Omar

Začíná to jako romantika mezi zdí dvou nerozlučných táborů a končí to jako dost brutální odpověď na to, co člověku válka na území Palestiny přináší. Zahrnuje totální syrovost a brutalitu, bez které se žádný takový dramatický příběh neobejde. Pro mě osobně šok, na který budu hodně dlouho myslet. Hlavně na ten závěr. (22.09.2014)

Režisér Omara, dvaapadesátiletý Hany Abu-Assad proslavený ceněným thrillerem Ráj hned teď (Paradise Now, 2005), sám otevřeně přiznává, že své nejnovější dílo chápe jakou součást boje za palestinskou emancipaci. Tuto funkci nakonec snímek naplňuje už z produkčního hlediska, neboť se jedná o vůbec první celovečerní film, jehož výroba i financování byly v čistě palestinských rukou3. Tato skutečnost zřejmě přispěla k tomu, že oproti předchozím palestinským snímkům vzniklým skrze složité koprodukce s evropskými zeměmi, má Omar mnohem více společného se svojskou poetikou arabských kinematografií. Právě způsobem, jakým Omar do globalizovaného festivalového hávu balí konvence arabských vztahových melodramat, je jistě daleko zajímavější, než v recenzích často vyzdvihovaným zprostředkováním palestinského pohledu na blízkovýchodní problematiku. Více v recenzi. (20.12.2013)

Slusny film o velkej laske /hetero aby bolo jasne on + ona/ a o preliezani murov, nielen tych realnych, ale casto aj tych vnutornych. Trochu psychologie neuskodi, dialogy su take normalne, zo zivota. Skoda len tuctovosti pribehu, takychto pribehov sa odohrali uz desiatky milonov, a skoda toho stredu filmu, teda myslim tak, ze tam bola velka nuda nic sa nedialo : 56 % (15.08.2017)

Omar bojuje za svoji vlast, za svoji lásku a nakonec Omar bojuje o svůj život. Bije se jako lev a zdobí ho mnohé ctnosti, pohání jej láska k Nadyi. Syrové drama na pozadí izraelsko-palestinského konfliktu. Je to tak na čtyři a půl, ale za impozantní závěr, který mě šokoval, se přikláním směrem nahoru. (07.10.2013)

Musím přiznat, že od Ráje hned teď se režisér Hany Abu-Assad posunul o poznání dál a jeho drama snese i ta nejpřesnější měřítka a srovnání se zahraničními vzory. Navíc je zřejmé, že je odkojený evropskou kinematografií a tamnímu publiku také přizpůsobuje tempo a styl svého vyprávění. Výrazně oceňuji pocit autenticity. Hany Abu-Assad v Palestině vyrůstal a umí přesvědčivě a poutavě vykreslit tamní reálie. Po herecké stránce rovněž nenacházím slabiny, které by stály za zmínku. Snad jen poznamenám - Omar je politické drama, které má (nezbytně) i propagandistický rozměr. Palestina má tu smůlu, že se o ni přou dvě etnika, a tudíž existují dva radikálně odlišné výklady její moderní historie. Divák s tím, že snímek po svém bojuje za prosazení "palestinské věci", musí počítat a brát Omarův příběh s určitou rezervou a vědomím, že problém je (mnohem) složitější. Kdyby se Palestinci, kteří jsou momentálně mocensky v nevýhodě, ocitli v roli hegemona, nedělal bych si o osudu židovské populace ani nejmenší iluze. Celkový dojem: 80 %. (22.09.2017)