragédie a trúfalú snahu človeka s vynaložením posledných síl pokoriť prírodu. Kým na hore zahynú obaja skúsení vodcovia expedícií, Yasuko Namba, pre ktorú ide o posledný zo siedmych najvyšších vrcholov sveta, alebo Doug Hansen, ktorý po opakovaných neúspešných pokusoch konečne zdolal riskantný výstup, Beck Weathers, ktorý ho kvôli problémom s očami nedokončí, zázračne prežije. 70% (18.10.2015)

Reinhold Messner kdysi řekl, že hory nejsou nic zlého ani dobrého, nejsou nepřítel ani přítel; prostě jsou zde. A přestože mohou v horách být bouře i laviny, nikdy nejsou zlomyslné. V tomto duchu pojal Kormákur i svou decentní rekonstrukci jedné z největších tragédií na střeše světa. Přesná hudba, dokonalé zakomponování triků do záběrů, nestrojený lidský rozměr. Žádné efektní nesmysly vertikálních limitů, jen souboj člověka s horou, která nemůže nikdy prohrát. Ona je tou hlavní hrdinkou a nepatrné existence toužící ji zdolat jsou za horolezeckými brýlemi a kyslíkovými maskami jen zaměnitelné položky, které ve své touze dostat se nahoru marně bojují s vědomím, že žádná hora za lidský život nestojí. Chápu je. Je to droga, jejíž účinky přebijí znalost faktu, že každá závislost sebou přináší nebezpečí.. Předpokládám, že cliffhanger Gabe Walker by někde v místě Hillaryho výšvihu připustil, že se drobátko ochladilo a na tričko s krátkým rukávem by si oblékl lehkou šusťákovou bundu z Walmartu.. (26.07.2017)