Hrůzná minulost 2

Odpady dávám velmi zřídka, téměř vůbec, ale zde nemohu jinak. Pact 2 je přesně typ hororu, který nesnáším a urážel mě. První díl si držel jakžtakž slušnou atmosféru, ale byl převážně kriminálkou s hororovými prvky, kdežto druhý díl je pouze KRIMINÁLKA! Nuda, hrůza, amatérský look, opravdu jsem trpěl jako bych byl mučen čtyřmi chlapy ve stodole. (15.09.2014)

První díl už si prakticky vůbec nepamatuji. Pouze vím, že to byla píčovina, a proto jsem nemohl vynechat pokračování, které bylo natolik propracované, že by jej jeden režisér ukočírovat nezvládl. Stejně tak nestačil jeden pán na sepsání vynikajícího scénáře, který kromě toho, že je neskutečně napínavý, odhaluje odpovědi na otázky týkající se samotného smyslu života. Obsazení nezklamalo. V hlavní rolích se opět objevila banda retardů. Především agent FBI byl tím nejméně sympatickým člověkem, jakého jsem poslední dobou viděl. Vše bylo točeno brzy ráno, aby se mohli všichni zúčastnění věnovat v průběhu dne věcem, které za to stojí. Po určité době jsem se rozhodl sledovat snímek se zvýšenou rychlostí, abych měl to utrpení dříve za sebou. Atmosféru se podařilo vybudovat v jediné krátké scéně. Zbytek byl pro mě nesledovatelný. Kompletní děj a veškeré dialogy byly vrcholem lobotomie. Navíc byl děj neskutečně průhledný. Dokonce tento snímek nemá ani nic společného s žánrem horor. Jedná se o krajně podařenou kriminálku. Doporučuji věnovat svůj čas raději něčemu jinému. Můžete vybrat jedině lépe. (15.01.2017)

Caity Lotz pokračovala už len ako sparing partnerka vo vedľajšej úlohe, a tak sme jej tentokrát na rozdiel od jednotky nemuseli ustavične počítať pehy na tvári. Pátranie po Judasovi od Lagy Gaga nateraz nie až tak úspešné, ale náhodou nejaké ľakačky aj vyšli. Dokonca aj nejaké zvraty. Márne to úplne nebolo. Okrem zúfalého záveru, ktorý potvrdil, že príslušníci, čo majú pomáhať a chrániť, sú tupé gumy. (15.03.2023)

Já bych to neviděl až tak černě. Je teda fakt, že tohle pokračování je zbytečný asi jako kondom v klášterní škole, řemeslně to za jedničkou však vůbec nezaostalo. Jen to očekávání bylo zkrátka jinde (minimálně trailer vzbuzoval větší naděje). Sequel se přitom může pochlubit dvěma hrdinkami k nakousnutí, fiktivní aurou duchařského hororu, a závěrečnou, celkem mrazivou třetinou, jež, bohužel, sklouzne k tomu nejpitomějšímu rozuzlení. Soundtrack ale good. (29.09.2014)

To jsem takhle s hromadou čerstvé pukkuřice předpisově zasedl do televizního křesla, kolena u sebe jako stará panna, položil si mísu na klín a nadšeně si zamnul ruce se slovy: "Jůůůůůů, nejlepší horor za posledních pár let má pokračování!!". Inu, zase jsem přechválil dne před zkurveným večerem. A teď už je pozdě honit, a kdyby jenom bycha! Když jsem po dvaceti minutách nudou usnul poprvé, vdechl jsem mimořádně velký shluk toho bílého sajrajtu, a jelikož nebyl zrovna po ruce žádný pleskač po zádech, nějakou čtvrthodinu jsem se mohutně dávil, načež si pochrchlal konferenční stolek. A věřte nebo ne, vůbec nic mi za tu dobu neuteklo. Nějaká kravka se tam jen furt blonckala od ničeho k ničemu. Tak jsem ve čtyřicáté minutě otráveně zalomil znovu, a teprve pak se poprvé řádně vyděsil. Celá ta obří mísa mi sjela na zem, rána jako prase, až jsem panicky úplně nadskočil a při dopadu si obří hromadu notně promaštěných zrn zašlapal do nekřesťansky drahého bílého koberce. Pipka pořád chodila po nějakém baráku a vrzala dveřmi, tudíž jsem film stále dokonale stíhal. Rozlobeně jsem vstal, abych trochu uklidil a zbytky nakopal pod komodu, pročež jsem uklouzl na slupce od banánu, která z pod nábytku odkráčela přímo pod nohy, protože tam uklizena ležela už od Planety opic. Perfektně jsem po dopadu rozmarasil zbytky popkornu, navíc se řádně práskl o roh stolu, rozrazil si palici a omdlel. Když jsem se probral a zaostřil na televizi, šťastně jsem zajásal. Jako zázrakem jsem vůbec o nic nepřišel! Ta slepice zrovna dovrzala a vrcholilo to nějakou ultradementní scénou s trapným hahavrahem. No, řeknu vám, byl to fuckt horor! Chodící slupky, všude krev a žlutozelené hleny vsakující do do sněhobílého dlouhého chlupu a ty kousky rozšmelcované kukuřice vypadaly úplně jako vyhřezlý mozek! Raději jsem si rychle ukazováčkem zašmátral v ráně, abych se ujistil, jestli není náhodou můj. Nebyl. Strašlivě jsem si oddechl, že to všechno dobře dopadlo a bolelo to o dost míň než tahle unylá sračka. (07.10.2014)