The Mists of Avalon
Die Nebel von Avalon
Hmly Avalonu
Režie:
Uli EdelScénář:
Gavin ScottKamera:
Vilmos ZsigmondHudba:
Lee HoldridgeHrají:
Anjelica Huston, Julianna Margulies, Joan Allen, Samantha Mathis, Caroline Goodall, Edward Atterton, Michael Vartan, Michael Byrne, Mark Lewis Jones (více)Obsahy(1)
Příběh krále Artuše z Camelotu má mnoho podob a tento příběh je jednou z nich. Vše začalo uprostřed divoké války, kdy do země rozdělené svárem stoupenců bohyně Avalonu a přívrženců křesťanství vtrhli sasští barbaři a bez milosti zabíjeli jedny i druhé. Bylo nutno najít silného vladaře, kterého by uznali jak stoupenci Avalonu, tak stoupenci Krista, krále, který by dokázal sjednotit zemi dřív, než ji ovládnou barbaři. To je důvod, proč se spojí Vivian, nejvyšší kněžka pohanské bohyně vládnoucí odnepaměti ostrovu, s kouzelníkem Merlinem a obrátí se na Igraine, vévodkyni z Cornwallu, která, jak bylo zjeveno, se má stát matkou vyvoleného krále. Jeho otcem však nemá být její manžel Gorlois, ale muž se znamením draka, rytíř Uther, kterého jí Gorlois představí na zasedání rady a ten se také nakonec opravdu s pomocí intrik a kouzel stane otcem malého Artuše. Chlapec se i se svou starší nevlastní sestrou Morginou stane nejdůležitější postavou ve hře Vivian a Merlina. Ještě jako děti jsou odvedeni od rodičů a zatímco Vivian vychovává Morgiane jako svou nástupkyni, Merlin připravuje Artuše pro roli budoucího krále. Když je Morgiana o několik let později přijata mezi kněžky Bohyně, seznámí se se synem nejvyšší kněžky, rytířem Lancelotem, jenž přijel matku požádat o pomoc v boji proti Sasům, kteří opět vtrhli na ostrov, a později také s Guinever, dcerou krále Loedegranse, která byla předurčena stát se Artušovou ženou. Po Utherově smrti se Artuš stane králem, když přísahá věrnost bohyni Avalonu a získá nejen podporu bohyně, ale i magický meč Excalibur, s jehož pomocí rozhodujícím způsobem zasáhne do bitvy proti Sasům a zvrátí její výsledek na stranu Britů. Při korunovaci slíbí věrnost Avalonu i Bohu a vezme si za ženu křesťanskou princeznu Guinever. Lid je nadšen a zdá se, že nastává nová éra. Do té však osudově zasáhne lidská zloba, když žárlivá Morgausa použije kouzla a prokleje Guinever, láska, když se do sebe zamilují Lancelot a Guinever a také intriky mocné Vivien. (oficiální text distributora)
(více)Recenze (94)
Tak dlouho jsem čekala, kdy se něco započne, až snímek slavnostně skončil. Hudba skvělá, o tom žádná, herecké výkony kupodivu obstojné, ale nato, co všechno artušovská látka nabízí, se vůbec nic nedělo. To, že se scénáristé legendy nedrželi, to je mně celkem jedno, přece jen, jde o Avalon a ne o dokonale zmapovaný příběh, takže se jím může někdo jen inspirovat, ale v těchto Mlhách se mnozí opravdu ztratili a clonu nudy ne a ne rozprostřít. Mimojiné Artuš si žádnou extrémní roli nestřihl, ono jako by nikdo neměl hlavní slovo. Slušná oddechovka pro čtvrteční večer, ale žádný EXtraKalibr:) ()
Z těch adaptací které znám, a které se zabývají Artušovskou legendou, jde na to tato asi zatím nejvíce nezvykle co se týče hlavního námětu a rozložení samotných postav. Velký prostor zde dostává víra, kontrast starých náboženství a nových, což je taková paralela k době, kdy se měli Artušovské legendy reálně odehrávat. Římské impérium a jejich bohové, příchod křesťanství, do toho kmenové legendy...Pokud se podíváme na děj jako takový, tak Morgana je najednou vesměs kladná postava, což je nezvyk. Paní Jezera se tu míchá s bohyní. Artuš je mnohdy spíš takový arogantní ňouma, stejně tak jeho rytíři. Pokud se ale odprostítě od těchto nezvyklostí, tak to jinak poměrně solidně odsejpá, jako bonus jsou tu i našinské reálie, ačkoliv mnohdy změněné, aby odpovídali Britskému prostředí. ()
Další notně upravené (téměř bych řekl až nově převyprávěné) zpracování artušovské legendy bez Artuše - téměř. Na televizní film je to opravdu dobré, s báječnou atmosférou, výpravou i hereckými výkony. I ten příběh je zpracovaný docela zajímavě, takže to za ty tři hodiny nestihne nudit, ale na Merlina se Samem Neilem to samozřejmě nemá (na něj nemá skoro nic). Velký prostor je věnován ženám - bohužel ale Morgana není ani trochu zlá (naopak je to ta nejsympatičtější a nejhodnější holka pod sluncem), Guinevere zlá je, Vivien nemá s Excaliburem vůbec nic společného a někoho by tyhle změny mohly docela nasrat, já o nich naštěstí věděl dopředu, takže jsem se nasrání vyhnul. Ale i s těmito "drobnými" úpravami je to fajn film, který je překvapivě mnohem víc "historický", než fantasy. 70%. ()
Předchozí znalost knihy je jako obvykle spíš na škodu, protože se divák ošívá a vzteká nad tím, co všechno vynechali a co všechno díky tomu nedává smysl, případně že takhle si postavy nepředstavoval. Když od toho ale odhlédnu a vykašlu se na to, že z původně krásných a okouzlujících Igraine a Gwenhvyfar udělali v prvním případě nevýraznou myš a v druhém cosi připomínající víc selku než královnu, zatímco původně ne až tak krásná Morgaine je kočka k pohledání, tak to je slušný exemplář historické fantasy. Další problém je stárnutí herců - Artuš a spol. vypadají během těch desetiletí v podstatě pořád stejně, ale to je slabé místo většiny filmů, které se odehrávají během delšího časového úseku. Jinak po všech stránkách koukatelný snímek, který se na artušovskou legendu dívá zase z trochu jiné strany a prozrazuje odvěké tajemství, že my ženy jsme odnepaměti intrikánské potvory. A komu se to přesto nelíbí: hele, je snad nějaký jiný film, kde se setkáte s Artušem, Lancelotem a Gueneverou coby součástí švédské trojky? ()
Nečetl jsem knižní předlohu, ale vyprávění s pohledu tradiční čarodějnice a záporné postavy mne zaujalo. Triky, výprava a scénář odpovídají televizní produkci, i herecké výkony ujdou (až na Artuše; kdy už konečně někdo překoná výkon S. Conneryho?). Každopádně největší lahůdkou je pohrávání si s náboženskými symboly a podařené ztvárnění prolínání dvou odlišných kultur. ()
Galerie (19)
Photo © Constantin Film
Reklama